Spor o užití slova Česko: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Geog25 (diskuse | příspěvky)
51 editací
m →‎Angličtina: Doplnění důkazů o používání jména Czechia v britském denním tisku.
Řádek 153: Řádek 153:
| url = https://global.oup.com/academic/product/atlas-of-the-world-9780190843625?cc=us&lang=en&
| url = https://global.oup.com/academic/product/atlas-of-the-world-9780190843625?cc=us&lang=en&
| jazyk = en
| jazyk = en
}}</ref>. Na konci roku 2017 a začátku roku 2018 začaly jméno Czechia používat některé britské noviny, jako například [[The Independent]]<ref>{{cite web|url=https://www.independent.co.uk/news/uk/politics/brexit-britain-eurobarometer-individualism-soldarity-eu-politics-a8118581.html|title=Britain is the most individualistic country in the EU|date=19 December 2017|publisher=|accessdate=24 January 2018}}</ref>, [[Daily Mail]] ve sportovní rubrice<ref>{{cite web|url=http://www.dailymail.co.uk/sport/esports/article-5202101/LoL-European-Regional-Leagues-European-Cup-announced.html|title=LoL: European Regional Leagues and European Cup replace EU CS|publisher=|accessdate=24 January 2018}}</ref> nebo deník The [[Financial Times]].<ref>Czechia’s choice. January 26, 2018. https://www.ft.com/content/ac130636-0263-11e8-9650-9c0ad2d7c5b5</ref><ref>Eurozone boom boosts Czech economy. February 16, 2018. https://www.ft.com/content/5d326c8e-12f1-11e8-940e-08320fc2a277</ref>
}}</ref> 


Pivovar [[Prazdroj]] začal užívat Czechia na plechovkách, lahvích a reklamní tabuli pivovaru v létĕ 2017. Podobně začala v roce 2017 jméno Czechia pro reklamní účely používat Škoda Auto.<ref>{{Citace elektronického periodika
Pivovar [[Prazdroj]] začal užívat Czechia na plechovkách, lahvích a reklamní tabuli pivovaru v létĕ 2017. Podobně začala v roce 2017 jméno Czechia pro reklamní účely používat Škoda Auto.<ref>{{Citace elektronického periodika

Verze z 17. 2. 2018, 12:21

Oficiálním politickým jménem českého státu je Česká republika, které je uvedeno v Ústavě České republiky.[1] Oficiálním zeměpisným (krátkým) jménem je Česko, které bylo standardizováno na národní[2] a mezinárodní úrovni a je uvedeno v oficiálních databázích zeměpisných (krátkých) jmen zemí OSN.[3]

Snahy o zavedení krátkého (zeměpisného) jednoslovného názvu se objevily hned po osamostatnění státu na jaře 1993, kdy bylo krátké zeměpisné jméno Česko standardizováno Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním,[2] kterému to ze zákona přísluší. Část veřejnosti však k tomuto názvu zaujímá z různých důvodů nepříznivý postoj,[4] převážně jej nepoužívá a místo něho volí politický název i v nepolitických souvislostech.

Čechy

Po zániku Československa se dodnes jako jednoslovný název České republiky občas objevuje nesprávné označení Čechy. Čechy jsou však pouze jednou z historických zemí Koruny české[5] a územně se proto neshodují s územím dnešní České republiky tím, že nezahrnují historická území Moravy a Českého Slezska. Použití jména Čechy k označení území celého státu tak přehlíží území a obyvatele Moravy a Českého Slezska (z tohoto důvodu je např. věta „Brno je druhým největším městem Čech“ nesprávně, protože Brno neleží v Čechách, ale na Moravě).

Slovo Čechy jako souhrnné označení všech českých zemí se sice zřídka objevuje i v některých historických dílech (např. Zikmund Winter publikoval v roce 1910 Řemeslnictvo a živnosti XVI. věku v Čechách 1526–1620 a pojem Čechy je zde zahrnut v širším smyslu; podobně Josef Pekař v roce 1914 napsal Prvé sčítání obyvatelstva v Čechách, které opět zahrnuje i Moravu a Slezsko), tomuto faktu lze ale sotva přisoudit relevanci, byť přenesení či rozšíření významu z části na celek (synekdocha), v tomto případě názvu historické země či území na celý stát není v evropském kontextu ničím výjimečným: příkladem mohou být Rakousko (Ober- a Niederösterreich), Polsko (Wielkopolska, Małopolska), Francie (Île-de-France), Švýcarsko (Schwyz), Finsko (Varsinais Suomi) anebo Chorvatsko (Središnja Hrvatska). Případ Česka se vyznačuje dosti arbitrárním chápáním platnosti pojmu "Čechy". Ač s Čechami těsně spjaté, zůstávala svébytnost Moravy a Slezska v průběhu dějin poměrně výrazná. Totéž však lze říci o historických územích, která jsou součástmi dnešního Rakouska (Štýrsko, Tyroly, Solnohradsko...), a přesto v rakouském prostředí nikdo název "Rakousko", vycházející ze jména dvou spolkových zemí (Horní Rakousy a Dolní Rakousy), používaný pro celé dnešní území Rakouské republiky nezpochybňuje. Je tedy zcela obvyklé říkat např., že "Štýrský Hradec je druhým největším městem Rakouska", přestože Štýrský Hradec leží ve Štýrsku a ne na území historického Rakouska (Österreich ob und unter der Enns).

