Lanžhot: Porovnání verzí
rv vlastní výzkum |
|||
| Řádek 36: | Řádek 36: | ||
Jméno sídla je poprvé připomínáno v roce 1384 jako ''Lanczhut oppido''. Vzniklo na hraniční křižovatce obchodních cest, německý název ''Landshut'' (zemská stráž) odkazuje k této funkci. Městečko roku 1496 připadlo rodu [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnů]], v jehož držení zůstalo až do 19. století. Kvůli své poloze na hranicích tří zemí – Moravy, Uher a Rakouska – mnohokrát v historii trpělo přesuny vojsk. Jednou z nejhorších pohrom se stal [[Povstání Štěpána Bočkaje|vpád ozbrojenců Štěpána Bočkaje]] roku 1605, kdy byl Lanžhot vydrancován a vypálen. Naproti tomu během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] utrpěl relativně menší škody než okolní panství.<ref name="Lanzhot.cz">{{Citace elektronické monografie | titul = Historie Lanžhota| url = http://www.lanzhot.cz/o-meste/historie-1/historie-lanzhota/| datum přístupu = 2015-11-09 | vydavatel = Městský úřad Lanžhot}}</ref> |
Jméno sídla je poprvé připomínáno v roce 1384 jako ''Lanczhut oppido''. Vzniklo na hraniční křižovatce obchodních cest, německý název ''Landshut'' (zemská stráž) odkazuje k této funkci. Městečko roku 1496 připadlo rodu [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnů]], v jehož držení zůstalo až do 19. století. Kvůli své poloze na hranicích tří zemí – Moravy, Uher a Rakouska – mnohokrát v historii trpělo přesuny vojsk. Jednou z nejhorších pohrom se stal [[Povstání Štěpána Bočkaje|vpád ozbrojenců Štěpána Bočkaje]] roku 1605, kdy byl Lanžhot vydrancován a vypálen. Naproti tomu během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] utrpěl relativně menší škody než okolní panství.<ref name="Lanzhot.cz">{{Citace elektronické monografie | titul = Historie Lanžhota| url = http://www.lanzhot.cz/o-meste/historie-1/historie-lanzhota/| datum přístupu = 2015-11-09 | vydavatel = Městský úřad Lanžhot}}</ref> |
||
Od počátku 18. století nastal setrvalý růst městečka. V roce 1850 získal Lanžhot samosprávu, žilo zde tehdy téměř 2700 obyvatel. Od roku 1900 |
Od počátku [[18. století]] nastal setrvalý růst městečka. V roce [[1850]] získal Lanžhot obecní [[samospráva|samosprávu]], žilo zde tehdy téměř 2700 obyvatel. Od roku [[1900]] měl status [[městys]]e. Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]] byla většina [[katastrální území|katastru]] Lanžhotu připojena k [[nacistické Německo|nacistickému Německu]], i když samotný [[intravilán]] s blízkou částí [[extravilán]]u zůstal nadále součástí území tzv. [[Druhá republika|Druhé republiky]]<ref>[http://geoportal.gepro.cz/LINK?id=1951 Mapa pozemkového katastru]</ref><ref>[http://chartae-antiquae.cz/cs/maps/75374 Třetí vojenské mapování 1:75 000: mapový list 4558 Landschut in Mähren / Lanžhot]</ref><ref>[http://chartae-antiquae.cz/cs/maps/35220 Karte des Gemeindegrenzen 1:75000 - mapový list 4558 Landshut in Mähren (Lanžhot)]</ref>. Během následné [[druhá světová válka|druhé světové války]] se do Lanžhota sestěhovala řada obyvatel z Břeclavi, roku [[1944]] zde žilo asi 5000 lidí.<ref name="Lanzhot.cz" /> |
||
Na konci [[Druhá světová válka|druhé světové války]], během [[Bratislavsko-brněnská operace|Bratislavsko-brněnské operace]], proběhly o Lanžhot těžké boje. Bitva o město během 5.–11. dubna 1945 si vyžádala životy několika set sovětských vojáků. Německé ztráty byly pravděpodobně obdobné. Během bojů zahynulo 56 místních občanů, stovky dalších utrpěly zranění. Z 924 obytných domů bylo zcela zničeno 230, většina ostatních utrpěla poškození. Lanžhot se dne 11. dubna 1945 stal první osvobozenou obcí na území jižní Moravy.<ref name="valka">{{Citace elektronické monografie | titul = Osvobození Podluží I. část | příjmení = Tichý |
Na konci [[Druhá světová válka|druhé světové války]], během [[Bratislavsko-brněnská operace|Bratislavsko-brněnské operace]], proběhly o Lanžhot těžké boje. Bitva o město během 5.–11. dubna 1945 si vyžádala životy několika set sovětských vojáků. Německé ztráty byly pravděpodobně obdobné. Během bojů zahynulo 56 místních občanů, stovky dalších utrpěly zranění. Z 924 obytných domů bylo zcela zničeno 230, většina ostatních utrpěla poškození. Lanžhot se dne [[11. duben|11. dubna]] [[1945]] stal první osvobozenou obcí na území jižní Moravy.<ref name="valka">{{Citace elektronické monografie | titul = Osvobození Podluží I. část | příjmení = Tichý |
