10. únor

10. únor je 41. den roku podle gregoriánského kalendáře. Do konce roku zbývá 324 dní (325 v přestupném roce). Svátek má Mojmír.

Události

Česko

• 1364 – V Brně uzavřena dynastická smlouva mezi Lucemburky a Habsburky. Obě strany se zavázaly, že v případě vymření jednoho z rodů připadnou všechny jejich země rodu druhému.
• 1879 – Na Dole Döllinger u Duchcova na Teplicku se utopilo 23 horníků.
• 1894 – V Národním divadle v Brně byla provedena premiéra Janáčkovy opery-prvotiny Počátek románu.
• 1955 – na Pankráci popraveni členové protikomunistické odbojové skupiny Černý lev 777 Jiří Řezáč, Jaroslav Sirotek a Bohumil Šíma.
• 1981 – Mluvčími Charty 77 se stali Václav Malý, Bedřich Placák a Jaroslav Šabata.
• 2006 – Česká televize zahájila vysílání sportovního kanálu ČT4 Sport.
• 2007 – V brněnském Městském divadle měla premiéru muzikálová komedie Čarodějky z Eastwicku

Svět

• 0060 – Svatý Pavel ztroskotal na lodi u maltského pobřeží
• 1258 – Mongolové, vedení Hülegü chánem, vyplenili Bagdád a povraždili většinu jeho obyvatel (odhadem 250 000 lidí). Islámský zlatý věk končí.
• 1306 – Před oltářem kostela Greyfriars v Dumfries, Robert de Bruce zavraždil Johna Comyna a rozpoutal tak revoluci o skotskou nezávislost
• 1342 – sňatek braniborského markraběte Ludvíka I. (1315–1361) s tyrolskou hraběnkou Markétou (1318–1369).
• 1355 – V anglickém Oxfordu vypuklo dvoudenní povstání na den Svaté Scholastiky, 63 studentů a 30 místních lidí bylo zabito
• 1495 – Katolická církev zakládá ve skotském Aberdeenu Královskou kolej
• 1549
  • Dvanáct nahých Anabaptistů běželo ulicemi Amsterdamu
  • Tomé de Sousa jmenován generálním guvernérem Brazílie
• 1597 – Po výbuchu domu Kirk o'Field v Edinburghu ve Skotsku byl nalezen Lord Damley, druhý manžel skotské královny Marie Stuartovny, uškrcený.
• 1635 – Kardinál Richelieu zakládá v Paříži Francouzskou akademii (Académie française)
• 1673 – Premiéra Moliérovy komedie Zdravý nemocný v Paříži
• 1679 – Indiáni kmene Wampanoag vedeni králem Philipem zabili všechny muže v americkém městě Lancaster
• 1713 – Holandsko a Anglie podepisují dohodu, jak vytvořit proti-francouzskou bariéru
• 1716 – Skotský uchazeč o anglický trůn Jakub III. Skotský se vrací do Francie
• 1720 – Edmund Halley je jmenován 2. královským astronomem v Anglii
• 1746 – Anglická vláda Thomase Pelhama-Hollese rezignuje
• 1749 – Vyšel desátý a poslední díl Fieldingova románu Tom Jones.
• 1763 – Ratifikace pařížského míru ukončila sedmiletou válku mezi Francií, Británií, Španělskem a Portugalskem. Anglie získává Kanadu a Floridu
• 1774 – Andrew Becker předvádí svůj vynález - potápěčský úbor
• 1779 – 340 mužů z Jižní Karolíny zaútočilo na asi 200 Loajalistů na pevnost Carr's Fort ve Wilkes County ve státě Georgia.
• 1789 – Císař Josef II. vydal dekret, kterým se pokusil nahradit robotu peněžitou dávkou. Pokus byl však neúspěšný, robotu se podařilo zrušit až o půlstoletí později v roce 1848.
• 1794 – Premiéra Haydnovy 99. symfonie E DUR
• 1799 – Počátek Napoleonova tažení do Sýrie
• 1910 – Začala mystifikace na lodi Dreadnought.
• 1937 – V Berlíně bylo uzavřeno Mezinárodní ujednání o přepravě mrtvol, zaveden tzv. Umrlčí pas.
• 1940 – Byla zahájena deportace Poláků do SSSR.
• 1945 – Sovětskou ponorkou S-13 byla potopena německá transportní loď General von Steuben. Zahynulo 3608 osob.
• 1962 – Zajatý americký špionážní pilot Francis Gary Powers byl vyměněn za zajatého sovětského špióna Rudolfa Abela.
• 1963 – Spojením pěti japonských měst (Modži, Kokura, Tobata, Jahata a Wakamacu) vzniklo město Kitakjúšú.
• 1995 – Lotyšsko se stalo členem Rady Evropy.
• 1996 – Superpočítač Deep Blue firmy IBM poprvé poráží šachového velmistra Garriho Kasparova.
• 2000 – Byl oznámen objev kvark–gluonového plazmatu.
• 2004 – Při sebevražedném útoku automobilem naloženým výbušninami na policejní náborové středisko jižně od Bagdádu zahynulo přinejmenším 50 osob.
• 2005
  • Severní Korea přiznala vlastnictví atomových zbraní.
  • Při útocích povstalců a při bojích mezi silami prozatímní vlády a povstalci v Iráku zahynulo nejméně 40 osob.
  • V Rijádu a okolí začaly historicky první komunální volby v Saúdské Arábii. Volby, ve kterých směli kandidovat i hlasovat jen muži, probíhaly postupně v různých částech země až do 21. dubna.
• 2006 – Začaly Zimní olympijské hry 2006 v italském Turíně.
• 2008 – Padla rukou žháře brána Namdaemun v Jihokorejském Soulu.
• 2018 – V jihokorejském Pchjongčchangu začaly XXIII. Zimní olympijské hry 2018.