Česká republika

Název Česká republika je používán v oficiálních dokumentech, např. státní pečeť České republiky, cestovní pas, občanský průkaz apod. Tento název je někdy používán i v případech, kde ostatní státy jsou označovány krátkým názvem (Slovensko, Francie – ale Česká republika).[6]

Preambule Ústavy České republiky (1/1993 Sb.) začíná slovy „My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.“ V článku 99 se píše: „Česká republika se člení na obce…“, přičemž obce i vyšší územní samosprávné celky jsou definovány výlučně jako „územní společenství občanů“, nikoliv jako sama území. O území však hovoří článek 11: „Území České republiky tvoří nedílný celek, jehož státní hranice mohou být měněny jen ústavním zákonem.“ Ústava tedy nepoužívá výraz Česko. Krátký geografický název země však nepoužívají ani ústavy některých jiných států; např. Ústava Slovenské republiky nebo Ústava Republiky Srbsko a jejich krátká zeměpisná jména (Slovensko a Srbsko) kvůli tomu nejsou zpochybňována..

Česko

Název Česko se z jazykového hlediska hodnotí jako název plně spisovný, jeho utvoření je považováno za ústrojné odvozením z přídavného jména český, podobně jako máme dvojice: slovenský — Slovensko, polský — Polsko, srbský — Srbsko, maďarský — Maďarsko atd.[7] Vznikl zjednodušením hypotetického původního tvaru Češsko odvozeného od adjektiva češský, je doložen již z 18. století, r. 1704 a častěji pak od 19. století se objevuje též jako označení pro celé České země.[8] V tomto významu jej od roku 1938 začal prosazovat moravský jazykovědec František Trávníček.[8] Slovník spisovného jazyka českého v roce 1960 jej uvádí v obou významech a jako zastaralý,[8] Slovník spisovné češtiny z roku 1978 již archaičnost konstatuje jen u prvního významu, zatímco ve významu označení české části federace stylovou příznačnost neuvádí.[9]

Hledání jednoslovného názvu není výhradně záležitostí doby po zániku Československa. Už za jeho existence, dokonce i za Rakouska-Uherska, se objevovaly požadavky[zdroj⁠?] na výstižné označení českých zemí, zejména jako protějšek slova Slovensko.[zdroj⁠?] První užití výrazu Česko (resp. v tehdejším pravopise Cžesko, neboť písmeno „č“ se tehdy nepoužívalo; toto slovo bylo již dříve tvarem označujícím češtinu – roku 1523 „Przeloziená Wohrada z Němčiny na Cžesko“[10]) je doloženo v díle Antonína Frozína Obroviště mariánského Atlanta vydaném roku 1704 jako označení pro země Koruny české.[11] Ovšem další výskyt slova Česko je o poznání novější, nejstarší výskyt zanesený v lexikálním archivu ÚJČ je z Felbigerovy Knihy methodní (českého překladu) vydané roku 1777, zde jako synonymum ke slovu Čechy:[12] „tak widjme při zemjch německých Cžesko, Morawu, rakauské Slezsko…“, neboli moderně zapsáno „Tak vidíme při zemích německých Česko, Moravu, Rakouské Slezsko…“[13] Později je toto označení užíváno již jako společné označení českých zemí, jistě u Jana Kollára (Slávy dcera), ale patrně i v časopise Čechoslav v roce 1830: „Pivo píti, vlasti žíti, řeč a krále slušně ctíti: tak zní naše právo, Česko ať je zdrávo.“ Výraz Česko se vyskytuje i u řady pozdějších autorů, např. u básníka Jablonského aj.

Od roku 1918 byl tvar „Česko“ součástí spojení Československo, vytvořeného původně mluvnicky obdobným způsobem jako spojení „Rakousko-Uhersko“[zdroj?], dokonce v prvních měsících společného státu se stát nazýval Česko-Slovensko, až posléz došlo k vymizení pomlčky, též proto signatáři stanoviska odborníků na setkání uspořádaném Českou geografickou společností v lednu 1998 vyslovili názor, že i po sloučení obou částí do jednoho slova bez spojovníku (pod vlivem čechoslovakismu) si obě části zachovaly charakter samostatných podstatných jmen, avšak stanovisko zmiňuje i existenci opačného názoru (autory stanoviska označovaného za mylný a za neodbornou dezinformaci), podle nichž je „Česko“ ve slově Československo odvozeninou z přídavného jména „český“ (podobně jako ve složených přídavných jménech) čili tzv. pseudoadverbiem (nepravým příslovcem). Návrat k původnímu[zdroj?] zápisu se spojovníkem s sebou přinesla druhá republika i tzv. pomlčková válka v 90. letech.