||
| jméno = Petr| datum vydání = 2005-05-03| url = http://www.valka.cz/11118-Osvobozeni-Podluzi-I-cast| datum přístupu = 2015-11-09 | vydavatel = valka.cz}}</ref> |
| jméno = Petr| datum vydání = 2005-05-03| url = http://www.valka.cz/11118-Osvobozeni-Podluzi-I-cast| datum přístupu = 2015-11-09 | vydavatel = valka.cz}}</ref> |
||
Verze z 27. 12. 2017, 13:33
| Lanžhot | |
|---|---|
 Kostel Povýšení sv. Kříže | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Břeclav |
| Obec s rozšířenou působností | Břeclav (správní obvod) |
| Okres | Břeclav |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava (jižní část patřila do 30. července 1920 k Dolnímu Rakousku) + Slovensko |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°43′28″ s. š., 16°58′ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 3 627 (2024)[1] |
| Rozloha | 54,81 km²[2] |
| Katastrální území | Lanžhot |
| Nadmořská výška | 164 m n. m. |
| Počet domů | 1 224 (2021)[3] |
| Počet k. ú. | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Městský úřad Lanžhot Náměstí 177 691 51 Lanžhot urad |
| Starosta | Ladislav Straka |
| Oficiální web: www | |
  Lanžhot | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 584622 |
| Kód části obce | 79111 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lanžhot (německy Landshut) je město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 7 km jihovýchodně od Břeclavi. Je nejjižněji položeným moravským městem. Žije zde přibližně 3 600[1] obyvatel. Leží na řece Kyjovce na okraji nivy řeky Moravy. Městem se stal 27. června 2001. Poblíž města se nachází soutok řek Moravy a Dyje se zachovalými lužními lesy.
Jižní polovina katastru města mezi řekami Dyjí a Moravou (součást tzv. Dyjského trojúhelníku) však patřila až do 30. července 1920 k Dolnímu Rakousku. Také katastru Lanžhota se dotkla úprava státní hranice se Slovenskem z roku 1997, v jejímž důsledku Lanžhot některé pozemky při řece Moravě ztratil ve prospěch Slovenska, ale jiné (původně slovenské) naopak získal.
Historie
Jméno sídla je poprvé připomínáno v roce 1384 jako Lanczhut oppido. Vzniklo na hraniční křižovatce obchodních cest, německý název Landshut (zemská stráž) odkazuje k této funkci. Městečko roku 1496 připadlo rodu Lichtenštejnů, v jehož držení zůstalo až do 19. století. Kvůli své poloze na hranicích tří zemí – Moravy, Uher a Rakouska – mnohokrát v historii trpělo přesuny vojsk. Jednou z nejhorších pohrom se stal vpád ozbrojenců Štěpána Bočkaje roku 1605, kdy byl Lanžhot vydrancován a vypálen. Naproti tomu během třicetileté války utrpěl relativně menší škody než okolní panství.[4]
Od počátku 18. století nastal setrvalý růst městečka. V roce 1850 získal Lanžhot obecní samosprávu, žilo zde tehdy téměř 2700 obyvatel. Od roku 1900 měl status městyse. Po Mnichovské dohodě byla většina katastru Lanžhotu připojena k nacistickému Německu, i když samotný intravilán s blízkou částí extravilánu zůstal nadále součástí území tzv. Druhé republiky[5][6][7]. Během následné druhé světové války se do Lanžhota sestěhovala řada obyvatel z Břeclavi, roku 1944 zde žilo asi 5000 lidí.[4]
Na konci druhé světové války, během Bratislavsko-brněnské operace, proběhly o Lanžhot těžké boje. Bitva o město během 5.–11. dubna 1945 si vyžádala životy několika set sovětských vojáků. Německé ztráty byly pravděpodobně obdobné. Během bojů zahynulo 56 místních občanů, stovky dalších utrpěly zranění. Z 924 obytných domů bylo zcela zničeno 230, většina ostatních utrpěla poškození. Lanžhot se dne 11. dubna 1945 stal první osvobozenou obcí na území jižní Moravy.[8]
Po válce mnoho lanžhotských občanů, kteří přišli o své domovy, odešlo do uprázdněných sídel v pohraničí. Tím počet obyvatel obce na počátku 50. let poklesl asi na 3650.[4] Lanžhot byl 27. června 2001 povýšen na město.
