Ivan Löbl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
RNDr. Ivan Löbl
Narození20. května 1937 (87 let)
Československo, Bratislava
BydlištěŽeneva
Občanstvíšvýcarské
Alma materUniverzita Komenského v Bratislavě
Povoláníentomolog
ZaměstnavatelMuséum d'histoire naturelle de Genève
RodičeEugen Löbl
Fritzi Löblová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ivan Löbl (* 20. května 1937 Bratislava) je švýcarský entomolog a koleopterolog slovenského původu, významný specialista na brouky (Coleoptera). Autor objevu a popisu více než 1500 nových druhů.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 20. května 1937 v Bratislavě do rodiny slovenského ekonoma a levicového intelektuála Eugena Löbla a jeho ženy Fritzi rozené König, která svatbou ztratila rakouského občanství a přijala československé. V roce 1939 rodina emigrovala před nacismem do Spojeného království (otec emigroval přes Polsko, Ivan s matkou přes italský Terst). Z počátku žila rodina v Londýně, kde jeho otec působil v organizaci na pomoc československým uprchlíkům Czech Refugee Trust Fund. Po zahájení bombardování Londýna během bitvy o Británii byl s dalšími dětmi československých emigrantů umístěn do internátu mimo Londýn.[1] V roce 1943 se jeho otec stal poradcem ministra zahraničí československé exilové vlády Jana Masaryka pro ekonomiku a záležitosti UNRRA.

Po válce se s rodiči vrátil do Československa, kde se jeho otec stal náměstkem ministra zahraničního obchodu. Rodina žila v Praze-Bubenči. V listopadu 1949 zatkla Státní bezpečnost oba jeho rodiče. Otce obvinila ze špionáže a sabotáže na ministerstvu zahraničního obchodu, matku drželi vyšetřovatelé StB ve vazbě bez obvinění. O dvanáctiletého Ivana se starala v Bratislavě otcova sestra, v dubnu 1950 ho Státní bezpečnost převezla do dětského domova v Praze, kde byl do propuštění matky z vazby v květnu 1950. Poté je Státní bezpečnost vystěhovala z Prahy do Dvora Králové, kde žili pod dohledem příslušníků StB.[1]

O svém otci neměl žádnou informaci až do doby, když začal v listopadu 1952 proces s takzvaným protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského, do kterého byl Eugen Löbl zařazen. Dne 27. listopadu 1952 patřil mezi tři obžalované, kteří si na závěr procesu vyslechli rozsudek k doživotnímu trestu. Zbývajících jedenáct obžalovaných bylo odsouzeno k smrti.[2]

Po skončení povinné školní docházky pracoval od roku 1952 do roku 1954 jako dělník v textilních továrnách Juta a Tiba Vorlech ve Dvoře Králové. Od léta 1954 do léta 1955 žil s matkou v Hradci Králové, kde pracoval jako pomocný dělník ve Fotochemě. V létě 1955 dostali povolení přestěhovat se do Bratislavy, kde v roce 1957 odmaturoval na Jedenáctileté střední škole v Krasňanech. Po maturitě zůstal téměř dva roky bez zaměstnání, protože si ho nikde netroufli zaměstnat kvůli uvězněnému otci. Od roku 1959 do roku 1962 pracoval jako preparátor v Okresním muzeu v Trnavě. Jeho vedoucím byl známý ichtyolog Juraj Holčík, žák Oty Olivy. Během zaměstnání v Krajském muzeum v Trnavě si odsloužil základní vojenskou službu.[3]

V roce 1962 začal dálkově studovat na Přírodovědecké fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, kde v roce 1968 získal doktorát přírodních věd. V době vysokoškolských studií pracoval jako asistent v Entomologickém oddělení Slovenského národního muzea v Bratislavě. V srpnu 1966 se oženil s Danielou Bazalovou, bývalou pracovnicí Slovenského národního muzea, s níž má dva syny Igora (*1967 v Bratislavě) a Daniela (*1969 v Ženevě).[1]

Po vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 spolu s celou rodinou emigroval do Rakouska a poté do Švýcarska, kde se stal vědeckým pracovníkem v entomologickém oddělení Přírodovědného muzea v Ženevě. V roce 1992 byl jmenován kurátorem a vedoucím katedry entomologie a tuto pozici zastával až do odchodu do důchodu v roce 1999.