Narození

Česko

Ida Kelarová (* 1956)

• 1819 – Josef Věnceslav Soukup, učitel, hudební skladatel, malíř a odborný publicista († 23. července 1882)
• 1851 – Josef Antonín Hůlka, českobudějovický biskup († 10. února 1920)
• 1852 – Vilém Nikodém, spisovatel, archivář a kronikář († 28. prosince 1930)
• 1854 – Marie Bittnerová, herečka († 2. ledna 1898)
• 1861 – Jaroslav Palliardi, právník, archeolog a sběratel († 11. března 1922)
• 1878 – Zdeněk Nejedlý, muzikolog, literární historik a politik († 9. března 1962)
• 1882 – Bedřich Vašek, děkan teologické fakulty v Olomouci († 14. srpna 1959)
• 1888
  • Valentin Držkovic, malíř a grafik († 27. října 1969)
  • Blažena Rylek Staňková, hudební skladatelka († 1974)
• 1901 – Jaroslav Očenášek, hudební skladatel († 19. července 1968)
• 1902
  • Josef Pleticha, československý fotbalový reprezentant († 1947)
  • Josef Bartoš, hudební pedagog, skladatel a sbormistr († 14. srpna 1966)
• 1906 – Josef Klapuch, zápasník, olympionik, stříbrná medaile na OH 1936 († 18. prosince 1985)
• 1909 – Ladislav Hájek, archeolog († 6. října 1987)
• 1918 – Imrich Erös, československý voják a příslušník výsadku Courier-5 († 30. listopadu 1993)
• 1919 – Miroslav Doležal, herec († 12. dubna 2009)
• 1920 – Alois Sivek, literární historik a kritik († 7. října 1971)
• 1921 – Theodor Reimann, československý fotbalový reprezentant († 30. srpna 1982)
• 1923 – Jan Kudrna, ragbista a trenér († 26. června 2003)
• 1929 – František Nepil, spisovatel († 8. září 1995)
• 1930 – Ivo Štuka, básník, spisovatel, novinář, překladatel († 20. listopadu 2007)
• 1941 – Pavel Vašák, literární teoretik († 7. února 2011)
• 1943 – Jaroslav Jurečka, vědecký pracovník a politik
• 1945 – Zdeněk Pinc, pedagog a filosof
• 1950 – Josef Veselý, rozhlasový autor, publicista, moderátor
• 1954 – Jiří Pešek, historik
• 1956
  • Ida Kelarová, zpěvačka
  • Aleš Svoboda, výtvarník, multimediální umělec, redaktor a pedagog
• 1957 – Tereza Brdečková, filmová kritička, novinářka, publicistka, spisovatelka
• 1959 – Jan Kratochvíl, profesor informatiky a děkan Matematicko-fyzikální fakulty Karlovy univerzity
• 1960 – Renata Sabongui, tanečnice a pedagožka
• 1963 – Antonín Stavjaňa, hokejista a trenér

