Pinus johannis
Pinus johannis | |
---|---|
Pinus johannis | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | nahosemenné (Pinophyta) |
Třída | jehličnany (Pinopsida) |
Řád | borovicotvaré (Pinales) |
Čeleď | borovicovité (Pinaceae) |
Rod | borovice (Pinus) |
Podrod | Strobus |
Sekce | Parrya |
Podsekce | Cembroides |
Binomické jméno | |
Pinus johannis M.-F.Robert, 1978 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pinus johannis je malá mexická borovice s velmi ozdobnými jehlicemi. Je to jediný dvoudomý zástupce celého rodu Pinus.[1]
Synonyma[editovat | editovat zdroj]
- Pinus culminicola varieta johannis
- Pinus discolor.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Stálezelený, jehličnatý, dvoudomý a větrosprašný keř nebo strom, dorůstající do výšky 2-4 m. Kmen je většinou násobný a jen vzácně jednotlivý. Větve jsou o 3-4 m vně prodloužené. Koruna je nízká, hustá, zaoblená a rozprostřená. Borka je u mladých stromů hladká a šedá, u starších stromů hrubá a šupinovitá a pouze s mělkými brázdami a hřebeny. Letorosty jsou drsné, tmavošedé, s mírně dolů směřujícími základnami listenů. Jehlice jsou ohebné, vyskytují se ve svazečcích (Fasciculus) po 3 (vzácně též po 2 a 4). Jehlice jsou 3-5 cm dlouhé a 0,9-1,2 mm tlusté, se 2 vnějšími a horními pryskyřičnými kanálky, s jediným cévním svazkem, s průduchy (Stomata) pouze na spodních površích a s typickým různobarevným vzhledem, protože horní povrchy jsou tmavozelené a spodní povrchy jsou stříbrnomodrošedozelenobílé- Okraje jehlic jsou celistvé; svazečkové pochvy jsou oranžovohnědé, 3 mm dlouhé, pozvolna šednoucí a zkroucené dozadu do růžice, později někdy opadávající.
Samičí (semenné) šištice - šišky (Megastrobilus) jsou v prvním roce hnědé, 9-11 mm dlouhé a 5-7 mm široké, rostou po jedné nebo po dvou na krátkých tenkých stopkách, ve zralosti jsou červenohnědé, pryskyřičnaté, obdélníkové, v zavřeném stavu 3-4,5 cm dlouhé a 2-3 cm široké, po rozevření 4-5,5 cm široké; šišky se otevírají ve zralosti a brzy opadávají; stopky šišek jsou 3-4 mm dlouhé a opadávají se šiškami. Šupiny šišek jsou tenké a tuhé, pouze prostředních 3-15 šupin je plodných, šupiny na základnách a vrcholech šišek jsou malé a neplodné. Výrůstky (Apophysis) jsou nepravidelně kosodélníkové, malé, tenké, ploché nebo mírně vyvýšené a 10-15 mm široké, se slabým příčným hřebenem. Přírůstek prvního roku (Umbo) je horní, snížený, s nepatrným a brzy opadávajícím trnem. Semena jsou tmavooranžovohnědá, 11-14 mm dlouhá a 10 mm široká; s 0,5-1 mm silným a tvrdým osemením a bílým endospermem. Křídla semen jsou nevyvinutá a 0,5-1 mm dlouhá. Děložních lístků (Cotyledon) je 6-11.
Příbuznost[editovat | editovat zdroj]
Platnost borovice Pinus johannis jako druhu je zpochybňována, někteří botanici ji považují za synonymum pro borovici Pinus discolor a jiní za varietu borovice Pinus culminicola: Pinus culminicola varieta johannis, nicméně vzhledem k odlišným morfologickým znakům, především mezi všemi borovicemi jedinečnou dvoudomostí, považují mnozí další botanici borovici Pinus johannis za samostatný druh.[1] Borovice Pinus johannis je blízce příbuzná s borovicemi Pinus culminicola a Pinus edulis.
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Domovinou stromu je Mexiko (státy Coahuila, Nuevo León a Zacatecas).
Ekologie[editovat | editovat zdroj]
Borovice Pinus johannis roste v nadmořských výškách 1700–2800 m. Roční srážkové úhrny se pohybují v rozpětí 300-400 mm a průměrná roční teplota je 16 °C, v prosinci a lednu také s mrazy, strom je mrazuvzdorný do –12 °C. Strom tvoří lesy například s borovicemi Pinus cembroides (na strmých svazích na půdách vápencového původu v nadmořských výškách 2700 m ve státě Zacatecas) a Pinus nelsonii (v nadmořských výškách 2800 m ve státě Nuevo León).
Využití člověkem[editovat | editovat zdroj]
Větve tohoto stromu jsou občas využívány jako palivové dříví. Semena borovice Pinus johannis jsou jedlá[1], a jsou z tohoto důvodu sbírána. Pro své velmi půvabné modrozelené jehlice bývá strom občas pěstován jako okrasa.
Ohrožení[editovat | editovat zdroj]
Protože není borovice Pinus johannis považována organizací IUCN za platný druh, není ani touto organizací ohodnocena z hlediska ohrožení. Strom je nicméně vzácný, jedinečný a zranitelný pro jeho využívání a ztráty přirozeného prostředí, související s rozvojovými činnostmi.[1]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pinus johannis na Wikimedia Commons