Od té doby se věnuje taxonomickému výzkumu, spolu s Alešem Smetanou pracoval na souhrnném osmidílném katalogu palearktických brouků Catalogue of Palaearctic Coleoptera, který je považován za „nejpoužívanější referenční dílo o broucích 21. století“.[4] 

Entomolog[editovat | editovat zdroj]

O hmyz se začal zajímat v dětství a ve dvanácti letech začal sbírat brouky a motýly. Velký vliv na něj mělo jeho seznámení v Hradci Králové s entomologem Alešem Smetanou, od kterého dostal první odborná doporučení a s nímž podnikl mnoho exkurzí po celém Československu. V 50. letech byli jeho dalšími učiteli Jan Roubal, Jan Obenberger, Vladimír Balthasar a další slavní entomologové. V roce 1955 se stal členem Československé entomologické společnosti, přičemž původní členský průkaz číslo 388 stále ještě vlastní.[3]

Zpočátku se jeho zájem zaměřoval na brouky Československa a faunistiku, od roku 1959 převládl zájem o čeleď Pselaphinae a později o podčeleď Scaphidiidae (dnes jsou obě tyto skupiny řazeny jako podčeledi drabčíkovitých (Staphylinidae)). Za brouky a poznáním přírody procestoval téměř všechny země střední a jižní Evropy s výjimkou Albánie, dále brouky poznával v Alžírsku (1988), Egyptě (1966), Pobřeží slonoviny (1977), Izraeli (1973, 1981), Turecku (1975, 1976, 1978 a 1986), Pákistánu (1983), Srí Lance (1970), Indii (1972,1978 a 1979), Nepálu (1981, 1983 a 1984), Thajsku (1985 a 2002), Indonésii (1989, 1991), Malajsii (1987, 1993, 1994, 1999 a 2001), Filipínách (1995), Japonsku (1980), Nové Kaledonii (1997, 1998), Spojených státech amerických (1977, 1988) a Kanadě (1977, 1988).[1]

Výsledkem jeho bádání je přes tři sta vědeckých taxonomických a nomenklatorických publikací včetně několika monografií, řada faunistických příspěvků a prací týkajících se problematiky současné taxonomie. Jeho studie vedly k objevu několika tisíc dříve neznámých druhů.

Podle Ivana Löbla je pojmenováno 14 rodů (například Loeblia), přes 380 druhů a poddruhů (například Abraeus loebli) a jedna podčeleď Loebliorylinae.

Přes dvacet let intenzivně pracuje s Alešem Smetanou jako spoluautor a spolueditor souhrnném katalogu palearktických brouků Catalogue of Palaearctic Coleoptera. Dokončených osm dílů obsahuje přibližně 200 000 taxonomických jmen a pro jména druhové a rodové úrovně jejich úplné primární reference. Díly 1, 2, 3 a 5 vyšly v novém, doplněném vydání.

V roce 1964 založil a do roku 1968 byl redaktorem vědeckého časopisu Annotationes zoologicae et botanicae vydávaným v Bratislavě a od roku 1992 do roku 1999 byl členem redakční rady vědeckého časopisu vydávaného Přírodovědným muzeem v Ženevě Revue suisse de zoologie.[3]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

V roce 1982 dostal zvláštní ocenění od Švýcarské entomologické společnosti za práci Les Scaphidiidae (Coleoptera) de la Nouvelle-Calédonie. V roce 2007 mu udělilo Symposium Internationale Entomofaunisticum Europae Centralis (SIEEC) ocenění za práci na zmiňovaném katalogu Catalogue of Palaearctic Coleoptera. V únoru roku 2008 byl zvolen čestným členem České společnosti entomologické. V březnu 2008 byl zvolen čestným členem Švýcarské společnosti entomologické a v listopadu téhož roku čestným členem Slovenské zoologické společnosti. V roce 2016 byl zvolen čestným členem Sdružení koleopterologů Vídně. V roce 2021 mu Česká entomologická společnost udělila ocenění za celoživotní práci.[1] 