Svět

Boris Pasternak (* 1890)

Mark Spitz (* 1950)

Alexander Payne (* 1961)

Laura Dernová (* 1967)

Justin Gatlin (* 1982)

Matej Tóth (* 1983)

Viktor Troicki (* 1986)

• 1327 – Fridrich II. Habsburský, syn vévody Oty Veselého († 11. prosince 1344)
• 1606 – Kristina Marie Bourbonská, sestra Ludvíka XIII. a savojská vévodkyně († 27. prosince 1663)
• 1656 – Ferdinand de Marsin, francouzský generál a diplomat († 9. září 1706)
• 1745 – Levin August von Bennigsen, ruský generál německého původu († 3. prosince 1826)
• 1753 – Johann Rason, rakouský právník, rektor olomouckého lycea († 2. dubna 1796)
• 1773 – Paolo di Pola, benátský šlechtic, básník, libretista († 3. prosince 1841)
• 1775 – Charles Lamb, anglický spisovatel († 27. prosince 1834)
• 1791 – Francesco Hayez, milánský malíř († 21. prosince 1882)
• 1805 – Svatý Cyriak Chavara, indický katolický kněz († 3. ledna 1871)
• 1807 – Lajos Batthyány, první předseda maďarské parlamentní vlády († 6. října 1849)
• 1818 – Karol Beyer, polský fotograf a numismatik († 8. listopadu 1877)
• 1820 – Cornelius Gurlitt, německý hudební skladatel († 17. června 1901)
• 1825 – James Wallace Black, americký fotograf († 5. ledna 1896)
• 1829 – Simon Schwendener, švýcarský botanik († 27. května 1919)
• 1835 – Victor Hensen, německý fyziolog, embryolog a mořský biolog († 5. dubna 1924)
• 1840 – Per Teodor Cleve, švédský chemik a geolog († 18. června 1905)
• 1841 – Bartolo Longo, italský katolický laik, blahoslavený († 5. října 1926)
• 1859
  • Benedicte Wrensted, dánská fotografka († 19. ledna 1949)
  • Alexandre Millerand, francouzský politik († 7. dubna 1943)
• 1861 – Matija Murko, slovinský literární historik († 11. února 1952)
• 1863 – Ferdinand Flodin, švédský fotograf († 2. listopadu 1935)
• 1866 – Gabriel Finne, norský spisovatel († 3. července 1899)
• 1881 – Kenneth McArthur, jihoafrický atlet, olympijský vítěz v maratonu († 13. června 1960)
• 1885 – Josef Weingartner, německý kněz a historik umění († 11. května 1957)
• 1887 – Karl Zuchardt, německý spisovatel a dramatik († 12. listopadu 1968)
• 1890
  • Fanny Kaplanová, ruská politická revolucionářka († 3. září 1918)
  • Boris Leonidovič Pasternak, ruský básník a spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu († 30. května 1960)
• 1893 – Bill Tilden, americký tenista († 5. června 1953)
• 1894 – Harold Macmillan, britský premiér († 1986)
• 1895 – Alister Hardy, britský mořský biolog († 22. května 1985)
• 1896 – Vilém Habsbursko-Lotrinský, syn arcivévody Karla Štěpána, následník ukrajinského trůnu († 18. srpna 1948)
• 1897
  • John Franklin Enders, americký bakteriolog, virolog a parazitolog, Nobelova cena za fyziologii a lékařství 1954 († 8. září 1985)
  • Judith Andersonová, australská herečka († 3. ledna 1992)
• 1898
  • Bertolt Brecht, německý dramatik, divadelní teoretik a režisér († 14. srpna 1956)
  • Joseph Kessel, francouzský novinář a spisovatel († 23. července 1979)
• 1901 – Richard Brauer, německý matematik žijící v USA († 17. dubna 1977)
• 1903
  • Matthias Sindelar, rakouský fotbalista († 23. ledna 1939)
  • Waldemar Hoven, nacistický válečný zločinec († 2. června 1948)
• 1904 – Emil Bodnăraş, rumunský komunistický politik († 24. ledna 1976)
• 1905 – Rachel Thomas, velšská herečka († 8. února 1995)
• 1910 – Dominique Pire, belgický dominikán, Nobelova cena za mír 1958 († 30. ledna 1969)
• 1911 – Mstislav Keldyš, sovětský vědec, matematik, fyzik a pedagog († 24. června 1978)
• 1921 – Joseph Walker, americký pilot a astronaut († 8. června 1966)
• 1922
  • Árpád Göncz, prezident Maďarska, spisovatel, překladatel († 4. srpna 2000)
  • Alan Levy, americký novinář a spisovatel literatury faktu († 2. dubna 2004)
• 1923 – Cesare Siepi, italský operní zpěvák († 5. července 2010)
• 1925 – Pierre Mondy, francouzský herec († 2012)
• 1926 – Danny Blanchflower, severoirský fotbalista († 9. prosince 1993)
• 1928 – Howard Sachar, americký historik († 18. dubna 2018)
• 1929
  • Jerry Goldsmith, americký hudební skladatel a dirigent († 21. července 2004)
  • Bertrand Poirot-Delpech, francouzský spisovatel a novinář († 14. listopadu 2006)
• 1932
  • Roland Hanna, americký jazzový klavírista († 13. listopadu 2002)
  • Walter Perkins, americký jazzový bubeník († 14. února 2004)
• 1934 – Rahn Burton, americký jazzový klavírista († 25. ledna 2013)
• 1937 – Roberta Flack, americká hudební pedagožka, zpěvačka, pianistka a skladatelka
• 1940 – Mary Randová, britská olympijská vítězka ve skoku do dálky
• 1944 – Jean-Daniel Cadinot, francouzský režisér, producent filmů s homosexuální tematikou a fotograf († 23. dubna 2008)
• 1947
  • Chris Ethridge, americký baskytarista († 23. dubna 2012)
  • Butch Morris, americký kornetista († 29. ledna 2013)
• 1950 – Mark Spitz, americký plavec, sedminásobný olympijský vítěz z roku 1972
• 1952
  • Ján Budaj, slovenský politik
  • Cvika Greengold, izraelský národní hrdina
  • Lee Hsien Loong, premiér Singapuru
• 1953 – Michael Grüttner, německý historik
• 1955 – Greg Norman, australský golfista
• 1958
  • Thomas Ruff, německý fotograf
  • Maciej Płażyński, maršálek polského Sejmu († 10. dubna 2010)
• 1961 – Alexander Payne, americký filmový režisér a scenárista
• 1962 – Cliff Burton, americký basový kytarista († 27. září 1986)
• 1964 – Ruthie Foster, americká zpěvačka
• 1967 – Laura Dernová, americká herečka
• 1980 – Martín Vassallo Argüello, argentinsky tenista
• 1982 – Justin Gatlin, americký atlet
• 1983 – Matej Tóth, slovenský atlet - chodec
• 1986 – Viktor Troicki, srbský tenista
• 1987 – Frederiek Nolf, belgický cyklista († 5. února 2009)

