Kostkové z Postupic

Kostkové z Postupic byl starý český vladycký rod pocházející z Postupic na Benešovsku, a který svojí statečností, významem a především bohatstvím nepozorovaně vstoupil do velké panské společnosti.

Historie a původ

Tvrz Postupice ležící 10 km jihovýchodně od Benešova byly rodným sídlem Kostků z Postupic. Jako první majitel je připomínán Zdeněk z Křemenic (1379–1401).

Jeho starší syn Vilém Kostka záhy získal pohodlnější sídlo v Hrádku nad Sázavou (nyní Komorní Hrádek) a Postupice přenechal svému mladšímu bratrovi Zdeňkovi. Vilém Kostka z Postupic proslul jako válečník, později jako vůdce utrakvistické strany. Byl rovněž členem českého poselstva na Basilejský koncil. Bojoval mj. také u Lipan padl r. 1436 při obléhání Hradce Králové.

Zdeňkův mladší syn, Vilémův bratr rovněž Zdeněk Kostka (1415–1448) – (manželka Anna z Myšlína) k postupickému majetku ještě získal r. 1444 Zlenice, Chrast a Myšlín. Do kdy Kostkové na Postupicích sídlili a ani o jejich aktivitách zde není nic známo. Zřejmé je, že záhy přesídlili na nově nabyté majetky.

Vilém Kostka z Postupic se pak stal jednou z předních osobností českého království a jeho synové význam rodu ještě znásobili. Bohuš Kostka vlastnil Hrádek i Dubou a byl hejtmanem chrudimského kraje. Stejně tak se stal hejtmanem i Zdeněk Kostka, který ještě rozšířil svoje statky o panství Lanšperk, Nouzov a Moravskou Třebovou. Albrecht Kostka byl pak správcem Dolní Lužice a zakoupil k tomu ještě panství Helfštejn (dnes Helfštýn), Hranice, Podlažice a Přerov.

Kostkové se za husitské revoluce a zejména v poděbradské epoše vyšvihli majetkem a politickým vlivem mezi nejvýznamnější šlechtické rodiny v Čechách a na Moravě. V roce 1467 však stáli neochvějně na straně krále Jiřího z Poděbrad. Ke konci jeho života roku 1470 začal Albrecht Kostka kolísat ve věrnosti k českému králi, až roku 1470 přešel na stranu Matyáše Korvína a stal se jeho důvěrníkem. Dokonce se vystěhoval do Uher a byl nazýván „osobním přítelem dvou králů“ –Jiřího z Poděbrad a Matyáše Korvína.

Jan Kostka z Postupic pak zdědil po otci Litomyšl a Brandýs a jeho syn Bohuš se jako jeden z prvních českých pánů odvážil otevřeně podporovat jednotu bratrskou. Založil v Litomyšli proslulou tiskárnu a stal se v r. 1499 nejvyšším mincmistrem Království českého. V 16. století však Kostkové Janem Kostkou z Postupic († asi 1529) v Čechách vymřeli.

Část historiků se však domnívá, že Kostkové z Postupic dál existovali a to konkrétně jako Albrechtovi potomci v Uhrách. Jako podporu pro svoji domněnku uvádějí Antonína – justičního radu v Budapešti, který dostal v 19. století potvrzení, že se může psát jako Kostka z Postupic. Zároveň jsou ale Kostkové označováni jako rod, jenž přišel ze Slezska a byl přijat do řad uherské šlechty. Na druhé straně se o tomto rodu tvrdí, že v 16. století vymřel.

