Petrus Gonsalvus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Petrus Gonsalvus
Narození1537
Tenerife
Úmrtí1618 (ve věku 80–81 let)
Capodimonte
Povolánídvořan
DětiAntonietta Gonsalvus
RodGonsalvové
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petrus Gonsalvus (španělsky: Pedro González) (kolem 1537 Tenerife – kolem 1618, Capodimonte) byl dvořan na francouzském a italském dvoře, který se narodil se vzácným onemocněním zvaným hypertrichóza, někdy nazývaným jako „vlkodlačí syndrom“, který způsobuje nadměrný růst ochlupení po celém těle včetně obličeje. Jedná se o první zdokumentovaný případ hypertrichózy.[1] Italský lékař a přírodovědec Ulisse Aldrovandi ho nazval „mužem z lesa”.[2] Kvůli svému postižení se stal během svého života slavným, ačkoli nikdy nebyl považován za plnohodnotnou lidskou bytost. Jeho život je pokládán za jednu z možných inspirací pro pohádku Kráska a zvíře.[3][4]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se na Tenerife. V roce 1547 se dostal na dvůr francouzského krále Jindřicha II. jako dar k jeho korunovaci. Byl považován za kuriozitu, poloviční zvíře a polovičního člověka, divého muže. Po příjezd vzbudil u dvora veliké vzrušení, ačkoli nejdříve byl „divý muž“ umístěn do sklepení, kde byl podroben vyšetření dvorním lékařem. Nebyl divoký a neprojevoval žádné známky divokosti přisuzované divým lidem a nebyl ani mužem, nýbrž chlapcem. Po prohlídce lékař usoudil, že by Pedro neměl být považován za divokého a bylo mu dáno nové latinské jméno Petrus Gonsalvus. Král rozhodl o jeho propuštění ze sklepení a nabídl mu formální vzdělání vhodné pro chlapce u dvora. Petrus, který byl velmi inteligentní a mluvil třemi jazyky, svým vzděláním převyšoval jiné dvořany. Po smrti krále v roce 1559 se jeho žena Kateřina Medicejská stala regentkou a převzala všechny jeho předchozí záležitosti. Pokračujíc v malém experimentu svého manžela, se rozhodla, že by se měl Petrus oženit.[5] Jeho manželkou se stala Kateřina, dcera jednoho z králových sluhů.[1] Narodilo se jim sedm dětí, z nichž čtyři byly postižené hypertrichózou.[6] Rodina byla posílána na různé evropské dvory, pro zábavu šlechtických rodin a stávali se také objektem různých zdravotních prohlídek a bádání, která kromě mnoho dalších prováděl Ulisse Aldrovandi. Nakonec se rodina usadila v Itálii u dvora Alexandera Farnese, vévody z Parmy, který jim udělil do správy panství. Poslední zmínka o Gonsalvovi pochází z roku 1617, kdy je jmenovaný jako účastník křtu svého vnuka. Petrus Gonsalvus zemřel kolem roku 1618 v Capodimente poblíž Říma. Místo kde je pohřben není známo.

Gonsalvus a jeho děti byli velmi často malováni. Obraz Petruse Gonsalva se spolu s dalšími portréty lidí s hirsutismem nachází ve sbírkách kuriozit na zámku Ambras. Hypertrichóza je někdy také nazývána jako Ambrasův syndrom.[7]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Petrus Gonsalvus na anglické Wikipedii.

  1. a b Skutečný příběh krásky a zvířete. Nečekaná láska mezi „divým mužem“ a půvabnou dívkou na dvoře Jindřicha II. [online]. 2019-12-3 [cit. 2020-12-09]. Dostupné online. 
  2. Armand Marie Leroi, Mutants: on genetic variety and the human body (Penguin Books, Jan 25, 2005), also now as "the savage gentleman from Tenerife, Spain" 273.
  3. Gender Construction in La Belle et La Bete
  4. “La Bella y la Bestia”: Una historia real inspirada por un hombre de carne y hueso
  5. The True-Life Inspiration for the Classic Story ‘Beauty and the Beast’ [online]. thevintagenews.com, 2019-1-7 [cit. 2020-12-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Chris Laoutaris, Shakespearean maternities: crises on conception in early modern England (Edinburgh University Press, 2008), 123.
  7. Erche B. Der schlimmste Boesewicht der Walachei. Weltkunst. August 2008, s. 7. Dostupné v archivu pořízeném dne August 16, 2009. (German) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]