Úmrtí

Max Švabinský († 1962)

Česko

• 1161 – Sylvestr, pražský biskup (* ?)
• 1772 – Josef Václav z Lichtenštejna, generál a velmi úspěšný válečník (* 9. srpna 1696)
• 1834 – Josef Linda, spisovatel (* 1789 nebo 1792)
• 1881 – František Karel Drahoňovský, básník-humorista (* 12. června 1812)
• 1882 – Ferdinand Voith, český státní úředník a politik (* 1812)
• 1891 – Otakar Feistmantel, geolog a paleontolog (* 20. listopadu 1848)
• 1899 – Josef Emler, český historik a archivář (* 10. ledna 1836)
• 1905 – Heinrich Seidemann, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady, starosta Jablonce nad Nisou (* 21. prosince 1826)
• 1920 – Josef Antonín Hůlka, českobudějovický biskup (* 10. února 1851)
• 1929 – Emil Tréval, český lékař a spisovatel (* 13. prosince 1859)
• 1942
  • Bohumil Benoni, český operní pěvec – barytonista (* 25. února 1862)
  • Jaroslav Kallab, právník, rektor Masarykovy univerzity (* 24. června 1879)
• 1957
  • Josef Benoni, dramatik, spisovatel a impresionistický malíř (* 23. srpna 1870)
  • Josef Wagner, sochař a kreslíř (* 2. března 1901)
• 1961 – Jakub Deml, spisovatel (* 20. srpna 1878)
• 1962 – Max Švabinský, malíř a grafik (* 17. září 1873)
• 1967 – Vladimír Raffel, spisovatel a psychiatr (* 30. srpna 1898)
• 1969 – Laura Třešňáková, česká divadelní herečka (* 26. října 1895)
• 1985 – Jan Brod, lékař, zakladatel české nefrologie (* 19. května 1912)
• 1989 – Andrej Žiak, československý politik (* 24. října 1900)
• 1993
  • Zdeněk Chotěnovský, český malíř, ilustrátor, grafik a scénograf (* 5. září 1929)
  • Jan Grossman, divadelní režisér, literární a divadelní kritik (* 22. května 1925)
• 1994 – Ján Grajzel, československý voják a příslušník výsadku Embassy (* 3. února 1920)
• 2003 – Jan Veselý, cyklista (* 17. června 1923)
• 2010 – Václav Knoll, astronom (* 11. května 1964)
• 2012 – Josef Poláček, afrikanista (* 29. ledna 1931)

