Portál:Druhá světová válka/ČLÁNEK MĚSÍCE/04

Povstání ve varšavském ghettu byl ozbrojený konflikt mezi Wehrmachtem a varšavskými Židy v průběhu druhé světové války. Hlavní boje začaly 19. dubna 1943, houževnatý židovský byl zlomen odpor zlomil až 16. května 1943. Od roku 1940 nacisté soustřeďovali více než tři milióny polských židů do extrémně přeplněných ghett v různých polských městech.Varšavské ghetto bylo založeno 15. října 1940, na 2,4 % rozlohy Varšavy muselo tísnit cca 30 % obyvatel – 380 000. Mnoho lidí zemřelo na následky nemocí a vyhladovění ještě před začátkem deportací do koncentračních táborů. Poté, co do ghetta pronikly zvěsti, že Treblinka je vyhlazovacím táborem, zbývající židovští obyvatelé se v důsledku toho rozhodli bojovat. Za tímto účelem založili odbojové organizace Żydowska Organizacja Bojowa (ŻOB) a Żydowski Związek Wojskowy (ZZW). 18. ledna 1943 vpochodovalo 1 000 německých vojáků do ghetta, nikdo ze Židů se ale již k deportaci nehlásil a Němci byli až do 22. ledna partyzánským způsobem přepadáváni. Přestože měla zbraň pouze desetina Židů, podařilo se jim německé vojáky zahnat, židovské ztráty však dosahovaly až 80 %. Každý bojovník měl revolver s 10–15 náboji a několik granátů nebo Molotovových koktejlů. Panoval však nedostatek těžších zbraní – Židé měli jen několik pušek a 1–3 kulomety. Panoval také všeobecný nedostatek munice. Němci byli naopak vybaveni opancéřovanými vozidly, bojovým plynem, plamenomety, bombardéry, tanky a dělostřelectvem. Cílem útoku Němců se stalo Muranowského náměstí, kde Židé předchozí den vyvěsili polskou vlajku a vlajku s Davidovou hvězdou. Zničením synagogy 16. května byly dle prohlášení SS boje oficiálně ukončeny, přesto ještě po mnoha měsících podnikali zbylí přeživší Židé útoky na německé hlídky.