Příroda: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m editace uživatele 213.192.39.183 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je MatSuBot
značky: rychlé vrácení zpět odkazy na rozcestníky
Přesun nesrozumitelné části článku do diskuze
značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení
Řádek 34: Řádek 34:
* '''Megasvět''' – tj. megakosmos ({{Cizojazyčně|el|''μέγας''}} „veliký/četný“ a {{Cizojazyčně|el|''κοσμος''}} „svět“) se označuje ta část přírody, která se zabývá strukturou [[vesmír]]u ve velkých rozměrech (řádově v měřítkách 10<sup>6</sup> [[světelný rok|světelných let]] a větších). Na takových rozměrech je nutno zákonitosti klasické fyziky nahradit [[obecná teorie relativity|obecnou teorií relativity]]. Můžeme zde pozorovat rozpínání i křivení [[časoprostor]]u. Na jeho průzkum se používá [[Dalekohled|teleskopů]]. Do megasvěta spadá např. studium vývoje vesmíru, kterým se zabývá [[kosmologie]].
* '''Megasvět''' – tj. megakosmos ({{Cizojazyčně|el|''μέγας''}} „veliký/četný“ a {{Cizojazyčně|el|''κοσμος''}} „svět“) se označuje ta část přírody, která se zabývá strukturou [[vesmír]]u ve velkých rozměrech (řádově v měřítkách 10<sup>6</sup> [[světelný rok|světelných let]] a větších). Na takových rozměrech je nutno zákonitosti klasické fyziky nahradit [[obecná teorie relativity|obecnou teorií relativity]]. Můžeme zde pozorovat rozpínání i křivení [[časoprostor]]u. Na jeho průzkum se používá [[Dalekohled|teleskopů]]. Do megasvěta spadá např. studium vývoje vesmíru, kterým se zabývá [[kosmologie]].


*
=== Ekologické ===
Podle různých aspektů určitého [[biotop]]u můžeme sledovat podmínky, vývoj a interakce:
* [[edafotop]]ů
* [[klimatop]]ů
* [[ekotop]]ů


=== Metodologie vědy ===
=== Metodologie vědy ===

Verze z 30. 9. 2023, 21:45

Tento článek je o fyzikální přírodě. Další významy jsou uvedeny na stránce Příroda (rozcestník).

Příroda znamená v nejužším významu slova volně žijící ekosystém s určitou mírou biodiverzity, v širším pojetí pak může znamenat celou biosféru, či dokonce hmotný svět (fysis), tedy předmět zájmu přírodních věd.

Příroda ve filozofii

Přirozenost a příroda (fysis) je jednou z prvních otázek antické filozofie. [1] Samotné řecké slovo fysis lze nalézt již v Homérově Odysseie a znamená nespoutanou a divokou přírodu, v češtině má slovo příroda původ ve slově přirodit, tedy všeho živého.

Rozdělení přírody

Fyzikální

Podle toho, jaké fyzikální zákonitosti jsou určující pro popis sledované části přírody se používá označení:[zdroj?]

  • Makrosvět – tj. makrokosmos (μακρός „daleký“ a κοσμος „svět“) se označuje ta část přírody, v níž platí zákonitosti klasické fyziky. Jde o svět, který je svými rozměry pochopitelný a pozorovatelný lidskými smysly. Makrosvět lze obvykle zařadit do rozměrů od tisícin milimetru po miliony kilometrů. Kromě běžných těles vyskytujících se v našem okolí lze do makrosvěta zařadit např. planety.
  • Mikrosvět – tj. mikrokosmos (μικρός „malý“ a κοσμος „svět“) označuje oblasti přírody (hmoty) s typickými rozměry 10−9 až 10−18 m, kde neplatí zákony klasické fyziky. Děje zde popisuje kvantová fyzika. Do mikrosvěta patří atomy a elementární částice, kterými se zabývá fyzika částic a jaderná fyzika.[2] Větší objekty, i přesto, že nejsou viditelné pouhým okem (jako například mikroorganismy), náleží do makrosvěta.
  • Megasvět – tj. megakosmos (μέγας „veliký/četný“ a κοσμος „svět“) se označuje ta část přírody, která se zabývá strukturou vesmíru ve velkých rozměrech (řádově v měřítkách 106 světelných let a větších). Na takových rozměrech je nutno zákonitosti klasické fyziky nahradit obecnou teorií relativity. Můžeme zde pozorovat rozpínání i křivení časoprostoru. Na jeho průzkum se používá teleskopů. Do megasvěta spadá např. studium vývoje vesmíru, kterým se zabývá kosmologie.

Metodologie vědy

  • Živá příroda – zahrnuje všechny živé organismy – tj. bakterie a jiné mikroorganismy, houby, rostliny a živočichy
  • Neživá příroda – zahrnuje všechnu neživou materii (tedy vše ostatní co nespadá pod pojem živé přírody), což jsou tedy horniny a nerosty, půda, voda, vzduch, světlo a teplo pocházející ze Slunce (přírodní síly - meteorologické jevy)

Odkazy

Reference

  1. KRATOCHVÍL, Zdeněk, HORÁČEK, Ivan a SÁDLO, Jiří. Filosofie živé přírody. Praha: Herrmann, 1994. 222 s.
  2. REICHL, Jaroslav; VŠETIČKA, Martin. Encyklopedie fyziky [online]. 2006 [cit. 2023-04-09]. Kapitola Mikrosvět. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy