Kostel svatého Martina (Očihov)
| Kostel sv. Martina v Očihově | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Louny |
| Obec | Očihov |
| Souřadnice | 50°11′53,62″ s. š., 13°27′44,19″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | lounský |
| Farnost | děkanství Podbořany |
| Status | filiální kostel |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Zasvěcení | Martin z Tours |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | románský |
| Výstavba | 2. čtvrtina 13. století |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | severovýchod |
| Stavební materiál | kámen |
| Další informace | |
| Adresa | Očihov, Česko |
| Kód památky | 43006/5-1292 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Martina je římskokatolický filiální kostel[1] v Očihově v okrese Louny. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[2] Stojí na levém břehu řeky Blšanky na východním okraji vesnice.
Historie a stavební vývoj[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší písemná zmínka o kostele pochází z roku 1355. Tehdy požádala císařovna Anna Svídnická, manželka Karla IV., papeže o jistou výhodu pro svého kaplana Petra Beneše, rektora kostela v Očihově.[3] To už měl kostel za sebou přinejmenším stoletou historii. Ten původní byl postaven v románském slohu již ve druhé čtvrtině třináctého století. Z této nejstarší fáze pochází věž v celé své výšce. S ohledem na intaktní novodobé omítky nelze s jistotou stanovit stáří lodi a presbytáře. Některé architektonické detaily však naznačují, že ve 2. polovině 14. století byl až na věž kostel postaven nový. Dokládá to i jižní hrotitý portál a sedlový portál do podvěží.[4]
V roce 1763 se v kostelních účtech poprvé mluví o sakristii, o šest let později bylo navýšeno zdivo a v roce 1772 byla zazděna původní okna a nahrazena sedmi novými.[5] V roce 1790 byl kostel vážně poškozen požárem.[6] Při jeho rekonstrukci byla na věži románská okna nahrazena stávajícími a objekt byl nově zastřešen včetně krovů. Další opravy a úpravy proběhly v letech 1797, 1841 a 1870.[7]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Jednolodní kostel má odstupňovaný, trojboce zakončený presbytář, k jehož jižní straně je přiložena sakristie zaklenutá plackovou klenbou. Před západní průčelí předstupuje hranolová věž s krytým vnějším schodištěm. Fasády jsou rozčleněné lizénovými rámci. První patro věže osvětlují úzká půlkruhová okénka s hlubokými špaletami. Z jihu vede do kostela mírně hrotitý portál s jednoduše profilovaným ostěním. Loď i presbytář mají ploché stropy na fabionu, ale podvěží je zaklenuté křížovou klenbou. V západní části lodi stojí kruchta na dřevěných sloupcích, pod kterou se nachází jednoduchý sedlový portál se zkoseným ostěním, kterým se vstupuje do věže.[8]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Gotický portál v jižní fasádě lodi -
Románské okénko v prvním patře věže
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 156.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-01]. Identifikátor záznamu 155244 : Kostel sv. Martina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ NOVÁK, Jan Bedřich (ed). Monumenta vaticana res gestas bohemicas illustrantia. Praha: [s.n.], 1907. 655 s. Dostupné online. S. 143.
- ↑ SKOPEC, Jaroslav a kol. Středověké venkovské kostely okresu Louny. Ústí nad Labem: Národní památkový ústav, 2022. 627 s. ISBN 978-80-85036-83-1. S. 431.
- ↑ Skopec 2022, s. 433.
- ↑ ROTT, Wenzel (ed). Der politische Bezirk Podersam. Eine Heimatskunde für Schule und Haus. Podbořany: Verlag des Bezirkslehrervereines Podersam, 1902. 918 s. Dostupné online. S. 307.
- ↑ Skopec 2022, s. 434.
- ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Očihov, s. 522.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BUKOLSKÁ, Eva, Románské kostely v Dolním Jamném a Očihově, Zprávy památkové péče 18, 1958, s. 40–44.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Martina na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb v kostele sv. Martina, Očihov (katalog biskupství litoměřického)
- Kostel svatého Martina na webu Hrady.cz
- Kostel sv. Martina – Očihov u Podbořan. 4. díl seriálu Sakrální památky [online]. Historie v terénu – Litvínovsko, 2023-03-07 [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