Slovník spisovného jazyka českého ve vydání z roku 1989 uvádí dva významy slova Česko. První z nich jako archaismus „Čechy, Čechy a Morava (na rozdíl od Slovensko) (Ján Kollár aj.)“; druhý význam „nově ČSR (od r. 1969)“. Jako oficiální označení české části federace se slovo Česko objevilo v roce 1978 ve Slovníku spisovné češtiny,[9] do běžného - ani oficiálního - jazyka takto ale nikdy plně neproniklo; spíše bylo možné se s ním setkat v hovorové mluvě, inspirované nezřídka samizdatovou literaturou, kde bylo užíváno poměrně běžně jako jasná opozice proti tehdejším režimem typické zdůrazňování politických názvů zemí socialistického bloku (socialistické, lidově-demokratické ad.republiky)[14], proto také nejspíše nabylo mylně povahy výrazu nespisovného. Současně se stále ještě potýká u některých obyvatel východní části země s domněnkou, že se jedná o synonymum pro Čechy, jak se stalo v některých případech v historii před vznikem československého státu. Svou roli tam hraje též současná identifikace adjektivního tvaru "český" jak s obyvatelem Čech, tak Česka, nicméně vzhledem ke skutečnosti, že politický název Česká republika disponuje naprosto identickým problémem aniž by vyvolával podobné konotace, je nutno tento problém považovat pouze za reminiscenční.

Na jaře 1993 jej Český úřad zeměměřický a katastrální na základě pověření vlády určil jako jednoslovné označení čerstvě osamostatněné České republiky.[2][15] Zeměpisné jméno Česko bylo i s jeho cizojazyčnými překlady (anglicky Czechia, francouzsky Tchéquie, německy Tschechien, rusky Чехия, španělsky Chequia) standardizováno Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním[16] v publikaci Jména států a jejich územních částí (Names of States and their Territorial Parts) v edici Geografické názvoslovné seznamy OSN – ČR, Praha, 1993, 3. přepracované vydání, na které se podílelo 55 odborných jazykových poradců Názvoslovné komise při Českém úřadě zeměměřickém a katastrálním ve spolupráci s ministerstvem zahraničních věcí ČR.[2] Standardizaci zeměpisného jména Česko a jeho překlady do cizích jazyků podpořila i skupina „vědních pracovníků“[17] a Česká geografická společnost.[8]

Navzdory odporu prezidenta Havla a dalších osobností se termín výrazně rozšířil a prosadil[8][18] a rozšířil se do jazykové praxe a sdělovacích prostředků.[19][9] Snad nejvýrazněji se geografický název Česko prosadil ve sportu, kde je asymetrie označení zápasu „Rakousko – Česká republika“ (v kontrastu s označením „Rakousko – Česko“, případně symetrickým, avšak nepraktickým „Rakouská republika – Česká republika“) jasně patrná.

Zachoval si však jistou míru kontroverznosti a někteří lidé jej dodnes (jakkoli bez faktografické opory) pociťují jako novotvar.[20]. Spory o užívání slova Česko navazovaly na tzv. pomlčkovou válku, která předcházela dělení československé federace. Nedlouho po vzniku samostatného státu vzniklo několik oficiálních stanovisek podporujících verzi Česko, respektive její cizojazyčné verze.[19] Některé organizace však později od používání výrazů Czechia a Česko ustoupily (například vládní agentury CzechTrade, CzechInvest a CzechTourism v roce 2004, údajně především kvůli častým záměnám s Čečenskem).[21]. Odborníky byla taková reakce odmítnuta s tím, že výskytu podobných slov nelze zabránit a tato možnost nemůže být v případě názvu země důvodem k jeho neužívání (cit."To, že na světě existují národy, jejichž jména mohou znít podobně, a tudíž i státy, jejichž jména mohou někomu znít podobně, je až sekundární efekt a nám nezbývá, než se je prostě naučit nezaměňovat)[22]. V dubnu 2013 byl v souvislosti s teroristickým útokem v Bostonu zaměněn též název Česká republika (anglicky Czech Republic) s názvem Čečensko (anglicky Chechnya).[23] Popleten byl anglický název Czech Republic (policejním mluvčím tehdy vysloven jako "čeč rypablik"), nikoliv anglický ekvivalent pro Česko - Czechia.

Jazyková poradna Ústavu pro jazyk český ve svém stanovisku[24] k názvu Česko mimo jiné uvádí: „Situace po roce 2000 se jeví už poněkud klidnější. Emotivně laděné dopisy a telefonáty do jazykové poradny přicházejí jen ojediněle, snad i proto, že jsme se opakovaně snažili vysvětlovat, že neexistuje žádné rozhodnutí Ústavu pro jazyk český, které by ukládalo komukoli povinnost akceptovat název Česko.“

Přesto, že jméno Česko (a jeho překlady) byly kodifikovány Českým úřadem zeměměřičským a katastrálním již v roce 1993, Česká republika měla až do roku 2016 zanesené v seznamu geografických jmen vedeném příslušnou expertní skupinou OSN (UNGEGN World Geographical Names) pouze českou podobu geografického jména (Česko), překlady nikoliv. Teprve v květnu 2016 vláda oficiálně schválila zápis překladů jména do seznamu OSN: Czechia v angličtině, Tchéquie ve francouzštině, Chequia ve španělštině, Чехия v ruštině, تشيكيا v arabštině, 捷克 v čínštině[25] a od července 2016 jsou tyto zeměpisné („krátké“) názvy v OSN zaregistrovány a tím pádem mezinárodně uznány vedle jejich politických („dlouhých“) ekvivalentů.[26]

O prosazování názvů Česko a v angličtině Czechia se snaží Občanská iniciativa Česko / Czechia, která byla založena v roce 1997 v Brně lingvistou a předním badatelem v oblasti onomastiky Rudolfem Šrámkem, profesorem na katedře českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, a Karlem Kopřivou, tehdejším komunálním politikem brněnské městské části Židenice.