Pamětihodnosti
- Kostel Povýšení svatého Kříže – původně raně barokní jednolodní chrám, v letech 1892–1893 radikálně přestavěn v historicko-eklektickém stylu dle návrhu Karla Weinbrennera
- usedlost čp. 183 – stavba tradičního lidového stylu z roku 1857
- usedlost čp. 155 – zemědělská usedlost z druhé poloviny 19. století, s dochovaným původním malovaným žudrem. Nyní využívána jako městské muzeum.
- lovecký zámeček Lichtenštejnů z roku 1890, autor Karel Weinbrenner
- pomník padlým a socha Tomáše Garrigue Masaryka u školy
- socha rudoarmějce z roku 1953
Přírodní krásy
Katastrem města Lanžhota protékají hned tři řeky – Kyjovka, která se pod Lanžhotem vlévá do řeky Dyje, která se dál vlévá do řeky Moravy a ta poté opouští katastr Lanžhota a tím i území České republiky.
- Ranšpurk – národní přírodní rezervace
- Cahnov - Soutok – národní přírodní rezervace
- Obora Soutok – obora LZ Židlochovice pro chov spárkaté zvěře
- rybník Kout
Samospráva
V letech 2010 až 2014 byl starostou František Hrnčíř (TOP 09 a nezávislí). Na ustavujícím zasedání zastupitelstva 5. listopadu 2014 byl do této funkce zvolen. Ladislav Straka (Volba pro Lanžhot). [9]
Osobnosti
- Edmund von Krieghammer (1831–1906), rakousko-uherský generál a politik
- Metoděj Prajka (1898–1962), lidový muzikant, hudební skladatel a kapelník
- Rozálie Horáková roz. Uhrová (1912–1980), skladatelka lidových písní, zpěvačka
- Antonín Bartoš (1910–1998), voják, poslanec Národního shromáždění
- Božena Šebetovská (1919–1982), zpěvačka lidových písní
- František Bartoš (1. ledna 1947 – 21. března 2014), atlet
- Jiří Zonyga (* 7. září 1964), zpěvák a muzikálový herec, vítěz X-Factoru
- Jana Štvrtecká (* 19. září 1971), členka činohry Národního divadla Brno, pedagožka JAMU, televizní herečka, komentátorka a dabérka
Doprava
Železnice
Městem prochází železniční trať 250 (Kúty – Brno – Havlíčkův Brod).
Silnice
Katastrem města prochází dálnice D2, která zde překračuje státní hranici na Slovensko (Kúty), silnice II/425 v úseku Břeclav - Lanžhot - Brodské a silnice II/424 z Moravské Nové Vsi do Lanžhotu. Dále na území zasahuje silnice III/4245.
Cyklotrasy
Městem a katastrem probíhá několik desítek km regionálních cyklotras.
Partnerská města
Fotogalerie
-
Masarykova základní škola -
Kostel Povýšení sv. Kříže -
Socha T. G. Masaryka -
Socha sv. Jana Nepomuckého za kostelem -
Malované žudro -
Bývalý hraniční přechod Lanžhot - Kúty -
Most přes Moravu na silnici Lanžhot - Brodské -
Soutok Dyje a Moravy pohledem ze slovenské strany -
Deska na stěně kostela
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b c Historie Lanžhota [online]. Městský úřad Lanžhot [cit. 2015-11-09]. Dostupné online.
- ↑ Mapa pozemkového katastru
- ↑ Třetí vojenské mapování 1:75 000: mapový list 4558 Landschut in Mähren / Lanžhot
- ↑ Karte des Gemeindegrenzen 1:75000 - mapový list 4558 Landshut in Mähren (Lanžhot)
- ↑ TICHÝ, Petr. Osvobození Podluží I. část [online]. valka.cz, 2005-05-03 [cit. 2015-11-09]. Dostupné online.
- ↑ SPĚVÁK, Přemysl. Lanžhot už vede Straka, Valtice zase Trojan. Jako zástupce mají ženy. Břeclavský deník [online]. 2014-11-07 [cit. 2014-11-07]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lanžhot na Wikimedia Commons - http://www.lanzhot.cz/ Oficiální stránky
- http://farnostlanzhot.webnode.cz/ Římskokatolická farnost Lanžhot