Nejvýznamnější členové rodu

• Vilém Kostka z Postupic (1406–1436) patřil na začátku husitských válek k pražskému měšťanskému křídlu. Byl vyslán do Litvy v roce 1421 s kandidaturou Vitolda Litevského na český trůn. Husitské poselstvo padlo ve slezské Ratiboři do zajetí a bylo včetně Viléma Kostky na podzim uvězněno na brněnském Špilberku. Později přešel Vilém na stranu Zikmundovu. V roce 1434 byl s poselstvím v Basileji. Získal velké bohatství a vstoupil do královských služeb. Při obléhání Hradce Králové ho v roce 1436 zavraždili. Kostkové velmi často pobývali v cizích zemích v diplomatických službách nebo při určitých diplomatických posláních.
• Rovněž tak Vilémův syn Zdeněk Kostka z Postupic (1438–1468) působil u papežského dvora, kde usiloval o potvrzení kompaktát. Zdeněk Kostka z Postupic byl i věrným přítelem a rádcem českého krále Jiřího z Poděbrad – jeho „alter ego“ ve věcech týkajících se vnitřní zemské správy. Byl dokonce jmenován velitelem jeho vojsk, což se mu později stalo osudným. V bitvě u Zvole 1. října 1468 byl těžce raněn (údajně Janem z Vrbna) a ještě týž den umírá na Tunklově sídle v Zábřeze.
• Zdeňkův bratr Albrecht Kostka z Postupic (1449–1477) – (manželka Lidmila z Kravař) byl ve Francii s poselstvím krále Jiřího.

Erb

Ač si heraldika není jista barvou pole ve štítu, která bývala snad černá či modrá, hrábě ve znaku jsou nezpochybnitelné. Ty v jejich erbu naznačují společný původ s ostatními Hrabišici. Barvy erbu byly proměnlivé. Basilejská erbovní kniha Conrada Schnitta uvádí zlaté hrábě v černém poli, Klaudyánova mapa Čech má naproti tomu černé hrábě na zlatém poli. Barvy se nakonec ustálily v provedení zlatých hrabí v modrém poli. V těchto barvách nakonec přešel erb i do znaku města Brandýsa nad Orlicí. Klenotem se v pozdějších dobách stala černá hlava vlka vetknutá ve zlaté korunce. V průběhu 15. století se v klenotu objevovalo také černé orlí křídlo se zlatými hráběmi.

Další členové rodu

• Zdeněk Kostka z Postupic (1415–1448) sídlem na Zlenicích a Myšlíně – manželka Anna z Myšlína
• Jan Kostka z Postupic (1464 – † okolo 1486) sídlem Brandýs nad Orlicí, Litomyšl, Lanšperk
• Zdeněk Kostka z Postupic (1464–1510) sídlem Podlažice, Litomyšl, Koloděje, Nové Hrady – manželka Kateřina z Vartemberka
• Vilém Kostka z Postupic (1512–1521) sídlem Litomyšl, Koloděje, Chlumec nad Cidlinou – manželka Anežka z Tismic (1519)
• Bohuš Kostka z Postupic (1542 – † okolo 1557) sídlem Podlažice, Brandýs n/O – 1. manželka Justýna z Kunštátu († 1544), 2. choť Libuše z Lomnice († 1559)

