Jestřebí (okres Česká Lípa)
| Jestřebí | |
|---|---|
 Vyhlídka z jestřebského hradu na obec | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Česká Lípa |
| Obec s rozšířenou působností | Česká Lípa (správní obvod) |
| Okres | Česká Lípa |
| Kraj | Liberecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°36′31″ s. š., 14°35′5″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 853 (2024)[1] |
| Rozloha | 22,11 km²[2] |
| Nadmořská výška | 259 m n. m. |
| PSČ | 471 61, 472 01 |
| Počet domů | 230 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Jestřebí 142 471 61 Jestřebí obec@jestrebi.eu |
| Starosta | Ing. Karel Schreiner |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Jestřebí | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 561665 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jestřebí (německy Habstein) je obec v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji, ležící 9 km jihovýchodně od města Česká Lípa a 6 km severozápadně od města Doksy. Dnešní obec je nástupcem původního městečka Krušina, které leželo přímo na úpatí hradního kopce a dodnes se z něj dochovala jen uprostřed hřbitova stojící zvonice původního, později rovněž zaniklého kostela. Do obce Jestřebí spadají vesnice Újezd, Pavlovice a Popelov a samoty či zaniklá sídla Podolec, Nový Svět a Chvístec (německy Quis). Žije zde 853[1] obyvatel.
Památky[editovat | editovat zdroj]
- Farní kostel sv. Ondřeje, zasvěcený apoštolu Ondřejovi byl zbudován jako náhrada za vyhořelý kostel původní v letech 1780–1781 a dne 30. listopadu 1781 byl kostel vysvěcen tehdejším arciděkanem z Horní Police, P. Wenzelem Hocke. Prvním farářem byl v následujícím roce ustanoven P. Florián Knobloch. V letech 1788 - 1790 se pak dokončovala vnitřní výzdoba. Autorem maleb v kostele je jezuitský malíř Josef Kramolín,[4] který rovněž pracoval na výzdobě kostela v nedalekém městysu Holany.
- Socha sv. Antonína Paduánského na podstavci s reliéfy trojice světců a Archanděla Michaela. Socha je památkově chráněna od roku 1958 a je řazena mezi mezi důležité doklady sochařství severních Čech z počátku 19. století (byla vytvořena pravděpodobně v roce 1819).[5]
- Zvonice při vstupu do areálu jestřebského hřbitova (na úpatí hradního kopce) je pozůstatkem původního farního kostelíka obce Krušina. V jádře se jedná o gotickou stavbu, později doplněnou novější fasádou. Dnes se zde nachází jediný zvon s velice příjemným zvukem, který nechal pro neznámý kostel ulít hrabě Jakub Černín z Chudenic. Dodnes se nezjistilo odkud a jak se tento zvon do Jestřebí dostal. V přízemí zvonice se nachází malá márnice.
- Svatá cesta se nachází u jedné ze zdí jestřebského hřbitova. Tvoří ji sedm výklenkových kaplí zasvěcených Panně Marii Sedmibolestné. Větší kaple uprostřed se sochou Panny Marie byla nazývána „Lurdskou jeskyní″.[6] Jedná se v podstatě o křížovou cestu, rozšířenou o zastavení z Ježíšova života od jeho dětství (např. Útěk do Egypta nebo Dvanáctiletý Ježíš v Chrámě). Je to barokní architektura, místy poněkud poškozená. Spolu se hřbitovem je chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky.[7]
- Zřícenina hradu Jestřebí se tyčí v dominantní poloze na pískovcovém skalním suku nad obcí. Jedná se o částečně do skály vysekaný hrad vyhledávaný hojně turisty. Nejpozoruhodnějším zbytkem hradu je v pískovci vytesaná prostora s významnými relikty šlapacího kola rumpálu. Pozoruhodná je rovněž absence klasických hradeb. Vrchol skalního bloku byl opatřen cimbuřím.
