Jestřabice
| Jestřabice | |
|---|---|
 Centrum obce | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Koryčany |
| Okres | Kroměříž |
| Kraj | Zlínský kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°5′31″ s. š., 17°7′47″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 257 (2021)[1] |
| Katastrální území | Jestřabice (8.0738 km²) |
| PSČ | 768 05 |
| Počet domů | 156 (2011)[2] |
  Jestřabice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 59056 |
| Kód k. ú. | 659053 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jestřabice (německy Jestrzabitz) jsou místní částí města Koryčany v okrese Kroměříž ve Zlínském kraji. Nacházejí se 3 km jihozápadně od Koryčan na soutoku Jestřabického potoka a Kratinky, na silnici II/432. Část západní hranice katastru tvoří železniční trať Vlárská dráha, avšak železniční zastávka Jestřabice je již v katastru obce Mouchnice. 800 m jižně od centra obce byla v roce 1987 na potoce Kratinka vybudována vodní nádrž Trdliště, nazývaná také Jestřabická přehrada s plochou 6 ha. Velká část katastru je součástí přírodního parku Chřiby. Obcí prochází modře značená turistická trasa ze Ždánického lesa do Chřibů. V roce 2021 zde žilo 257 obyvatel.
Název[editovat | editovat zdroj]
Dnešní pomnožné jméno Jestřabice (se zakončením podle jiných místních jmen končících na -ice) je hlásková úprava staršího jednotného tvaru Jestřabíce (ve středním rodě), což byla zdrobnělina původního Jestřabí (rovněž ve středním rodě). Původně šlo o přívlastek označující místo s hojným výskytem jestřábů.[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Obec vznikla ve 13. století, první písemné zprávy se dochovaly z roku 1344, kdy patřil jestřabický statek Jaroslavu z Jestřabic. Majitelé se různě střídali. Poblíž Jestřabic byla vesnice Stušice, která zanikla za husitských válek.[4] Až do roku 1588 byly Jestřabice samostatné, poté je koupila Anna Bánffyová z Dolní Lendavy a spojila je s panstvím koryčanským.
V 16. století je připomínána tvrz, její poloha však již není známá. Zanikla v 17. století.
Během třicetileté války obec značně zpustla, v roce 1656 tu žili jen 4 usedlíci. V pozdějších letech došlo k osídlení obyvatelstvem z východní Moravy a Slovenska.
1. srpna 1976 byly Jestřabice samosprávně připojeny ke Koryčanům.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Struktura[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[5]
| Místní části | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | část Jestřabice | 400 | 564 | 638 | 602 | 711 | 707 | 699 | 516 | 554 | 499 | 389 | 311 | 257 | 251 |
| Počet domů | část Jestřabice | 85 | 111 | 113 | 123 | 132 | 134 | 145 | 164 | 162 | 152 | 136 | 154 | 159 | 156 |
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel sv. Anny. Kostel stojí na vyvýšeném místě uprostřed hřbitova. Byl vybudován roku 1753 místo malého kostela sv. Barbory pravděpodobně ze 13. století. Dnešní podoba je z roku 1842. Interiér tvoří tři oltáře. V letech 1890–2006 byl kostel farním. Od roku 2006 je filiální a patří do koryčanské farnosti. Je chráněn jako kulturní památka.[6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 358.
- ↑ ŠMÝD, Zdeněk. Patřily do regionu, leží už za hranicemi. Hodonínský deník [online]. 2010-07-23 [cit. 2024-05-18]. Dostupné online.
- ↑ Jestřabice [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-30]. Dostupné online.
- ↑ Kostel sv. Anny – Památkový Katalog. In: pamatkovykatalog.cz. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BAŠČAN, Michal, a kol. Chřiby záhadné a mytické. 1. vyd. Uherské Hradiště: FUTURO, s. r. o., 2003. ISBN 80-903235-0-2.
- HRABEC, Jaroslav; MIKULA, František; STRATIL, Karel. Chřiby - Turistický průvodce. 1. vyd. Uherské Hradiště: [s.n.], 1998. ISBN 80-238-8473-5.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jestřabice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Jestřabice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Historický vývoj místní části Jestřabice[nedostupný zdroj]
- Jestřabická přehrada
