Knihovna Havířov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Městská knihovna Havířov
Havirov town library
StátČeskoČesko Česko
PolohaHavířov, Svornosti 86/2, budova G
Souřadnice
Založena1955
Knihovní fond
Knihovní fond225 939
Další informace
Webové stránkywww.knihovnahavirov.cz
SiglaKAG503
IČO00601250 (VR)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městská knihovna Havířov[1] je veřejná knihovna, jejímž zřizovatelem je statutární město Havířov. Plní funkci městské knihovny a na základě pověření Moravskoslezského kraje z roku 2006 i regionální funkci pro knihovny v Bohumíně a Orlové[2]. Provozuje 7 poboček, Městské informační centrum, Stálou expozici Historie psaná uhlím[3] a od roku 2016 převzala péči o Kroniku města Havířova[4]. Knihovna je členem profesní organizace SKIP ČR (Svaz českých knihovníků a informačních pracovníků). Knihovní provoz je plně automatizován (knihovní systém KOHA), od výpůjčního protokolu až po katalog knihovny, který je on-line na internetu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Stručný přehled[editovat | editovat zdroj]

Před samotným vznikem Městské knihovny Havířov působily na území města knihovny v původních obcích. V kronice Prostřední Suché je např. informace o knihovně, kterou zřídil Školní podpůrný krejcarový spolek, založený 1898, a která sloužila občanům Dolní i Prostřední Suché. V letech 1905 - 1910 vedl tuto knihovnu pan Jan Trávníček. V roce 1921 byla zřízena obecní veřejná knihovna a pan Trávníček byl jmenován obecním knihovníkem[5].

Oficiálním datem vzniku Městské knihovny Havířov je rok 1955, kdy byl Havířov vyhlášen městem. První zmínky o ní však spadají do roku 1953, kdy sídlila v bytové jednotce dobrovolného knihovníka a měla zhruba 300 knih. Postupně se k ní připojily knihovny z Dolní Suché, Dolní Bludovic, Životic, Šumbarku a Datyně, které se staly jejími pobočkami. Součástí Městské knihovny Havířov byla v letech 1975 - 1990 také knihovna v Horní Suché.

MěK Havířov a její pobočky se mnohokrát stěhovaly nebo procházely rekonstrukcí. Poslední velké stěhování proběhlo v roce 2012 do rekonstruovaného křídla magistrátu[6]. Nachází se tu Oddělení pro dospělé, Oddělení pro děti a hudební oddělení s čítárnou. Své sídlo tu má také vedení knihovny, její administrativa a ekonomické oddělení. Prostory jsou klimatizovány a přístup do knihovny je bezbariérový. Na přestavbu město získalo dotaci z Regionálního operačního programu.

Historie v datech[editovat | editovat zdroj]

  • 1955 – založení Městské knihovny v Havířově
  • 1961 – připojení místních lidových knihoven Dolní Suchá, Dolní Bludovice, Šumbark a Životice
  • 1961 – stěhování z prostor učiliště dolu AZ do Kulturního domu Petra Bezruče
  • 1970 – stěhování ústředí knihovny do samostatné budovy na ulici Šrámkova v Havířově-Podlesí
  • 1974 – vznik pobočky v Dolní Datyni
  • 1975 – připojení knihovny v Horní Suché
  • 1981 – začlenění pod Okresní knihovnu v Karviné v rámci tzv. centralizace
  • 1991 – zřizovatelem knihovny se k 1. lednu stává město Havířov
  • 1993 – zahájení katalogizace knih v programu LANius
  • 1995 – půjčování knih přes počítač (automatizovaný výpůjční systém LANius)
  • 1996 – vznik Městského informačního centra
  • 1997 – rozšíření služeb o veřejně přístupný internet
  • 2006 – výkon regionálních funkcí pro knihovny v Bohumíně a Orlové
  • 2006 – přechod ze systému LANius na Clavius.
  • 2012 – stěhování ústředí a 3 oddělení do rekonstruovaného křídla magistrátu v centru města
  • 2013 – zahájení provozu stálé výstavní expozice Historie psaná uhlím
  • 2014 – půjčování elektronických knih
  • 2016 – půjčování deskových her
  • 2016 – vedení městské kroniky
  • 2018 - zrušeno Informační oddělení, v uvolněných prostorách se pro mládež otevírá specializované oddělení s názvem K-klub
  • 2019 - přechod na knihovní systém KOHA
  • 2020 - pořízen první návratový box
  • 2021 - stěhování expozice Historie psaná uhlím do nových prostor na Pavlovově ulici
  • 2023 - zprovoznění výdejního boxu na ulici Svornosti

Služby[editovat | editovat zdroj]

  • Půjčování knih a časopisů
  • Půjčování zvukových knih zrakově postiženým čtenářům
  • Půjčování elektronických knih
  • Půjčování deskových her a tematických kufříků
  • Donášková služba
  • On-line služby (on-line katalog, čtenářské konto, prodlužování výpůjček, objednávka dokumentů)
  • Zpracování rešerší
  • Meziknihovní výpůjční služba
  • Veřejně přístupný internet
  • Kopírování a tisk dokumentů
  • Zodpovídání dotazů faktografického a bibliografického rázu
  • Kulturní a vzdělávací akce pro školy i veřejnost
  • Čtenářské kluby
  • Univerzita 3. věku[7]
  • návratový box na pobočkách Svornosti, Šrámkova a Gen. Svobody
  • samoobslužný výdejní box na pobočce Svornosti[8]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Knihovna Havířov |. www.knihovnahavirov.cz [online]. [cit. 2023-07-31]. Dostupné online. 
  2. Knihovna Havířov | Regionální funkce. https://knihovnahavirov.cz/regionalni-funkce/ [online]. [cit. 2017-11-28]. Dostupné online. 
  3. Stálá expozice Historie psaná uhlím. knihovnahavirov.cz [online]. [cit. 2023-08-02]. Dostupné online. 
  4. Kronika města Havířova. www.kronikahavirov.cz [online]. [cit. 2017-11-28]. Dostupné online. 
  5. Kronika obce Prostřední Suché [online]. [cit. 2017-11-13]. Dostupné online. 
  6. Havířov: otevření knihovny. Veřejná správa. 2012, roč. 23, čís. 4, s. 8. ISSN 1213-6581. 
  7. Virtuální Univerzita 3. věku. knihovnahavirov.cz [online]. [cit. 2023-08-02]. Dostupné online. 
  8. Výdejní box. knihovnahavirov.cz [online]. [cit. 2023-08-02]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČUNTOVÁ, Dagmar. Městská knihovna Havířov. Havířov: Městská knihovna Havířov, 2005. ISBN 80-239-8158-7.
  • JAČMENÍKOVÁ, Tereza. Na počátku bylo slovo... na konci kabel. Havířov: Městská knihovna, 2015. ISBN 978-80-260-8785-4.
  • SLONKOVÁ, Ludmila. Městská knihovna Havířov: výběrová bibliografie 1961-2007. Havířov: Městská knihovna Havířov, 2007. ISBN 978-80-254-1370-8.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]