Česko – český

Název Česko je vytvořen obdobně jako názvy mnoha jiných států (např. Polsko, Německo, Rakousko atd.). Vztah přídavného jména český k němu však není tak přímočarý a bezproblémový jako např. vztah Polsko – polský. Český se totiž zároveň vztahuje k názvu Čechy. Z kontextu však obvykle jsme tuto skutečnost schopni rozlišit. Podobně je tomu u názvu Rakousko, kde se přídavné jméno rakouský vztahuje k Rakousku i Horním či Dolním Rakousům.

Složené zeměpisné názvy obsahující jako druhou část -český se tradičně vztahují k Čechám, nikoliv k Česku. Východočeský se tedy nevztahuje na místa ležící na východě České republiky (Česka), tedy na Moravě či ve Slezsku, ale ve východních Čechách – v okolí měst Hradec Králové a Pardubice. Zajímavostí je název Českého Těšína, který leží v české části Slezska. Název Český Těšín se užívá od roku 1918, tedy od vzniku samostatného Československa.[27]

Rozlišení podstatného jména Čechy jako jedné z historických zemí a Česko pro celé území dnešního státu nemá svůj protějšek u dalších odvozených slov: k oběma slovům existuje jediné přídavné jméno český, které se vyvinulo zjednodušením ze slova češský (odvozeného od slova Čech), které se však již neužívá.[24] Obdobná situace je u rozlišování obyvatel: Obyvatelé Moravy jsou Moravané, Slezska Slezané, Čech Češi (dříve však Čechové), avšak obyvatelé celého Česka jsou také Češi.

Neologismy a další alternativy

Místo označení Česko se v některých diskusích objevily další návrhy na jednoslovné označení, většinou tvořené jako neologismy. Kromě latinského Bohemie či jeho počeštěné verze Čechie (které ovšem často, nikoliv však výhradně označují Čechy) byly navrhovány nejrůznější, často bizarní složeniny, někdy spíše coby projev recese, případně názvy jako Českozemsko či Čechoslávie.[9][28] Tyto návrhy se však vůbec neprosadily a neužívají se.

Název v jiných jazycích

Latina

Přestože v latině byly české země označovány souhrnným názvem Bohemia, vycházejícím z faktu, že se jednalo o země, jež byly součástí "Regnum Bohemiae" (Království české), v první polovině 16. století se objevuje i termín Czechia, jehož první historicky doložený záznam lze nalézt v Kronice české Václava Hájka z Libočan v roce 1541. Ve druhé polovině 16. století je jméno Czechia v latině začalo běžně používat a v roce 1598 byla proto Czechia již uvedena v česko-latinsko-řecko-německého slovníku, který vydal Daniel Adam z Veleslavína.[29] Dále označení Czechia uvádí například Pavel Stránský ze Záp v díle Respublica Bojema z roku 1634. Latinský název byl posléze přejat i do anglického jazyka (stejně tak jako v minulosti běžné "Bohemia").

V latině se variantně používá i italský zápis slabiky „če“, tedy Cechia, cechicus, a v české vědecké latině se používala i diakritika (Čechia, čechicus), například v díle Josefa Rudy Phytotoxicologiae čechicae tentamen, exhibens plantas venenatas Čechiae indigenas z roku 1837.[30]

Angličtina

Oficiálním a mezinárodně uznaným anglickým překladem slova Česko je Czechia.[2][3] Užití anglického slova Czechia je doloženo již v roce 1841 (Poselkynie starych Przjbiehuw Czeskych - Messenger of the old Fates of Czechia)[31], dále v roce 1856[32] nebo v roce 1866.[33]

Kromě něho byly navrhovány či používány konstrukce jako Czechland (poprvé doloženo v roce 1882[34]; analogicky např. Finland) nebo the Czechlands (poprvé doloženo v roce 1916[35]; analogicky např. the Netherlands), gramaticky nesprávná zkrácenina politického jména Czech Republic Czech[pozn. 1] jako substantivum,[36] případně podobně agramatické Czecho[pozn. 2][37] v neanglicky mluvících (zpravidla asijských) zemích (odvozované[zdroj?] ze všeobecně známého Czechoslovakia); tradiční anglické pojmenování českého státu Bohemia je používáno pouze v historických souvislostech pro období před vznikem čs. republiky, a to buď pro samotné Čechy nebo pro všechny č. země[zdroj?] (kde ovšem ustupuje novějšímu pojmu Czech lands).