Svět

Alexandr Sergejevič Puškin († 1837)

• 1126 – Vilém IX. Akvitánský, akvitánský vévoda a hrabě z Poitiers (* 22. října 1071)
• 1134 – normandský vévoda Robert II. (* 1051/1054?)
• 1162 – Balduin III., král křižáckého Jeruzalémského království (* 1130)
• 1242 – Šidžó, 87. japonský císař (* 17. března 1231)
• 1307 – Temür, druhý císař říše Jüan a šestý veliký chán mongolské říše (* 15. října 1265)
• 1503 – Kateřina Tudorovna, sedmé a poslední dítě krále Jindřicha VII. Tudora (* 2. února 1503)
• 1524 – Kateřina Saská, rakouská arcivévodkyně, tyrolská hraběnka (* 24. července 1468)
• 1567 – Jindřich Stuart, lord Darnley, vévoda z Albany, král skotský (* 7. prosince 1545)
• 1598 – Anna Habsburská, polská a švédská královna (* 16. srpna 1573)
• 1660 – Judith Leyster, holandská malířka (* 28. července 1609)
• 1714 – Jean de Lamberville, francouzský misionář (* 27. prosince 1633)
• 1722 – Bartholomew Roberts, velšský pirát (* 17. května 1682)
• 1755 – Charles Louis Montesquieu, francouzský filozof a spisovatel (* 18. ledna 1689)
• 1772 – Josef Václav z Lichtenštejna, lichtenštejnský kníže (* 9. srpna 1696)
• 1787 – Károly Ferenc Palma, maďarský jezuita, probošt a biskup (* 18. srpna 1735)
• 1794 – Jacques Roux, francouzský duchovní a revolucionář (* 21. srpna 1752)
• 1822 – Albert Kazimír Sasko-Těšínský, těšínský vévoda a mecenáš umění (* 11. června 1738)
• 1829 – Lev XII., papež (* 22. srpna 1760)
• 1837 – Alexandr Sergejevič Puškin, ruský básník, prozaik a dramatik (* 6. června 1799)
• 1855 – Ferdinand Maria Savojsko-Carignanský, sardinský princ z rodu savojských (* 15. listopadu 1822)
• 1856 – William Henry Sleeman, britský voják a koloniální úředník (* 8. srpna 1788)
• 1859 – Anna Saská, saská princezna z dynastie Wettinů (* 4. ledna 1836)
• 1865 – Heinrich Lenz, německý fyzik (* 12. února 1804)
• 1868 – David Brewster, skotský fyzik a matematik (* 11. prosince 1781)
• 1878 – Claude Bernard, francouzský lékař, průkopník experimentální medicíny a fyziologie (* 12. července 1813)
• 1879 – Honoré Daumier, francouzský malíř a sochař (* 26. února 1808)
• 1891 – Sofia Kovalevská, ruská matematička (* 15. ledna 1850)
• 1897 – Antonio Bazzini, italský houslista a skladatel (* 11. března 1818)
• 1901
  • Telemaco Signorini, italský malíř (* 18. srpna 1835)
  • Max von Pettenkofer, německý lékař – hygienik (* 3. prosince 1818)
• 1902 – Francis A. Pratt, americký inženýr, vynálezce (* 15. února 1827)
• 1912 – Joseph Lister, anglický chirurg, průkopník antisepse (* 5. dubna 1827)
• 1913 – Konstantinos Tsiklitiras, řecký olympijský vítěz ve skoku do dálky z místa (* 13. října 1888)
• 1917 – John William Waterhouse, anglický malíř (* 6. dubna 1849)
• 1918
  • Abdulhamid II., turecký sultán (* 21. září 1842)
  • Ernesto Teodoro Moneta, italský novinář, pacifista, držitel Nobelovy ceny za mír (* 20. září 1833)
• 1923 – Wilhelm Conrad Röntgen, německý fyzik (* 27. března 1845)
