Městské opevnění (Mělník)
| Městské opevnění Mělníka | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotická architektura |
| Poloha | |
| Adresa | Mělník,  Česko |
| Souřadnice | 50°21′6,95″ s. š., 14°28′42,84″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 36755/2-1355 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Městské opevnění v Mělníku je z větší části zaniklý systém středověkých hradeb a bran. Zbytky hradeb jsou dokladem středověké fortifikační architektury a základní prvek historického urbanismu města.
Městské opevnění se skládalo z hlavní vnější hradby, parkánové hradby a příkopu a probíhalo po obvodu fortifikace původního raně středověkého hradiště. Zlomkovitě je zachovaná asi 400 metrů dlouhá část vnějších hradeb podél Erbenovy a Ostruhové ulice severně od Náměstí Míru. Přístupná je z vnější strany a s parkovou úpravou. Vnitřní strana hradby je součástí ohrazení pozemků jednotlivých domů, radnice a bývalého kapucínského kláštera.[zdroj?] Do města se vstupovalo dvěma branami: Labskou a Pražskou. Převážná část hradeb a Labská brána byly zbořeny v 19. století.[1] Nepatrná část hradeb se zachovala jižně od zámku podél ulice Jaroslava Seiferta.[2]
Hlavní hradba[editovat | editovat zdroj]
Hlavní hradba dle zachované části byla asi dva metry silná zeď z opuky. Nejlépe je dochovaná část za domem čp. 55 v Erbenově ulici s ozubem ochozu a fragmentem předprsně. Zachovaly se i další fragmenty: všechny byly upravované a tvoří obvodové zdi domovní zástavby. Nedochovala se žádná hradební věž.[3]
Parkánová hradba[editovat | editovat zdroj]
Nejvýraznější zachovanou součástí je pětiboká bašta s obdélnými střílnami (dochovaná jen v přízemí) za domem v Ostruhové ulici čp. 59/7 na severovýchodní straně města.
Za součást parkánové zdi je možno pokládat také zeď jižně od kostela sv. Petra a Pavla u nároží domu čp. 159 v ulici Na vyhlídce zvaný Stará škola. Budova v minulosti sloužila jako kapitulní dům, škola kleriků, dílna na opisování knih a městská partikulární škola. Parkanová hradba se dochovala v podobě tarasní vyrovnávací zdi. Tvoří jeden celek s vyzdívkou příkopu.
Vnější hradba ze smíšeného zdiva asi 70 cm silná se dochovala jen na severovýchodní straně města vně příkopu. Vnější líc zdi má cementovou omítku.[3]
Příkop[editovat | editovat zdroj]
Příkop je zachován jen na severovýchodní straně města, dnes je to park s travnatým pozemkem.
Pražská brána[editovat | editovat zdroj]
Pražská brána je nejstarší dochovanou součástí středověkého městského opevnění, pochází pravděpodobně z konce 13. století, kdy se stavěl nový hradební systém. Původně byly brány dvě: dochovaná Pražská a zaniklá brána Labská, o které je první písemná zmínka ze druhé poloviny 14. století.[3]
Pražská brána je gotická průjezdní věžová brána v ulici 5. května východně od Náměstí Míru. Prošla několika přestavbami. K zásadním patří renesanční úprava, při které byla v roce 1536 zvýšena o jeden a půl patra. Dnešních pět pater neodpovídá stavu z roku 1536, byla vytvořena po požáru v roce 1652 (od 3. poschodí výše), další oprava věže následovala po požáru v roce 1799.[1] V minulosti sloužila věž i jako vězení. V roce 1836 byla věž prodána a byl zde vybudován vodojem a čerpána voda z říčky Pšovky a ta rozváděna do městských kašen. V letech 1916-1920 byla věž restaurována podle plánů architekta Kamila Hilberta.[1]
Od šedesátých let 20. století je věž využívána jako čajovna a galerie.[4][2]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Pražská brána (Mělník, Česko). ipac.svkkl.cz [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2024-02-24]. Dostupné online.
- ↑ a b Městské opevnění [online]. Národní památkový ústav [cit. 2024-02-24]. Dostupné online.
- ↑ a b c RAZÍM, Vladislav. Středověká opevnění českých měst. Díl 2., svazek 1. Katalog Čechy B–O. Praha: Národní památkový ústav, 2020. 573 s. ISBN 978-80-88339-07-6. S. 498-504.
- ↑ MICHŇOVÁ, Nikola. Mělnická galerie Ve věži, aneb, Dějiny Pražské brány, místa, kde se snoubí historie s uměním. Mělník: Město Mělník ve spolupráci se Státním oblastním archivem v Praze - Státním archivem Mělník, 2016. 154 s. ISBN 978-80-905855-3-9.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KILIÁN, Jan a kol. Mělník. Praha: Lidové noviny, 2010. 456 s. ISBN 978-80-7422-029-6.
- LHOTSKÝ, Jan. Pražská brána bude opět pískově žlutá. Mělnicko. 2010, roč. 49, č. 35, s. 3-4. ISSN 1213-2845.
- MEDUNA, Petr. Nejstarší raně středověké opevnění v areálu Mělníka. Archeologické rozhledy. 2003, roč. 55, čís. 2, s. 378-385.
- PURŠ, František. Pražská brána v Mělníku "klenot města", prožívá páté století. Mělnicko. 2001, roč. 40, č. 7, s. 4.
- PURŠ, František. Pražskou bránu kdysi chránil barbakán. Mělnicko. 2012, roč. 51, č. 43, s. 3. ISSN 1213-2845.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu městské opevnění Mělníka na Wikimedia Commons - Pražská brána
- Pražská brána na webu Turistického informačního centra
