Požár Iroquois Theater

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Požár Iroquois Theater
Vstup do divadla (před požárem)
Vstup do divadla (před požárem)

Druh událostipožár
StátSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
MístoChicago
Souřadnice
Datum30. prosince 1903
Časasi 15:15
Zemřelých605
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pohled z jeviště divadla (den po požáru)

Požár Iroquois Theater (Požár Irokézského divadla) byl katastrofální požár divadelní budovy v Chicagu v americkém státě Illinois, který vypukl 30. prosince 1903 během představení, kterého se zúčastnilo 1700 lidí. Požár si vyžádal více než 600 mrtvých a 250 zraněných.[1]

Téměř celé následující století byl požár Irokézského divadla největší katastrofou jedné budovy v americké historii. Pouze zničení Světového obchodního centra 11. září 2001 si vyžádalo více obětí na životech při katastrofě postihující americkou budovu,[2] když ve WTC 1 a WTC 2 zemřelo více než 2 000 kancelářských pracovníků a další ztráty na životech čítaly více než 400 hasičů a bezpečnostních pracovníků v obou budovách.[3]

Irokézské divadlo, které bylo otevřeno měsíc před požárem, bylo po dokončení prezentováno jako „absolutně ohnivzdorné“. Jak se potom ukázalo, byly v požárním zabezpečení budovy četné nedostatky, což přispělo k vysokému počtu obětí. O některých z těchto nedostatků příslušní představitelé města pověření bezpečností věděli; výsledný skandál vyústil ve změny v bezpečnostních předpisech budov a v jejich prosazování ve Spojených státech i jinde ve světě.[4]

Jako památník požáru byla v Chicagu postavena nemocnice Iroquois Memorial Hospital a Chicago pořádalo každoroční vzpomínkovou bohoslužbu. Samotná budova divadla bylo přestavěna a divadlo v ní fungovalo až do roku 1925, kdy byla budova zbourána a místo ní postavena nová.

Divadlo[editovat | editovat zdroj]

Budova se nachází v Chicagu na West Randolph Street; místo bylo vybráno tak, aby bylo poblíž nákupní čtvrti a divadlo lákalo i ženy navštěvující město na jednodenní výlety. Divadlo bylo otevřeno 23. listopadu 1903, po četných zpožděních vyplývajících především z pracovních nepokojů. Po otevření bylo divadlo chváleno, např. kritik Walter K. Hill napsal v New York Clipper, že Irokézské divadlo bylo „nejkrásnější v Chicagu a jen málo divadel v Americe může soupeřit s jeho architektonickou dokonalostí…“.[5]

Kapacita byla 1 602 diváků, se třemi úrovněmi publika. V parteru bylo přibližně 700 míst k sezení, balkon měl více než 400 míst a galerie měla asi 500 míst. Na první úrovni byly čtyři lóže, dvě lóže byly na úrovni balkonu.[6]

Divadlo mělo pouze jeden vchod. Široké schodiště, které vedlo z foyeru na úroveň balkónu, vedlo také ke schodům na galerie. Společné schodiště však ignorovalo chicagské požární předpisy, které vyžadovaly samostatná schodiště a východy pro každý balkon. Realizovaný projekt se ukázal jako katastrofální: lidé, kteří vycházeli z galerie, narazili na dav opouštějící balkón, a lidé sestupující z horních pater se ve foyeru tlačili s diváky z přízemí. Naproti tomu prostory v zákulisí byly neobvykle velké, šatny herců byly na pěti podlažích a k dispozici byl výtah, který herce přepravoval na jeviště.

Po požáru bylo Irokézské divadlo přejmenováno a v září 1904 znovu otevřeno jako Hyde & Behman's Music Hall. V říjnu 1905 bylo přejmenováno na Koloniální divadlo, provozované zde až do demolice budovy v roce 1925. V roce 1926 bylo na stejném místě postaveno Orientální divadlo. V roce 2019 bylo Orientální divadlo přejmenováno na Nederlanderovo divadlo.

