Kepler-1229b
| Kepler-1229b | |
|---|---|
 Umělecká představa planetární soustavy hvězdy Kepler-1229 (ve středu v pozadí) s exoplanetou Kepler-1229b. Na pozadí lze vidět Mléčnou dráhu. | |
| Objeveno | |
| Datum | 12. května 2016 |
| Objevitel | Sonda Kepler |
| Elementy dráhy (Ekvinokcium J2000,0) | |
| Velká poloosa | 0.2896 au |
| Výstřednost | ~0 |
| Perioda (oběžná doba) | 86.829 d |
| Mateřská hvězda | Kepler-1229 |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Rovníkový průměr | 1,40+0,11 −0,13 Země |
| Hmotnost | ~2.7 Země |
| Povrchová teplota | |
| - průměrná | –60 °C, 213 K |
Kepler-1229b[1] je extrasolární planeta (exoplaneta) obíhající okolo červeného trpaslíka Kepler-1229 v souhvězdí Labutě nacházejícím se přibližně 870 světelných let (267 parseků) od Sluneční soustavy.[2] Náleží mezi takzvané superzemě, neboli exoplanety, jejichž hmotnost je větší než hmotnost Země, avšak nižší než hmotnost Uranu nebo Neptunu. Okolo své mateřské hvězdy obíhá v obyvatelné zóně, čili na povrchu této planety se může vyskytovat voda v kapalném skupenství.[3] S nejvyšší pravděpodobností se jedná o kamennou planetu, což je dalším kritériem pro planetární habitabilitu.
Planeta Kepler-1229b byla objevena roku 2016 sondou Kepler,[4] která hledá planety mimo sluneční soustavu za pomoci transitní metody, jež měří částečné zastínění dané hvězdy, přes kterou hledaná planeta přechází.
Fyzikální vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
Hmotnost, poloměr a teplota[editovat | editovat zdroj]
Kepler-1229b náleží mezi superzemě a pravděpodobně se jedná o terestrickou (kamennou) planetu. Jeho hmotnost dosahuje 2,7 násobku hmotnosti Země a poloměr 1,4 násobku Země. Průměrná teplota na planetě činí 213 K (–60 °C).[5]
Mateřská hvězda[editovat | editovat zdroj]
Planeta Kepler-1229b obíhá okolo červeného trpaslíka Kepler-1229 a současně je i jedinou dosud objevenou planetou obíhající okolo této hvězdy. Hmotnost mateřské hvězdy dosahu 0,54 násobku hmotnosti Slunce a její poloměr je 0,51 násobek Slunce. Povrchová teplota dosahuje 3724 K a staří této hvězdy je odhadováno na 3,72 miliard let,[2] pro porovnání povrchová teplota Slunce činí 5778 K a stáří zhruba 4,6 miliard let.[6]
Zdánlivá magnituda (veličina popisující, jak jasná se hvězda jeví při pohledu ze Země) hvězdy Kepler-1229b dosahuje hodnoty 15,474. Nesvítí tedy dostatečně, aby mohla být pozorována ze Země pouhým okem.
Oběžná dráha[editovat | editovat zdroj]
Planeta Kepler-1229b obíhá okolo své mateřské hvězdy po dráze velice podobné kružnici (s téměř nulovou excentricitou) s periodou 86,829 pozemských dní ve vzdálenosti 0,2896 AU (pro porovnání planeta Merkur obíhá okolo Slunce ve vzdálenosti 0,387 AU, jedná se tedy o velice blízké hodnoty). Při svém oběhu okolo mateřské hvězdy získává planeta pouze 4 % záření, jaké by mohla obdržet při stejné vzdálenosti od Slunce, což příkladně reprezentuje fakt, že povrchová teplota na Merkuru činí 440 K (167 °C) a na Kepleru-1229b pouhých 213 K (–60 °C), ačkoli se Kepler-1229b nachází ke své mateřské hvězdě blíže.
Obyvatelnost[editovat | editovat zdroj]
Kepler-1229b se nachází v obyvatelné zóně své mateřské hvězdy, čili je pravděpodobné, že se na jeho povrchu může vyskytovat voda v kapalném skupenství, což je jedno z kritérií pro existenci života. Taktéž se s vysokou pravděpodobností jedná o kamennou planetu a její poloměr je 1,4 násobek Zemského povrchu. Hmotnost mateřské hvězdy Kepleru-1229b činí pouhou poloviny hmotnosti v porovnání se Sluncem a délka života této hvězdy je odhadována na 5–6 násobek délky života slunce (tedy 50–60 miliard let).[7]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kepler-1229b na anglické Wikipedii.
- ↑ MORTON, Timothy D.; BRYSON, Stephen T.; COUGHLIN, Jeffrey L. FALSE POSITIVE PROBABILITIES FOR ALL KEPLER OBJECTS OF INTEREST: 1284 NEWLY VALIDATED PLANETS AND 428 LIKELY FALSE POSITIVES. The Astrophysical Journal. 2016-05-10, roč. 822, čís. 2, s. 86. Dostupné online [cit. 2024-05-02]. ISSN 0004-637X. DOI 10.3847/0004-637x/822/2/86.
- ↑ a b Kepler-1229 b. web.archive.org [online]. 2017-03-05 [cit. 2024-05-02]. Dostupné online.
- ↑ PROSTAK, Sergio. Astronomers Confirm 1,284 New Exoplanets | Astronomy | Sci-News.com. Sci.News: Breaking Science News [online]. 2016-05-11 [cit. 2024-05-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PUBLISHED, Mike Wall. 1st Alien Earth Still Elusive Despite Huge Exoplanet Haul. Space.com [online]. 2016-05-11 [cit. 2024-05-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PHL @ UPR Arecibo - The Habitable Exoplanets Catalog. phl.upr.edu [online]. [cit. 2024-05-02]. Dostupné online.
- ↑ CAIN, Fraser. What Color is the Sun? [online]. 2013-10-08 [cit. 2024-05-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ADAMS, F. C.; GRAVES, G. J. M.; LAUGHLIN, G. Red Dwarfs and the End of the Main Sequence. ui.adsabs.harvard.edu. 2004-12-01, roč. 22, s. 46–49. ADS Bibcode: 2004RMxAC..22...46A. Dostupné online [cit. 2024-05-06].