Jan I. Aragonský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan I. Aragonský
král aragonský a sardinský
Portrét
Narození27. prosince 1350
Perpignan
Úmrtí19. května 1396
Foix
Pohřbenklášter Poblet
ManželkyMarta z Armagnacu
Jolanda z Baru
PotomciJohana Aragonská
Jolanda Aragonská
DynastieBarcelonská dynastie
OtecPetr IV. Aragonský
MatkaEleonora Sicilská
PodpisPodpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan I. Aragonský zv. Lovec (španělsky Juan I el Cazador, 27. prosince 1350 Perpignan19. května 1396 Foix) byl aragonský král, syn Petra IV. Aragonského.

Král Jan vládl v letech 1387–1396, byl dvakrát ženatý a z početného potomstva se dožily dospělosti pouze dvě dcery. Byl značně pověrčivý[1] a zemřel na následek pádu z koně při lovu v lese nedaleko Foix a byl pohřben v cisterciáckém klášteře v Pobletu. Nástupcem na královský trůn se stal jeho mladší bratr Martin.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Petr III. Aragonský
 
 
Jakub II. Aragonský
 
 
 
 
 
 
Konstancie Sicilská
 
 
Alfons IV. Aragonský
 
 
 
 
 
 
Karel II. Neapolský
 
 
Blanka z Anjou
 
 
 
 
 
 
Marie Uherská
 
 
Petr IV. Aragonský
 
 
 
 
 
 
Bernat Guillem II. z Entença
 
 
Gombald d'Entença
 
 
 
 
 
 
?
 
 
Tereza z Entença
 
 
 
 
 
 
Sancho z Antilonu
 
 
Konstancie z Antilonu
 
 
 
 
 
 
Leonora z Cabrera-Urgel
 
Jan I. Aragonský
 
 
 
 
 
Petr III. Aragonský
 
 
Fridrich II. Sicilský
 
 
 
 
 
 
Konstancie Sicilská
 
 
Petr II. Sicilský
 
 
 
 
 
 
Karel II. z Anjou
 
 
Eleonora z Anjou
 
 
 
 
 
 
Marie Uherská
 
 
Eleonora Sicilská
 
 
 
 
 
 
Menhard II. Tyrolský
 
 
Ota III. Korutanský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Bavorská
 
 
Alžběta Korutanská
 
 
 
 
 
 
Jindřich V. Tlustý
 
 
Eufémie Slezská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Kališská
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. UBIETO ARTETA, Antonio. Dějiny Španělska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1995. 911 s. ISBN 80-7106-117-4. S. 182. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Petr IV.
Znak z doby nástupu Aragonský král
13871396
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Martin I.