Sídla a panství

• Komorní Hrádek – v roce 1426 získává panství s hradem (později zámkem) od vdovy Anny z Úlibic Vilém Kostka z Postupic. Již však od roku 1423 se píše rovněž „z Hrádku“. Po jeho smrti (1436) přechází zboží na jeho nejstaršího syna Bohuše Kostku, který přikupuje ještě sousední hrad Dubou. Po něm přechází majetky na Zdeňka, který tu i sídlil až do roku 1516.
• Zámek Lanškroun v držení od roku 1451, sňatkem Markéty Kostkové z Postupic s Vojtěchem z Pernštejna přechází v roce 1507 s panstvím Lanšperským do rukou Pernštejnů.
• Zámek Litomyšl – po dobytí města a okolí včetně litomyšlského biskupství husitskými Sirotky byl po roce 1425 jako husitský hejtman do Litomyšle dosazen Vilém Kostka z Postupic. Ten se nakonec přidal na Zikmundovu stranu a výměnou od něho dostal roku 1436 Litomyšl s celým biskupským jměním do dědičné zástavní držby. Kostkové pak na Litomyšli a okolním panství vládli bezmála sto let. Za účast v odboji roku 1547 proti Ferdinandovi I. byl Bohuš III. Kostka z Postupic nucen postoupit litomyšlské panství královské komoře a sám dožil v Brandýse nad Orlicí, který mu byl ponechán.
• Hrad Brandýs nad Orlicí – Zprávy o osudech hradu a panství z období husitského hnutí se nedochovaly. V polovině 15. století již náležel Kostkům. Zdeněk – hejtman chrudimského kraje hrad v roce 1464 postoupil svému bratru Janovi, který si Brandýs zvolil sídelním. Naposledy je Jan připomínán v roku 1486. Na konci 15. století pak náležel Janovým synům Bohušovi a Janovi. Ti pak v roce 1506 prodali panství Vilémovi z Pernštejna, který nechal hrad pobořit a část vsí oddělil od brandýského panství a připojil je ke svému panství pardubickému. Zbytek panství byl spravován z Potštejna. Po Vilémově smrti převzal majetky jeho syn Jan z Pernštejna a ten roku 1544 prodal panství zpět Kostkům – a to Bohušovi Kostkovi. Jelikož Bohuš Kostka z Postupic nesměl Brandýs opustit, byl nucen vážně poškozený hrad znovu opravit. Opravy byly ukončeny kolem roku 1553 a zasáhly především hradní palác. Jelikož ani přestavěný hrad neposkytoval dostatek pohodlí, započal téhož roku v podhradí s výstavbou nového zámku v renesančním slohu, který dokončil kolem roku 1558. Na hradě se pak zdržoval jen zřídkakdy. V roce 1632 je již připomínán jako pustý. Libuše z Lomnice – vdova po Bohušovi Kostkovi z Postupic pak odkázala roku 1559 panství Brandýs svému synovi z prvního manželství – Janu staršímu ze Žerotína.
• Zámek Moravská Třebová – původně hrad s panstvím získal roku 1464 od krále Jiřího z Poděbrad spolu s hradem Bouzovem Zdeněk Kostka z Postupic. Po smrti v bitvě u Zvole se stal jeho nástupcem jeho bratr Albrecht Kostka z Postupic, který však přestoupil na stranu Korvínovu. Posledním držitelem z rodu Kostků byl Jiří Hrabiše, jenž pak zboží postoupil Heraltu z Kunštátu.
• Nové Hrady – majetky podlažického kláštera přešly v roku 1442 jako zástavní zboží do držení Zdeňka Kostky z Postupic. Střediskem bývalého klášterního panství zničeného husity, se stala ves Boží Dům. Zdeněk Kostka nechal postavit na návrší nad ní nevelký hrad původně zvaný též Boží Dům. Místní obyvatelé však začali nazývat objekt Novým Hradem a tento název záhy původní pojmenování potlačil. Po Zdeňkově smrti přešla roce 1468 zástava na jeho mladšího bratra Albrechta Kostku. Kostkové vlastnili Nové Hrady až do roku 1557, kdy panství za účast v protihabsburském povstání v letech 1546-47 propadlo ve prospěch královské komory. To majetek změnilo v manství a do koce života jej ponechalo Bohuši Kostkovi z Postupic.
