Lukian (Kucenko)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jeho Vysokopřeosvícenost
Lukian
Arcibiskup blagověščenský a tyndinský
CírkevRuská pravoslavná církev
DiecézeBlagověščensk
Jmenování7. října 2011
PředchůdceGavryjil (Stebljučenko)
Zasvěcený život
Sliby26. dubna 1989
Svěcení
Jáhenské svěcení3. září 1989
světitel Alexij (Rüdiger)
Kněžské svěcení24. května 1990
světitel Alexij (Rüdiger)
Biskupské svěcení16. října 2011
světitel Kirill
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • Zvolený biskup lodějnopolský a vikář petrohradské eparchie (2010–2011)
  • Biskup blagověščenský a tyndinský (2011–2018)
Osobní údaje
Rodné jménoLeonid Sergejevič Kucenko
(Леонид Сергеевич Куценко)
ZeměRuskoRusko Rusko
Datum narození8. dubna 1965 (59 let)
Místo narozeníBilka, Ukrajinská sovětská socialistická republika
Národnostukrajinská
Alma materKyjevská duchovní akademie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lukian (světským jménem: Leonid Sergejevič Kucenko; * 8. dubna 1965, Bilka) je ukrajinský duchovní Ruské pravoslavné církve a arcibiskup blagověščenský a tyndinský.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 8. dubna 1965 ve vesnici Bilka Oděské oblasti.[1]

Roku 1978 dokončil střední školu a poté pokračoval ve večerní škole odborného technického učiliště č. 3 v Oděse. Během studia byl psalomščikem chrámu Pokrova přesvaté Bohorodice sídla Dačne.[1]

V letech 1984–1986 pracoval v rezidenci metropolity rostovského a novočerkasského Volodymyra (Sabodana). Následně do roku 1990 studoval na Leningradském duchovním semináři.[1]

Dne 26. dubna 1989 byl metropolitou leningradským a novgorodským Alexijem (Rüdigerem) postřižen na monacha a přijal mnišské jméno Lukian.[1]

Dne 3. září 1989 jej metropolita Alexij rukopoložil na hierodiakona a 24. května 1990 na jeromonacha.[1]

Dne 1. října 1990 se stal představeným chrámů Vzkříšení Krista v Petrohradu.[1]

Dne 1. července 1991 byl pověřen stavbou Pokrovo-Těrveničeského ženského monastýru. Stal se duchovním tohoto monastýru.[1]

Dne 11. února 1992 se stal představeným chrámů svatých Věry, Naděždy, Ljuby a jejich matky Sofie podvorje Pokrovo-Těrveničeského monastýru v Petrohradu.[1]

Dne 23. prosince 1997 byl osvobozen od funkce představeného chrámu a byl jmenován zastupujícím představeným Alexandro-Svirského monastýru.[1]

Dne 8. dubna 1998 byl povýšen na igumena.[1]

V srpnu 1999 se stal představeným Alexandro-Svirského monastýru.[1]

Dne 10. prosince 2002 byl jmenován duchovním Vveděno-Ojatskéjo ženského monastýru.[1]

Dne 14. října 2004 byl povýšen na archimandritu.[1]

Od roku 2002 dohlížel na stavbu chrámu Svaté Trojice v jeho rodné vesnici.[1]

Dne 3. ledna 2006 se stal blagočinným Lodějnopolského okruhu.[1]

V květnu 2006 dokončil dálkové studium na Kyjevské duchovní akademii.[1]

Dne 30. března 2009 mu bylo uděleno právo sloužit liturgii s otevřenými carskými vraty až do cherubínské písně.[1]

Dne 26. července 2010 jej Svatý synod zvolil biskupem lodějnopolským a vikářem petrohradské eparchie.[2]

Dne 6. října 2011 byl jmenován biskupem blagověščenským a tyndinským.[3] O den později byl oficiálně jmenován biskupem[4] a 16. října proběhla v chrámu Krista Spasitele v Moskvě jeho biskupská chirotonie. Světiteli byli patriarcha moskevský Kirill, metropolita saranský a mordovský Varsonofij (Sudakov), arcibiskup istrijský Arsenij (Jepifanov), arcibiskup verejský Jevgenij (Rešetnikov), biskup solněčnogorský Sergij (Čašin), biskup vyborgský Nazarij (Lavrynenko), biskup voskresenský Savva (Michejev), biskup magadanský a siněgorský Ioann (Pavlichin) a biskup ardatovský a aťaševský Veniamin (Kirillov).[5]

Dne 13. července 2015 byl potvrzen ve funkci představeného monastýru Svaté Trojice ve vesnici Troickoje.[6]

Dne 1. února 2018 byl patriarchou Kirillem povýšen na arcibiskupa.[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]