Ani oficiální a mezinárodně uznaná Czechia se však před oficiálním nahlášením do databází OSN v roce 2016 příliš neujala a v běžné praxi se objevovala zřídka,[38] jakkoli relativně četné zastoupení měla v oficiální geografické literatuře,[39] učebnicích[40] a databázích map, stejně jako v turistických průvodcích a atlasech[41] a mapách.[42] Největší v Česku vydaná obrazová publikace pro zahraniční návštěvníky nese rovněž jméno „Czechia“.[43] Užívání názvu Czechia anglicky mluvícími občany zemí, jejichž ekvivalent názvu v mateřském jazyce je identický či velmi podobný (Izrael, Rusko, Řecko, Bělorusko, Norsko, Bulharsko ad.) je běžné, přičemž téměř výhradní je užívání tohoto názvu v tamních anglicky psaných médiích. Rovněž největší internetová databáze heraldických znaků a vlajek „World Civic Heraldry Guide“ užívá geografické jméno země.[44] Jednou z hlavních příčin celkově limitovaného užití názvu v anglofonních zemích je zřejmě skutečnost, že sami Češi tento název v podstatě nepoužívají, přičemž mezi citovanými důvody se objevuje prakticky jen možná záměna s Čečenskem (anglicky Chechnya).[9] Podobně se ovšem zaměňují názvy i jiných zemí, např. Austria (Rakousko) a Australia (Austrálie).[45] Místo Czechia se však zpravidla užívá plný politický název the Czech Republic,[46] který je s názvem Chechnya zaměňován též.[23] V oficiálním seznamu OSN obsahující krátká jména států[47] se do konce června 2016 objevoval jen dlouhý politický název. Od července 2016 je jako krátký (zeměpisný) název Česka v angličtině zaregistrován v OSN název Czechia, což se rychle projevilo na jeho rostoucím používání ve světě i v Česku (viz. níže).

Těžkosti se zavedením a používáním zeměpisného jména v Česku však nejsou zcela unikátní. Ze zcela jiných důvodů je problematické užívání krátkých zeměpisných názvů i dvou hlavních anglofonních zemí. V případě Velké Británie se používá zeměpisné jméno Great Britain (Velká Británie, což je jméno hlavního ostrova neobsahujícího Severní Irsko), případně zkráceně pouze Britain (Británie), místo politického jména Spojené království Velké Británie a Severního Irska (the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland), ze kterého se uniká užíváním zkráceného politického jména the United Kingdom, zkratkou UK. Podobně neexistuje ani zcela korektní krátké zeměpisné jméno pro Spojené státy americké, zkratkou USA, kde v běžné řeči často užívané America je zároveň označením mnohem rozsáhlejších kontinentů (North America a South America, případně the Americas pro celou západní polokouli). Proto se běžně užívá zkrácené politické jméno the United States (Spojené státy), hovorově také jen the States (Státy), se zkratkou the U.S. Přes tyto problémy jsou však krátká zeměpisná jména Britain a America běžně používána i nejvyššími vládními představiteli při oficiálních projevech, včetně britského předsedy vlády v případě Velké Británie[48] a prezidenta Spojených států amerických v případě USA.[49]

Jako kratší označení Češi někdy chybně používají (např. na dresech sportovců či v názvech českých firem) slovo Czech, které však je přídavným jménem (český, Česká), případně označením příslušníka národa (Čech) či jazyka (čeština), nikoli jménem země. Po protestech některých jazykovědců proti chybnému užívání tohoto slova[50] se na dresech českých reprezentantů objevuje opis Czech team (české družstvo) namísto obecně užívané konstrukce typu Team Germany (družstvo Německa).

Po schůzce ministrů obrany, zahraničí, předsedy vlády, prezidenta a předsedů obou parlamentních komor na Pražském hradě[51] 14. dubna 2016 ministr zahraničí Lubomír Zaorálek oznámil, že Ministerstvo zahraničních věcí České republiky nechá do databází Organizace spojených národů doplnit překlady slova Česko (jako krátkého, geografického označení státu) do cizích jazyků.[52] Záměr používat oficiální překlady názvu Česko, např. v angličtině v podobě Czechia, podpořila svým usnesením č. 403 z 2. května 2016 Vláda České republiky.[53] Do oficiálních seznamů krátkých (geografických) jmen zemí OSN byly překlady jména Česko, včetně anglického Czechia, zavedeny v červenci 2016, čímž byly mezinárodně uznány a standardizovány.[3]

Mezinárodní uznání a standardizace se rychle projevily na používání krátkého jména Czechia v angličtině. Vlivná CIA World Factbook a Americké ministerstvo zahraničních věcí začaly používat jméno Czechia namísto Czech Republic v roce 2016[54] [55] po jeho schválení a zavedení americkým vládním federálním úřadem The U.S. Board on Geographic Names, jehož cílem je standardizace a udržování jednotného používání zeměpisných jmen úřady americké federální vlády.[56] V září 2016, britská Permanent Committee on Geographical Names, která je poradním orgánem vlády Velké Británie, doporučila britské vládě používání jména Czechia[57] a nahradila Czech Republic jménem Czechia na svém seznamu jmen zemí.[58] 26. září 2016, International Organization for Standardization zavedla krátké jméno Czechia do svého seznamu jmen zemí a jejich mezinárodních kódů podle mezinárodní normy ISO 3166-1[59], na jehož základě byl anglický název země Czechia od 1. 1. 2017 zaveden do aktualizovaného Číselníku zemí Českým statistickým úřadem podle § 19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb. a publikován ve Sbírce zákonů 420/2016 Sb. (částka 170, strana 6457).[60] Google maps používají jméno Czechia od ledna 2017.[61] V červnu 2017 "English Style Guide and Country Compendium" Evropské komise doporučil užívání jména Czechia v neformálním kontextu, například ve sportu či marketingu, kde použití politického jména není nutné.[62] Prestižní Oxford Atlas of the World kompletně přešel na jméno Czechia ve svém 24. vydání v roce 2017.[63]. Na konci roku 2017 a začátku roku 2018 začaly jméno Czechia používat některé britské noviny, jako například The Independent[64], Daily Mail ve sportovní rubrice[65] nebo deník The Financial Times.[66][67]

