Kryštof Ferdinand Popel z Lobkowicz
| Kryštof Ferdinand Popel z Lobkowicz | |
|---|---|
 Erb Lobkoviců | |
| Nejvyšší zemský hofmistr Českého království | |
| Ve funkci: 1. duben 1651 – 4. červenec 1658 | |
| Panovník | Ferdinand III., Leopold I. |
| Předchůdce | Heřman Černín z Chudenic |
| Nástupce | Maxmilián Valentin z Martinic |
| Nejvyšší dvorský sudí Českého království | |
| Ve funkci: 12. září 1650 – 1. duben 1651 | |
| Panovník | Ferdinand III. |
| Předchůdce | Jindřich Volf Berka z Dubé |
| Nástupce | Ferdinand Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka |
| Místodržící ve Slezsku | |
| Prezident komory ve Slezsku | |
| Hejtman Hlohovského knížectví | |
| Prorektor Pražské univerzity | |
| Císařský tajný rada | |
| Císařský komorník | |
| Narození | 9. října 1614 |
| Úmrtí | 4. července 1658 |
| Choť | I. (1637) Marie Magdalena Pruskovská z Pruskova († 1653) II. (1653) Alžběta Apolonie z Tilly († 1665) |
| Rodiče | Vilém mladší Popel z Lobkowicz (asi 1575–1647) Benigna Kateřina z Lobkowicz (1594–1653) |
| Děti | Václav Ferdinand (1654–1697) |
| Příbuzní | bratr: Oldřich Adam Popel z Lobkowicz (1610–1649) bratr: Václav Zdeněk Popel z Lobkowicz (1613 – asi 1630) bratr: František Vilém Popel z Lobkowicz (1616–1670) bratr: Leopold Ignác Popel z Lobkowicz (1618–1642) děd: Oldřich Felix Popel z Lobkowicz († 1604) babička: Anna z Hradce (1557–1596) |
| Zaměstnání | politik, úředník |
| Profese | šlechtic |
| Náboženství | římskokatolické |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kryštof Ferdinand Popel z Lobkowicz (9. října 1614 – 4. července 1658) byl příslušník bílinské větve šlechtického rodu Lobkoviců. Zastával vysoké zemské úřady, byl nejvyšším dvorským sudím a nejvyšším hofmistrem.
Původ a život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se 9. října 1614 jako třetí syn a páté z osmi dětí Viléma mladšího Popela z Lobkovicz na Bílině (kolem 1575 – 1. leden 1647) a jeho manželky Benigny Kateřiny z Lobkowicz (29. březen 1594 – 28. prosinec 1653), zakladatelky a patronky pražské Lorety na Hradčanech.
Stal se císařským tajným radou a komořím. Zaujímal místo prorektora Pražské univerzity. Působil jako hejtman hlohovského knížectví a prezident komory a místodržící ve Slezsku. Kariéru završil jako nejvyšší dvorský sudí (1650–1651) a nejvyšší hofmistr (1651–1658).
Zemřel 4. července 1658, pohřben byl v pražské Loretě, jejíž byl patronem a kde byli také pohřbeni oba jeho rodiče a obě manželky.
Majetek[editovat | editovat zdroj]
Vlastnil Svinčice, Divice, Libčeves, Chvatěruby, Běškovice a Bílinu.
Rodina[editovat | editovat zdroj]
Oženil se dvakrát. V roce 1637 se oženil s Magdalenou Pruskovskou z Pruskova († 12. únor 1653, pohřbena v pražské Loretě), dcerou Jan Kryštofa Pruskovského z Pruskova († 1625) a jeho manželky Kunhuty z Gutštejna. Manželství zůstalo bezdětné. Pro ni to byl již druhý sňatek, poprvé se provdala za Jana Františka Radthabta z Rosenburgu.
Čtyři měsíce po smrti své první manželky se 15. června 1653 oženil s Alžbětou Apolonií z Tilly († 18. srpen 1665 Praha, pohřbena v pražské Loretě), dcerou Václava Vernera z Tilly na Breitenbeggu (1599–1650/1653) a jeho manželky Barbory z Lichtenštejna (1604–1655). Narodil se jim syn:
- Václav Ferdinand (1654 – 8. 10. 1697 Montortone, pohřben v pražské Loretě 18. 10. 1697), v roce 1670 byl povýšen do stavu říšských hrabat a v roce 1695 se stal rytířem Řádu zlatého rouna.
- ∞ (12. červen 1681 Vídeň) Marie Žofie z Ditrichštejna (1653 – 4. 11. 1711), jejich děti:
- 1. Leopold Josef (17. 1. 1683 – 19. 5. 1707 Vídeň, pohřben v pražské Loretě)
- 2. Terezie Ludmila (23. 1. 1684 – 7. 8. 1684)
- 3. Eleonora Kateřina Charlotta (1. 4. 1685 – 3. 3. 1720 Vídeň, pohřbena v kostele sv. Václava v Roudnici), univerzální dědička bílinského panství
- ∞ (17. 10. 1703) kníže Filip Hyacint z Lobkovic (25. 2. 1680 – 21. 12. 1734)
- 4. Ludvík Filip (12. 8. 1687 – 27. 12. 1687)
- 5. Ferdinand († 28. 5. 1679, pohřben v pražské Loretě) – asi nemanželský syn
- ∞ (12. červen 1681 Vídeň) Marie Žofie z Ditrichštejna (1653 – 4. 11. 1711), jejich děti:
V době nezletilosti syna Václava Ferdinanda byla Alžběta Apolonie patronkou pražské Lorety. Po smrti manžela se podruhé provdala 26. dubna 1661 za Viléma Albrechta Krakowského z Kolowrat (18. únor 1600 Praha – 18. únor 1688 Praha).
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec – Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 97–98.