• Hrad Landšperk – roku 1451 získal panství od Bohuše z Kosině Zdeněk Kostka z Postupic a zvolil si Landšperk jako sídelní, přestože v té době již vlastnil mnohá další panství, jako Litomyšl, Chrast s majetky podlažického kláštera, Moravskou Třebovou a Bouzov. Dal provést rozsáhlé opravy škod způsobených dobýváním za období husitských válek v letech 1425 a 1429, zesílit hradní opevnění a opevnit prostor podhradí. Až do roku 1544 a to za Kostků i Pernštejnů Landšperk spolu s Lanškrounem sdílel stejný osud.
• Hrad Helfštejn – (dnešní název Helfštýn) – celé panství koupily roku 1467 za 30.000 zlatých uherských od Voka ze Sovince Albrecht, Zdeněk a Jan Kostka z Postupic. V období česko-uherských válek stáli Kostkové na straně Jiřího z Poděbrad. V roce 1468 za tažení na Moravu se pokusil Matyáš dobýt Helfštejn jako opěrný bod poděbradské strany. Při obléhání byl hrad poškozen, nebyl však zřejmě dobyt. V roce 1470 již vlastnil panství pouze Albrecht Kostka a vzhledem k tomu, že téhož roku získal od Ctibora Tovačovského z Cimburka i panství přerovské a hranické, uvažoval zřejmě o vybudování velkého dominia na Moravě pod Matyášovou ochranou – na jehož stranu přešel. Tento záměr však neuskutečnil a politické vztahy k uherskému dvoru jej přivedly k tomu, že své majetky v Pobečví postupně prodal Vilémovi z Pernštejna. Nejprve v roce 1474 Helfštejn a o rok později i Hranice a Přerov.
• Zámek Hranice – panství měl v držení Albrecht Kostka z Postupic až do roku 1475, kdy je koupil Vilém z Pernštejna.
• Bouzov (hrad) – Jiří z Poděbrad postoupil celé bouzovské panství někdy kolem roku 1440 svému věrnému stoupenci Zdeňku Kostkovi z Postupic.
• Chlumec nad Cidlinou (hrad) – od konce 15. století v držení Kostků z Postupic až do roku 1521, kdy panství (v té době kromě městečka Chlumce a velké chlumecké rybniční soustavy náleželo k panství ještě 26 vesnic) prodal Vilém Kostka z Postupic Vojtěchovi z Pernštejna.
• Zlenice (hrad) – Kostkové měli zlenické panství v zástavním držení společně s Kunešem Rozkošem z Dubé. Dlouhý spor o zlenické zboží mezi oběma zástavními držiteli se vlekl až do roku 1453, kdy si zboží jako odúmrť vyprosil na panovníkovi Zdeněk Kostka z Postupic – synovec tehdy již zemřelého zástavního držitele, rovněž Zdeňka z Postupic. Od roku 1465 jsou však již Zlenice uváděny jako zbořené. V roce 1725 byly Zlenice přičleněny ke konopišťskému panství a prodány.
• Chrast (zámek) – od r. 1458 celé panství vč. zaniklého podlažického kláštera měli Kostkové v držení až do roku 1542, kdy jej Bohuš Kostka z Postupic prodal Divišovi Slavatovi z Chlumu a Košumberka.

Příbuzenské svazky

Příbuzenskými svazky byli spojeni s Vartenberky, Pernštejny, Martinici, pány z Dubé, Křineckými z Ronova a dalšími českými a moravskými rody.

Odkazy

Literatura

• Bačkovský R., Bývalá česká šlechta předbělohorská a pobělohorská v Č. a na M., Pha 1948
• Čermák K., Průvodce po Čáslavsku, Čáslav 1902
• Halada J., Česká a moravská šlechta, Avic,Pha 1959
• HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Kostkové z Postupic, s. 78-79. 
• Porš V., Brandýs nad Orlicí. Stručné dějiny města, BnO 1977
• Mašek P., Šlechtické rody v Č. na M. a ve S. od BH do současnosti, MF 1999
• Mašek P., Modrá krev, MF 2003
• Sedláček A., Českomoravská heraldika, Agro 1997
• Skřivánek M., Litomyšlský zámek ve svých počátcích 981–1981, Sborník příspěvků o minulosti města
• Vacina L., Hrady a zámky Východočeského kraje, HK 1963

Související články

• Seznam českých šlechtických rodů