Miroslav Roudný

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Miroslav Roudný
Narození10. ledna 1919
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí7. dubna 2004 (ve věku 85 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov[1]
Povoláníjazykovědec
StátČeskoČesko Česko
Alma materUniverzita Karlova
Tématabohemistika
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miroslav Roudný (10. ledna 1919 Praha – 7. dubna 2004 Praha) byl český jazykovědec, který se věnoval především terminologii.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v roce 1919 v Praze a vyrůstal na Žižkově. Po ukončení studia na reálném gymnáziu v Křemencově ulici v pražském Novém městě[2] se věnoval bohemistice na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, kde byla zprvu předmětem jeho zájmu dialektologie oblasti východních Čech. Tento jeho zájem pramenil částečně také z toho, že s rodinou Roudných byl spřízněn i jeden z nejvýznamnějších českých jazykovědců, Jan Gebauer.

Byl ženat a byl otcem dvou dětí, syna a dcery.

Zemřel v roce 2004 a je pohřben na Vyšehradském hřbitově.

Odborná činnost[editovat | editovat zdroj]

Jako jazykovědec působil celý život zejména v oblasti terminologie.[2] V popředí jeho zájmu tedy stála nejen praktická stránka terminologie různých odvětví lidské činnosti (co a jak se nazývá), ale i její hlubší kontext a kořeny. Tedy jakým způsobem jsou názvy v jednotlivých odvětvích tvořeny, přejímány, jak se vyvíjejí a jaký je jejich "život" v rámci češtiny jako celku.

Od roku 1950 působil v Ústavu pro jazyk český.[2] Byl ovlivněn dílem rakouského terminologa Eugena Wüstera i odborníků z tehdejšího Sovětského svazu a chápal profesi terminologa „nejen jako praktickou péči o odborné názvosloví (jednoho oboru nebo názvosloví vůbec), ale také jako nauku, popř. teorii o tomto druhu pojmenovacích prostředků a jejich uspořádání“.[2]

Aktivně se podílel na tvorbě a zavádění nových odborných termínů do češtiny, zejména v oblastech hutnictví a hornictví, dalších technických, strojírenských a stavebních oborech, a v několika dalších odvětvích.[2] Měl mimořádný rozhled a disponoval až encyklopedickými vědomostmi.[2]

V sedmdesátých letech dvacátého století byl členem Názvoslovné komise ČÚGK a podílel se na její práci zejména v oblasti odborné terminologie ke standardizaci geografických jmen, ale i v mnoha dalších oblastech díky svým rozsáhlým vědomostem.

Jeho působení přesahovalo i na pole mezinárodní – Československá terminologická komise, jíž byl dlouholetým předsedou, byla součástí Mezinárodního terminologického výboru ISO/TC 37.

Publikační činnost[editovat | editovat zdroj]

Podílel se na několika významných pracích z oblasti bohemistiky, například na Slovníku spisovného jazyka českého, Tvoření slov v češtině II, Slovníku cizích slov nebo práci O české terminologii.[2]

Celkem publikoval kolem 130 odborných článků a statí,[2] své práce často publikoval například v časopise Naše řeč.[2]

Články v časopise Naše řeč
Výběr z dalších prací
  • ROUDNÝ, Miroslav. Studium vzájemného vztahu české a slovenské terminologie rozborem paralelních odborných textů českých a slovenských. Československý terminologický časopis. 1966, roč. 5, čís. 1, s. 13–24. Dostupné online. 
  • KRULIŠ, Ivo; ROUDNÝ, Miroslav. Význam názvů železo a ocel. Československý terminologický časopis. 1964, roč. 3, čís. 4, s. 199–203. Dostupné online. 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ hrob Miroslava Roudného na Vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-05. 
  2. ↑ a b c d e f g h i Šedesátiny českého terminologa. Naše řeč. 1979, roč. 62, čís. 1. Dostupné online. ISSN 0027-8203. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Miroslav_Roudný&oldid=23356508“