Pivovar Prazdroj začal užívat Czechia na plechovkách, lahvích a reklamní tabuli pivovaru v létĕ 2017. Podobně začala v roce 2017 jméno Czechia pro reklamní účely používat Škoda Auto.[68]

Etiketa láhve (1), balení plechovek (2) a logo na stěně pivovaru v Plzni (3), Czechia

Ostatní jazyky

Přehled cizojazyčných ekvivalentů názvu Česko[69]
Jazyk Ekvivalent Jazyk Ekvivalent Jazyk Ekvivalent
afrikánština Tsjeggië francouzština Tchéquie (la) polština Czechy
albánština Çekia fríské jazyky Tsjechje portugalština Chéquia
aragonština Chequia němčina Tschechien rumunština Cehia
běloruština Чэхія řečtina Τσεχία rusínština Чесько
bretonština Tchekia maďarština Csehország ruština Чехия
bulharština Чехия islandština Tékkland[pozn. 3] srbština Чешка
chorvatština Češka interlingua Chechia slovenština Česko
dánština Tjekkiet italština Cechia slovinština Češka
nizozemština Tsjechië latina C(z)echia španělština Chequia
esperanto Ĉeĥujo litevština Čekija švédština Tjeckien
estonština Tšehhi lotyšština Čehija turečtina Çekya
finština Tšekki norština Tsjekkia ukrajinština Чехія
srbochorvatština Чешка makedonština Чешка bosenština Češka

V ostatních jazycích – mimo slovenštinu, která převzala název Česko spolu s češtinou – nějaký problém s krátkým názvem země prakticky nenastal, protože nesdílejí citlivost na rozlišení samotné země české (Čechy) a celku zemí českých (Česko) a mají jediný název. Ve většině případů jsou přitom tvořeny z podobného slovního základu jako Czechia (viz tabulka).

V polštině se tradičně používá označení Czechy jak pro vlastní Čechy coby historickou zemi, tak pro český stát jako takový. Podobně má dvojí význam i maďarské označení Csehország, chorvatské, slovinské a srbské Češka, resp. Чешка nebo ruské Чехия (byť v ruštině existuje současně i samostatný výraz pro historickou část Čechy, a sice Богемия z latinského Bohemia).

Jednoslovná označení ve slovenštině (Česko), němčině (Tschechien nebo neoficiální Tschechei[74]<ref group="pozn.">V Česku je název Tschechei vnímán (zejména staršími generacemi) urážlivě kvůli jeho užívání nacisty ve 30. letech 20. stol. (viz např. Národní listy z 1. 12. 1934: Jak nás tupili: [3]), přestože je mluvnicky správný. [69]

Poznámky

  1. ↑ Czech Republic (Česká republika; pro srovnání: Slovak Republic, French Republic, Swiss Confederation, Russian Federation)
  2. ↑ Czecho-Slovakia, Czechoslovakia (pro srovnání: Austro-Hungary, Bohemo-Moravia, Moravo-Silesia)
  3. ↑ V islandštině existuje i název Tékkía[70],[71],[72],[73]

