Pallas a kentaur
Pallas a kentaur | |
---|---|
Autor | Sandro Botticelli |
Rok vzniku | okolo 1482 |
Technika | tempera a olej na plátně |
Rozměry | 207 x 148 cm |
Umístění | Galleria degli Uffizi, Florencie, Itálie |
Pallas a kentaur (italsky Camilla e il centauro) je název obrazu namalovaného italským renesančním umělcem Sandro Botticellim.
Interpretace ženské postavy[editovat | editovat zdroj]
Jeden z obrazů, který se nacházel v předsíni ložnice Lorenza di Pierfrancesca de' Medici, byl obraz Camilla a Kentaur. Než byl objeven inventář z roku 1492, byla žena na obraze identifikována jako bohyně moudrosti Minerva nebo v některých zdrojích uváděna jako řecká bohyně Pallas Athéna, což může vysvětlovat, že ve starší literatuře, například v Pijoanových Dějinách umění 5, je dílo nazvané Pallas Athéna a Kentaur. Obraz byl ztracen přes 400 let, v roce 1895 ho našel William Spence v jedné z síní Paláce Pitti ve Florencii. Camilla byla "amazonská" hrdinka, kterou ve svém eposu Aeneas popsal římský básník Publius Vergilius Maro. V období renesančního quattrocenta ji znali díky knize O slavných ženách od Giovanniho Boccaccia, kde ji popisuje jako slušnou a cudnou ženu a dává ji za vzor budoucím nevěstám. Umělci ji často zobrazovali na svatebních truhlách, kde měly budoucí nevěsty schované své věno.
Interpretace obrazu přes antickou mytologii[editovat | editovat zdroj]
Na tomto obraze stojí Camilla vedle bájné postavy kentaura. Pojem kentaur původně pochází z řecké mytologie. Byl to mytický národ, který žil v Thessalii a v západní Arkádii. Tyto bytosti byly z poloviny koně a z poloviny lidé. Kentauři byly často charakterizováni jako bytosti, které vynikaly svou surovostí a nepřátelstvím k lidem. V našem případě můžeme kentaura považovat za symbol smyslnosti. Kentaur na obraze drží ve své pravé ruce luk a šípy na zavěšené kolem své hrudi a vypadá to tak, že se právě chystal na lov. Ale Camilla ho chytá za jeho hnědé vlasy, jako by mu v lovu chtěla zabránit. Obraz by se pak dal pochopit přes kontext Vergilia jako vítězství cudnosti nad smyslností. Jak jsme zmínili u obrazu PRIMAVERA, obraz obsahuje námět lásky, který popsal ve své teorii Ficino, pak můžeme říci, že oba obrazy mohly vzniknout jako svatební obrazy.
Při tvorbě tohoto obrazu šlo Botticellimu o vyváženou kompozici, kterou dosáhl zejména pomocí prudkých kontrastů vertikálních a horizontálních linií, tmavých a jasných tónů, dojmem lehkosti země, která se rýsuje za postavami v dálce a v hmotnosti skal za postavou kentaura. Interpretace této země jsou různé. Podle jedné z nich jde o Neapolský záliv, kde Kentaur hraje roli Říma a postava Camilly nebo Pallas Athény je symbolem Florencie. V případě bohyně Athény můžeme hovořit o vítězství moudrosti nad neznalostí.
Politická interpretace[editovat | editovat zdroj]
Obraz můžeme interpretovat také přes politické události, které se udály ve Florencii. Může tam být narážka na Lorenza velkolepého (někteří autoři uvádějí i jméno Magnificat), který byl bratrancem Lorenza di Pierfrancesca. Podařilo se mu nastolit mír po spiknutí Pazziovců, které bylo potlačeno v dubnu roku 1478. Celé spiknutí spočívalo na dlouhodobém sporu papeže Sixta IV. s florentskou republikou. Papež tehdy využil nepřátelství mezi rodinami Medicejských a Pazziovců, přičemž se bratr Lorenza di Pierfrancesca Guiliano stal obětí spiklenců.
Ovídiovský Botticelli[editovat | editovat zdroj]
Botticelli i v tomto díle využívá ovídiovské metamorfózy, které přetváří ve svém vlastním pojetí. Jeden druh metamorfózy spočívá v horizontálních prvcích skalního převisu. Tento převis nám evokuje náznaky architektury a Botticelli takto poukazuje na přeměnu skály na budovu, která má prvky renesanční architektury. Botticeli jako metamorfózu zobrazuje i postavu kentaura, protože je to moment přeměňování člověka na zvíře, jak bylo obvyklé v Ovidiových metamorfózách, kde bohové odměňovali nebo trestali lidí přeměnou na zvíře, popřípadě rostlinu. Camilla je ovinutá rostlinou, podle podobnosti s ostatními obrazy Sandra Botticelliho, jde o rostlinu myrty, která byla zasvěcena bohyni Venuši. Jelikož Camilla byla vzorem pro budoucí nevěsty, domníváme se, že jde o posvěcení Venuše.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pallas a kentaur na slovenské Wikipedii.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BAROLSKY, P. As in Ovid, So in Renaissance Art. In Journal of the Warburg and Courauld Institutes. ISSN 0075-4390, 1998, roč. 51, s. 451-474. dostupné na webu: http://JStor.org/stable/2901573
- DEIMLING, B. 2004. Botticelli. Taschen: Köln 2004 96 s., ISBN 3-8228-5992-3
- NÁTĚR, M. 2012. Ovidius a jeho vlivy na renesanční umění. Pedagogická fakulta Trnavské univerzity: Trnava 2012
- Pijoan, J. 1984. Dějiny umění / 5. Tatran: Bratislava, 1984, 318 s.
- Streeter, A. 1903. Botticelli. Gerorge Bell and Sons: London, 1903, 167 s.
- TOMAN, R. 2000. Umění italské renesance. Slovart: Praha, 2000, 464 s., ISBN 80-7209-252-9
- Zamarovský, V. 1969. Bohové a hrdinové antických bájí. Mladé letá: Bratislava, 1969, 462 s.
- Encyclopædia Britannica: Pazzi-conspiracy
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pallas a kentaur na Wikimedia Commons