• 1925 – Aristide Bruant, francouzský komik a zpěvák (* 6. května 1851)
• 1928 – Štefan Dávid, slovenský filolog a pedagog (* 11. července 1838)
• 1932
  • Eugene de Blaas, italský malíř (* 24. července 1843)
  • Edgar Wallace, anglický spisovatel (* 1875)
• 1938 – Alexandr Jakovlevič Arosev, ruský spisovatel, politik a diplomat (* 25. května 1890)
• 1939
  • Vladimir Antonov-Ovsejenko, sovětský bolševický vůdce a diplomat (* 21. března 1883)
  • Jozef Kállay, čs. ministr pro správu Slovenska (* 12. srpna 1881)
  • Pius XI., 264. papež (* 31. května 1857)
• 1940 – Artur Nikodem, rakouský malíř (* 6. února 1870)
• 1944
  • Kustaa Pihlajamäki, finský zápasník, olympijský vítěz (* 7. dubna 1902)
  • Eugène Michel Antoniadi, řecký astronom (* 10. března 1870)
  • Israel Jošua Singer, židovský spisovatel (* 30. listopadu 1893)
• 1945 – Giovanni Palatucci, italský bojovník proti fašismu, nositel titulu Spravedlivý mezi národy (* 31. května 1909)
• 1950 – Marcel Mauss, francouzský sociolog a antropolog (* 10. května 1872)
• 1953 – Matthäus Quatember, generální opat Cisterciáckého řádu († 1. května 1894)
• 1957 – Laura Ingalls Wilder, americká spisovatelka († 7. února 1867)
• 1958 – Nezihe Muhiddin, turecká novinářka, spisovatelka a politička (* 1889)
• 1960 – Aloysius Stepinac, chorvatský kardinál, arcibiskup Záhřebu (* 8. května 1898)
• 1966 – Giuseppe Burzio, duchovní a vatikánský diplomat (* 21. ledna 1901)
• 1979 – Edvard Kardelj, slovinský marxistický teoretik, politik a státník, blízký spolupracovník maršála Josipa Broze Tita (* 27. ledna 1910)
• 1992 – Alex Haley, americký spisovatel (* 11. srpna 1921)
• 1993 – Maurice Bourgès-Maunoury, francouzský premiér (* 19. srpna 1914)
• 1995 – Fabien Mazuer, francouzský sportovní lezec (* 17. března 1975)
• 2002
  • Traudl Junge, osobní sekretářka Adolfa Hitlera (* 3. března 1920)
  • Dave Van Ronk, americký folk bluesový zpěvák (* 30. června 1936)
• 2003 – Edgar de Evia, americký fotograf (* 30. července 1910)
• 2005 – Arthur Miller, americký spisovatel a dramatik (* 17. října 1915)
• 2008 – Roy Scheider, americký herec (* 1932)
• 2009 – Jeremy Lusk, americký freestylový motokrosař (* 26. listopadu 1984)
• 2014
  • Shirley Temple-Blacková, americká herečka a politička (* 23. dubna 1928)
  • Stuart Hall, britský teoretik kulturálních studií a sociolog (* 3. února 1932)
• 2015 – Karl Josef Becker, německý římskokatolický kněz, kardinál (* 18. dubna 1928)

Svátky

Česko

• Mojmír
• Gozard
• Scholastika
• Sotira

Svět

• Norsko – Ingfrid a Ingrid
• Slovensko – Gabriela

Pranostiky

Česko

• O svaté Školastice navleč si rukavice.

10. únor v pražském Klementinu Údaje jsou platné k 3. 5. 2024.
minimum	denní průměr	maximum
−24,3 °C (1956)	1,4 °C (od 1961)	14,6 °C (2020)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu 10. únor na Wikimedia Commons
• Galerie 10. únor na Wikimedia Commons