- Barokní fary v Jestřebí a v Pavlovicích
- Zděné a roubené domy v Pavlovicích a v Jestřebí jako příklady původní německé lidové architektury
- Dlážděná cesta s Knížecí studánkou v Pavlovicích
Chráněná území[editovat | editovat zdroj]
Do katastru Jestřebí zasahuje národní přírodní rezervace Novozámecký rybník, která je zapsána mezi světově významné mokřady Ramsarské úmluvy. Dále pak zde byla zapsaná přírodní rezervace Slunečný dvůr, v jehož sousedství, z převážné části už mimo katastr obce, bylo další chráněné území Konvalinkový vrch.[8] V červenci 2012 byla na katastrech Jestřebí a sousedního města Doksy vyhlášena nová národní přírodní památka Jestřebské slatiny a jak Sluneční dvůr, tak Konvalinkový vrch do ní byly zahrnuty a samostatný status ztratily.
Do katastru obce Jestřebí zasahuje krajinná památková zóna Zahrádecko, prohlášená vyhláškou MK ČR č. 208/1996 Sb., ze dne 1. července 1996, o prohlášení území vybraných částí krajinných celků za památkové zóny.
V části katastru obce Jestřebí – k. ú. Pavlovice byla prohlášena opatřením obecné povahy vesnická památková zóna Pavlovice.
Společenské organizace[editovat | editovat zdroj]
Fotbalový tým mužů TJ Jestřebí-Provodín zakončil sezonu 2018/2019 v okresu Česká Lípa na 6. místě čtrnáctičlenné tabulky. V sezóně 2019/2020 opět hraje o přední příčky v OP.[9]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
U obce je důležitá křižovatka silnic (I/9 a I/38). Přímo v Jestřebí se nacházejí autobusové zastávky Jestřebí, škola a Jestřebí, křiž., přičemž na druhé z těchto zastávek zastavují i dálkové autobusy na trase z Prahy do Nového Boru a Rumburka. Dále jsou na území obce autobusové zastávky Jestřebí, Újezd, Jestřebí, Podolec a Jestřebí, Pavlovice. Železniční stanice Jestřebí, ležící na železniční trati 080 z Bakova nad Jizerou přes Českou Lípu do Jedlové, se však nachází v sousední obci Provodín.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Kostel sv. Ondřeje -
Zvonice a hřbitov v Jestřebí -
Obec Jestřebí s hradem -
Kostel a kaple v Pavlovicích -
Vesnička Popelov v údolí Švábského potoka, chaloupka – příklad místní německé lidové architektury
.jpg)
_2018_(1).jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ TOUŠLOVÁ, Iveta; PODHORSKÝ, Marek; MARŠÁL, Josef. Toulavá kamera 4. Praha: freytag&berndt, 2007. ISBN 978-80-7316-287-0. Kapitola Máchův kraj, s. 76.
- ↑ Památkový katalog: Socha sv. Antonína Paduánského [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-10-09]. Dostupné online.
- ↑ Místopis.eu: Jestřebí.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1958-05-03]. Identifikátor záznamu 125634 : hřbitov se zvonicí a sloupem. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ MODRÝ ING. PHD, Martin; SÝKOROVÁ RNDR, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. S. 22.
- ↑ Radek Valenta. OP. Českolipský deník. Červen 2011, roč. 18, čís. 22. června, s. 15. ISSN 1214-8462.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Seznam kulturních památek v Jestřebí (okres Česká Lípa)
- Národní památkový ústav - památkový katalog (krajinná zóna i kulturní památky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jestřebí na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Jestřebí v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Jestřebí v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Stránky obce Jestřebí
- Hrad Jestřebí – historie, foto, plány, stará vyobrazení
- Jestřebí hrad - fotogalerie[nedostupný zdroj]
- Fotografie z Jestřebí - stránky Petra Randuse[nedostupný zdroj]
- Fotografie kostela a hřbitova v Jestřebí[nedostupný zdroj]
- Neoficiální stránky obce Jestřebí
- Sbírka zákonů k Jestřebským slatinám
