Svojkov (zámek)

Zámek Svojkov
	Svojkovský zámek na pohlednici z roku 1924
Základní informace
Sloh	barokní
Výstavba	30. léta 17. století
Přestavba	1650-1664 (barokní)
Zánik	1958
Stavebník	Zdeněk Lev Libštejnský z Kolovrat
Další majitelé	Libštejnští z Kolovrat, páni z Knoblochů, páni z Putzharrdtu, páni z Nickelů, Kinští, Preysingové
Současný majitel	soukromý majitel
Poloha
Adresa	Svojkov, Česko
Souřadnice	50°43′35,04″ s. š., 14°35′43,08″ v. d.
	Svojkov (zámek) Svojkov (zámek), Česko
Další informace
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Svojkov stával v obci Svojkov v okrese Česká Lípa nedaleko místního skalního hradu. Zámek zanikl při požáru, k němuž došlo během adaptace objektu v roce 1958.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zakladatelem zámku byl pravděpodobně ve 30. letech 17. století Zdeněk Lev Libštejnský z Kolovrat (1588–1640).

V roce 1647 zámek odkoupil Adam František z Knoblochů, který nechal původní zámek v letech 1650-1664 barokně přestavět. Po jeho smrti v roce 1670 zdědila zámek sestra Anna Kateřina z Putzharrdtu, po ní Žofie Kateřina z Nickelů a v roce 1687 její sestra Mechtela. Dne 10. října 1750 odkoupil zámek hrabě Josef Jan Maxmilián Kinský. Kinští v té době vlastnili také panství Sloup v Čechách, a došlo tak ke spojení obou panství. Roku 1870 zdědili zámek příslušníci chlumecké větve Kinských, kteří zde ovšem nepobývali. Posledním majitelem z rodu Kinských byl hrabě August František Kinský, který zemřel v roce 1941. Zámek po něm zdědila jeho dcera Marie, manželka Viléma Emanuela Preysinga, jenž jej držel až do května 1945. Po druhé světové válce jim byl zámek zkonfiskován a stát zde zřídil domov důchodců. Při rekonstrukci objektu však zámek v roce 1958 vyhořel a trosky byly následně zbourány.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jednalo se o jednopatrovou budovu s obdélníkovým půdorysem s rizalitem, ve kterém se ukrývalo schodiště, a mansardovou střechou. V okolí zámku byl vytvořen park, do něhož patřil také nedaleký skalní hrad Svojkov. Rostlo zde 13 jehličnatých a 37 listnatých stromů. Významnými byly cypřišky, varieta černé borovice, převislý buk a převislý jasan.^[1]