Sophia Hoare
Sophia Hoare | |
---|---|
Rodné jméno | Sophia Johnson |
Narození | 24. února 1836 |
Úmrtí | 17. dubna 1915 (ve věku 79 let) San Francisco |
Místo pohřbení | Cypress Lawn Memorial Park |
Povolání | fotografka a portrétní fotografka |
Manžel(ka) | Charles Burton Hoare (od 1853) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sophia Hoare (také známá jako Mrs. S. Hoare, Madame S. Hoare, Suzanne Hoare nebo Susan Hoare), rozená Johnson, byla britská fotografka aktivní v 19. století na Tahiti.[1]
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Provdala se za Charlese Burtona Hoara v červnu 1853 v Manchesteru. Žili v Hulme mimo Manchester a měli tři dcery, Elizabethu, Louisu a Octavii. V březnu 1863 odcestovali s telegrafní lodí z Londýna do Aucklandu na Novém Zélandu.[2] Po nějakém čase v následujících několika letech založil Charles společně s jistým Woosterem fotografickou firmu pod jménem Hoare & Wooster.[1] Wooster měl studio „The Royal Photographic Rooms“, které leželo na rohu ulic Vulcan Lane a Queen Street. Partnerství skončilo v roce 1866 a Charles založil firmu pod vlastním jménem, také na Vulcan Street.[1]
Tahiti[editovat | editovat zdroj]
Rodina se nakonec přestěhovala na Tahiti, ale není jasné, zda celá rodina od samého začátku, nebo jestli nejdříve jako první přicestoval pouze Charles. Je zřejmé, že Charles byl na Tahiti v únoru 1868. Poté v Le Messager de Tahiti oznámil své studio na College Street v Papeete a nabízel zákazníkům pořízení fotografií carte de visite.[3][4] V červnu 1868 cestoval po ostrovech a navštívil Iles Sous-le-Vent (Leewardovy ostrovy), přičemž pravděpodobně pořídil některé z prvních snímků atolu Makatea na Tuamotos.[4] V září byl zpět v Papeete. V letech 1872–1876 byl několikrát zmíněn v tisku. Jeho fotografie královny Pomare IV. a jejího syna (budoucího Pomare V) jsou pravděpodobně z této doby.[4][3] Po roce 1876 nejsou o něm dostupné žádné informační zdroje. Jeho manželka Sophia převzala podnikání někdy po roce 1876. V roce 1879 byla označována jako vdova.[4][3] Sophia řídila Ateliér Hoare 30 let a mimo jiné fotografovala královskou rodinu.
San Francisco[editovat | editovat zdroj]
Na Světové výstavě v Paříži v roce 1889 získala za své fotografie medaili. Před rokem 1889 podepisovala své fotografie jako „Mrs S. Hoare“ a po tomto roce změnila signaturu na „Madame S. Hoare“.[4][3] Na konci 19. století měla Sophia ateliér na adrese Rue de la Petite-Pologne v Papeete, ale v květnu 1904 opustila s dcerou Tahiti a nastoupila na loď SS Mariposa do San Franciska.[5] Sophia zemřela někdy v letech 1910 až 1920.[1]
Sophia nebo Susan?[editovat | editovat zdroj]
V literatuře a v různých databázích je možné umělkyni najít jako Sophii, tak i jako Susan (nebo Suzanne). Keith Giles ve svém článku z roku 2011 používá Sophii,[1] zatímco Jean-Yves Tréhin ve svém článku z roku 2003 používá Susan.[4]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Hellen Bambridge (1852–1918), dcera britského osadníka Thomase Bambridge, a Maraea O'Connor
-
Portrét Tepana z Velikonočního ostrova, 70. léta 19. století
-
Tetovaný domorodec z Markézských ostrovů
-
Teriivaetua et Teriimaevarua
-
Tahiti nude
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sophia Hoare na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e GILES, Keith. Charles Burton Hoare (1833-c1879), a Mancunian in paradise [online]. New Zealand Legacy, Vol. 23, No. 1. [s.l.]: [s.n.], 2011. S. 14–16.
- ↑ The Daily Southern Cross, New Zealand Guardian, 7 July. [s.l.]: [s.n.], 1863. S. 2.
- ↑ a b c d O'REILLY, Patrick. Les photographes à Tahiti et leurs oeuvres, 1842-1962. Paris: [s.n.], 1969. S. 24.
- ↑ a b c d e f TRÉHIN, Jean-Yves. Tahiti: l’Éden à l’épreuve de la photographie: une histoire de la photographie a Tahiti et dans les îles, 1859-1940. Paris: [s.n.], 2003. S. 75.
- ↑ [database on-line]. San Francisco Passenger Lists, 1893-1953. [s.l.]: [s.n.], 1904.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sophia Hoare na Wikimedia Commons