Požár[editovat | editovat zdroj]

Požár vypukl 30. prosince 1903 asi v 15:15 během odpoledního představení muzikálu Modrovous. Představení bylo vyprodané, a navíc se prodaly i stovky dalších lístků k stání v zadní části divadla. Někteří diváci seděli v uličkách a blokovali tak východy.

Rozbitá oblouková lampa zapálila několik mušelínových závěsů, které zaměstnanci divadla nedokázali uhasit; také pokus o spuštění bezpečnostní azbestové opony byl neúspěšný. Následovala masová panika, navzdory pokusům herce Eddieho Foye uklidnit dav se diváci zběsile vrhli k východům, ale zjistili, že požární východy jsou zamčené nebo zablokované.

Největší počet mrtvých byl u schodiště, kde byly ušlapány nebo udušeny kouřem stovky lidí; v divadle nebyla žádná požární signalizace ani telefon, což ztěžovalo počáteční záchranné práce. Odhaduje se, že v den požáru zahynulo 575 lidí, další zemřeli poté; drtivá většina mrtvých byli diváci. Z přibližně 300 herců, tanečníků a kulisáků zemřelo pouze pět lidí.

Po požáru byla v požárním zabezpečení budovy zjištěna řada nedostatků – především dvě základní bezpečnostní zařízení v době požáru nefungovala nebo chyběla: protipožární opona a požární uzávěry. Chybělo i označení východů a nouzové osvětlení; dveře se otevíraly dovnitř nebo byly zavřené na západku; únikové cesty byly nepřehledné.

Následky[editovat | editovat zdroj]

Během týdne po požáru začal nehodu vyšetřovat vyšetřující soudce. Bylo vyslechnuto přes 200 svědků. Brzy se ukázalo, že v nakládání s bezpečnostními předpisy panuje laxnost.

Zjistilo se, že inspektoři požární bezpečnosti díky volným vstupenkám přehlédli porušení předpisů a umožnili otevření divadla. Azbestová bezpečnostní opona „zmizela“, tedy byla považována za důkaz a odstraněna, nebo skutečně shořela a v tom případě nemohla být vyrobena z nehořlavého azbestu.[7]

Kvůli veřejnému rozhořčení nad katastrofou bylo obviněno vedení divadla, majitel budovy, i chicagský starosta Carter H. Harrison, ale téměř všechna obvinění byla zamítnuta. Jediným odsouzeným byl hospodský, který ​ukradl věci jedné z obětí. Příbuzní zemřelých ani zraněných nikdy nedostali odškodnění.

Nicméně starosta alespoň nařídil všem 170 divadlům, sálům a kostelům v Chicagu, aby zůstaly zavřené alespoň týden po katastrofě a aby byla přezkoumána bezpečnostní opatření. Později byly po celé zemi vydány nové předpisy, požadující mj. dveře divadla otevírané ven, označení nouzových východů a železnou oponu. Vedení divadla bylo povinno se zaměstnanci provádět požární cvičení.

Exteriér Irokézského divadla zůstal z velké části nedotčený. Po renovaci interiéru byla budova znovu otevřena jako Koloniální divadlo. V roce 1926 byla zbořena, aby uvolnila místo pro Orientální divadlo.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Iroquois Theatre fire na anglické Wikipedii a Brand im Iroquois Theater na německé Wikipedii.

  1. Fire breaks out in Chicago theater. HISTORY [online]. [cit. 2023-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Deadliest single building or complex fires and explosions in the U.S.. www.nfpa.org [online]. [cit. 2023-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. World Trade Center death locations revised. NBC News [online]. 2004-07-21 [cit. 2023-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Smithsonian Magazine [online]. [cit. 2023-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Hatch (2003), s. 18
  6. Hatch (2003), s. 66
  7. Hatch (2003), s. 224

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]