Reference

  1. ↑ viz Ústava České republiky, dostupné: http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html (navštíveno 25. 10. 2008)
  2. ↑ a b c d e Český úřad zeměměřický a katastrální (1993): Jména států a jejich územních částí = Names of states and their territorial parts. Praha.
  3. ↑ a b c https://unstats.un.org/unsd/geoinfo/geonames/
  4. ↑ Hirsch V.: Pokus o analýzu odporu proti jednoslovnému názvu českého státu; Klaudyán: internetový časopis pro historickou geografii a environmentální dějiny, ročník 10/2013, č.1–2, str.1–12 (http://www.klaudyan.cz/dwnl/201301/2013_1-2_1_1-12_Hirsch.pdf)
  5. ↑ Stanovisko geografů, jazykovědců, historiků a pracovníků dalších vědních oborů k otázce oficiálního jednoslovného geografického názvu pro Českou republiku, leden 1998. Koncept přednesen a projednán na setkání uspořádaném Českou geografickou společností v budově Přírodovědecké fakulty UK v Praze na Albertově dne 29. 1. 1998. Publikováno na webových stránkách National Geographic Česko, 26. 4. 2005, dnes nedostupné, ale zachováno na web.archive.org. Autoři konceptu ani konečné redakce tohoto textu ani seznam signatářů nejsou na webových stránkách uvedeni – seznam signatářů je údajně na „zvláštním listě“, který však na webu není připojen.
  6. ↑ Členské státy EU, přehled na webové prezentaci Českého předsednictví Evropské unie, aktualizace k 16. 1. 2009
  7. ↑ Knappová Miroslava v "Naše řeč, ročník 66 (1983), číslo 4" [http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=6404
  8. ↑ a b c d e Česko, heslo v Internetové jazykové příručce, 2008–2012 Ústav pro jazyk český AV ČR, naposledy změněno 8. ledna 2012
  9. ↑ a b c d e Funkční rozlišování spisovných názvů Česká republika a Česko a jejich cizojazyčných ekvivalentů. Těsnopisecký záznam ze 7. veřejného slyšení Senátu Parlamentu České republiky, 11. 5. 2004
  10. ↑ https://books.google.cz/books?id=xxlkAAAAcAAJ
  11. ↑ ZÍDEK, Petr. „Česko“ je starší, než se myslelo. Lidové noviny. 2016-04-27, s. 3. Dostupné online. 
  12. ↑ Eva Horová: Česko/Czechia po dvanácti letech in Akademický bulletin AV ČR 05/2005
  13. ↑ BĚLIČ, Jaromír. Čech – Česko. Naše řeč, ročník 51 (1968), číslo 5, s. 299-301 http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5413. Citát z Kniha methodnj pro Včitelé českých Sskol. Praha 1777. Díl 1, s. 333. On-line: https://books.google.cz/books?id=m9FjAAAAcAAJ&pg=PA333#v=onepage&q&f=false.
  14. ↑ Hirsch V.: Pokus o analýzu odporu proti jednoslovnému názvu českého státu; Klaudyán: internetový časopis pro historickou geografii a environmentální dějiny, ročník 10/2013, č.1–2, str.1–12 (http://www.klaudyan.cz/dwnl/201301/2013_1-2_1_1-12_Hirsch.pdf)
  15. ↑ Leoš Jeleček: Jméno Czechia/Česko po šestnácti letech, Geografické rozhledy, 2009, přepis na webu Czechia – články, statě analýzy
  16. ↑ Leoš Jeleček: Základní publikace ČÚZK k českému geografickému názvosloví, 27. 4. 2004. Publikováno na webových stránkách National Geographic Česko, 26. 4. 2005
  17. ↑ Stanovisko vědních pracovníků k otázce oficiálního jednoslovného názvu ČR
  18. ↑ ČIŽMÁROVÁ, Libuše. K peripetiím vývoje názvů našeho státu a postojů k nim od roku 1918 : Příspěvek k 80. výročí vzniku Československé republiky. Naše řeč. 1999, roč. 82, čís. 1. Dostupné online. 
  19. ↑ a b FELIX, Jiří. Název Česko proniká do běžného výraziva. In: Fakulta pedagogická Katedra českého jazyka a literatury; MARKOVÁ, Milada. Sborník 2002: Sborník k významnému životnímu jubileu doc. PhDr. Milana Žemličky. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2002. Dostupné online. ISBN 80-7083-632-6. S. 155–161.
  20. ↑ např. Jiří Gruša: Česko – návod k použití, Barrister & Principal, 2. vydání, 2009
  21. ↑ Místo Česka bude stát v cizině nově používat název Česká republika. Novinky.cz, 14. 7. 2004
  22. ↑ Krejčí P.: (Filozofická fakulta, Ústav slavistiky) "Čečenský blud" v "Czechia: devadesát let po vzniku Československa, patnáct let po jeho rozpadu, ale i deset let po naganském triumfu"; Klaudyán: internetový časopis pro historickou geografii a environmentální dějiny; Ročník 4/2007, č. 2, s. 51–58; http://www.klaudyan.cz/dwnl/200702/03_krejci.pdf
  23. ↑ a b Amerika napravuje záměnu Česka s Čečenskem, stěžoval si i velvyslanec. iDnes.cz, 20. dubna 2013
  24. ↑ a b Česko v odpovědích jazykové poradny Ústavu pro jazyk český AV ČR
  25. ↑ [Vláda schválila doplnění jednoslovného názvu Česko v cizích jazycích do databází OSN [1]
  26. ↑ Konec dohadů. Česko už má v databázích OSN anglický název Czechia
  27. ↑ Cibula A. a kol. O češtině. Česká televize, Praha 2007, s. 11–12. ISBN 978-80-85005-83-7.
  28. ↑ Česká republika, Česko, Czechia… o názvu naší země a jeho proměnách v čase in: Časopis Zeměměřič, prosinec 2006
  29. ↑ ŠITLER, Jiří. Czechia si to bude muset protrpět. Lidové noviny - Orientace. 2. 7. 2017, s. 1 a 20. Dostupné online. 
  30. ↑ Josepho Ruda (Josef Ruda): Phytotoxicologiae čechicae tentamen, exhibens plantas venenatas Čechiae indigenas, Praha, Joannis Spurný, 1837
  31. ↑ Hugh James Rose (1841): A New General Biographical Dictionary, Vol. III, BAH-BEE.
  32. ↑ Notes and Queries: Medium of Inter-Communication for Literary Men, Artists, Antiquaries, Genealogists, etc. Second Series, Volume Second, July-December, 1856.
  33. ↑ Latest from Prussia. in: The Mercury, strana 4, sobota 21. července 1866
  34. ↑ TEE HOLY ROMAN EMPIRE. A.D. 800—1804. in: Advocate, strana 18,sobota 18. února 1882
  35. ↑ OTHER ITEMS Spain and Submarines. in: The Riverine Grazier, strana 2, pátek 15. prosince 1916
  36. ↑ Countries and Regions, ministerstvo zahraničních věcí Vietnamu, přístup v dubnu 2017
  37. ↑ Grant Program for Dispatching Artists and Cultural Specialists 2014, Japanfoundation, přístup v dubnu 2017
  38. ↑ Eva Horová pro časopis českých novinářů a překladatelů: “Where are you from?“ – “I am from Czechia.“ (anglicky)
  39. ↑ Martson, S. et al.: World Regions (3)
  40. ↑ Allen, J., Sutton, C.: A Student Atlas of World Politics, 9th Edition. McGraw-Hill Higher Education, 240 p.
  41. ↑ Silniční atlas "Česko - Czechia - Tschechien"
  42. ↑ Turistická silniční mapa "Česko - Tschechien - Czechia" (Freytag & Berndt)
  43. ↑ Thomová S., Thoma Z.: [2] Czechia - obrazová encyklopedie
  44. ↑ World Civic Heraldry Guide: Coats of arms and flags of cities, regions, states
  45. ↑ David Mills: Australia is confused with Austria way too often for anyone’s liking. January 25, 2016. http://www.adelaidenow.com.au/news/national/australia-is-confused-with-austria-way-too-often-for-anyones-liking/news-story/b0fed3bbad0192e20a434d981437b2df
  46. ↑ Česko si dosud nedokázalo vybrat své anglické jméno. iDnes, 16. 2. 2006
  47. ↑ List of Territories, United Nations Cartographic Section (anglicky)
  48. ↑ Theresa May's Brexit speech in full. The Telegraph. Dostupné online [cit. 2017-08-08]. (anglicky) 
  49. ↑ Read President Trump's full, blistering inaugural speech, attacking Washington, promising 'America first' CNBC, Rachel Cao, Friday, 20 Jan 2017. https://www.cnbc.com/2017/01/20/transcript-of-president-trumps-inauguration-speech.html
  50. ↑ Teze o lhostejnosti k užívání anglických a jiných cizojazyčných variant oficiálního geografického jednoslovného názvu českého státu (Otevřený dopis Českému olympijskému výboru, Českým sportovním svazům, politikům, podnikatelům, médiím apod. uveřejněný v časopise Zeměměřič)
  51. ↑ ČTK, IDNES.CZ. Chceme být v angličtině Czechia, oznámí Zaorálek v OSN. iDNES.cz (Zprávy z 12. dubna 2016) [online]. 2016-04-12 [cit. 2017-04-05]. Dostupné online. 
  52. ↑ ČTK, IDNES.CZ. Česko jako Czechia. Jednoslovné názvy přibudou v databázích OSN. iDNES.cz (Zprávy z 14. dubna 2016) [online]. 2016-04-14 [cit. 2017-04-05]. Dostupné online. 
  53. ↑ Vláda schválila doplnění jednoslovného názvu Česko v cizích jazycích do databází OSN
  54. ↑ The World Factbook — Central Intelligence Agency. www.cia.gov [online]. [cit. 2017-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. ↑ Czechia. www.state.gov [online]. [cit. 2017-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. ↑ U.S. Board on Geographic Names (BGN). geonames.usgs.gov [online]. [cit. 2017-11-26]. Dostupné online. 
  57. ↑ https://www.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/554812/Czechia_Information_Paper-Updated_September_2016.pdf
  58. ↑ https://www.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/521595/Country_Names_PDF_May2016.pdf
  59. ↑ https://www.iso.org/obp/ui/#iso:code:3166:CZ
  60. ↑ https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-420
  61. ↑ http://google-maps.pro/Czechia
  62. ↑ https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/whats_new_style_guide_en.pdf
  63. ↑ Atlas of the World. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) 
  64. ↑ Britain is the most individualistic country in the EU [online]. 19 December 2017 [cit. 2018-01-24]. Dostupné online. 
  65. ↑ LoL: European Regional Leagues and European Cup replace EU CS [online]. [cit. 2018-01-24]. Dostupné online. 
  66. ↑ Czechia’s choice. January 26, 2018. https://www.ft.com/content/ac130636-0263-11e8-9650-9c0ad2d7c5b5
  67. ↑ Eurozone boom boosts Czech economy. February 16, 2018. https://www.ft.com/content/5d326c8e-12f1-11e8-940e-08320fc2a277
  68. ↑ Visit Czechia Archives - ŠKODA Storyboard. ŠKODA Storyboard [online]. [cit. 2017-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  69. ↑ a b Jak na "Česko" v zahraničí na webu Ministerstva zahraničních věcí ČR
  70. ↑ Alþýðublaðið, 01.06.1939
  71. ↑ Alþýðublaðið, 17.08.1939
  72. ↑ Alþýðublaðið, 19.03.1940
  73. ↑ Morgunblaðið, 14.06.1992
  74. ↑ četnost úžívání názvů Tschechien a Tschechei

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Spor_o_užití_slova_Česko&oldid=15861637“