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • IWAN, Dariusz; LÖBL, Ivan. Catalogue of Palaearctic Coleoptera. Volume 5. Revised and Updated Edition. Tenebrionoidea. Leiden: Brill, 2020. Dostupné online. ISBN 978-90-04-43498-1. 
  • LÖBL, Ivan. Coleoptera: Staphylinidae: Scaphidiinae. World Catalogue of Insects, Volume: 16. Leiden: Brill, 2018. Dostupné online. ISBN 978-90-04-36827-9. 
  • LÖBL, Ivan; LÖBL, Daniel. Catalogue of Palaearctic Coleoptera. Volume 1. Revised and Updated Edition. Archostemata – Myxophaga – Adephaga. Leiden: Brill, 2017. Dostupné online. ISBN 978-90-04-33028-3. 
  • LÖBL, Ivan; LÖBL, Daniel. Catalogue of Palaearctic Coleoptera. Volume 3. Revised and Updated Edition. Scarabaeoidea – Scirtoidea – Dascilloidea – Buprestoidea – Byrrhoidea. Leiden: Brill, 2016. Dostupné online. ISBN 978-90-04-30913-5. 
  • LÖBL, Ivan; LÖBL, Daniel. Catalogue of Palaearctic Coleoptera. Volume 2. Revised and Updated Edition. Hydrophiloidea – Staphylinoidea. Leiden: Brill, 2015. Dostupné online. ISBN 978-90-04-28992-5. 
  • LÖBL, Ivan; SMETANA, Aleš. Catalogue of Palaearctic Coleoptera. Volume 8. Curculionoidea II. Leiden: Brill, 2013. Dostupné online. ISBN 978-90-04-25206-6. 
  • LÖBL, Ivan; SMETANA, Aleš. Catalogue of Palaearctic Coleoptera. Volume 7. Curculionoidea I. Stenstrup: Apollo Books, 2011. Dostupné online. ISBN 978-87-88-75793-4. 
  • LÖBL, Ivan; SMETANA, Aleš. Catalogue of Palaearctic Coleoptera. Volume 6. Chrysomeloidea. Stenstrup: Apollo Books, 2010. ISBN 978-87-88757-84-2. 
  • LÖBL, Ivan. [Staphylinidae: Dasycerinae, Pselaphinae. Icones insectorum Europae centralis]. 2009, čís. 10, s. 1–26. ISSN 1801-7150. 
  • LÖBL, Ivan; SMETANA, Aleš. Catalogue of Palaearctic Coleoptera. Volume 7. Curculionoidea I. Stenstrup: Apollo Books, 2008. Dostupné online. ISBN 87-88757-84-6. 
  • LÖBL, Ivan; SMETANA, Aleš. Catalogue of Palaearctic Coleoptera. Volume 4. Elateroidea – Derodontoidea – Lymexyloidea – Cleroidea – Cucujoidea. Stenstrup: Apollo Books, 2007. Dostupné online. ISBN 87-88757-67-6. 
  • LÖBL, Ivan; SMETANA, Aleš. Catalogue of Palaearctic Coleoptera. Volume 3. Scarabaeoidea – Scirtoidea – Dascilloidea – Buprestoidea – Byrrhoidea. Stenstrup: Apollo Books, 2006. Dostupné online. ISBN 87-88757-59-5. 
  • LÖBL, Ivan; SMETANA, Aleš. Catalogue of Palaearctic Coleoptera. Volume 2. Hydrophiloidea – Histeroidea – Staphylinoidea. Stenstrup: Apollo Books, 2004. Dostupné online. ISBN 87-88757-74-9. 
  • LÖBL, Ivan; SMETANA, Aleš. Catalogue of Palaearctic Coleoptera. Volume 1. Archostemata – Myxophaga – Adephaga. Stenstrup: Apollo Books, 2003. Dostupné online. ISBN 87-88757-73-0. 
  • LÖBL, Ivan. Catalogue of the Scaphidiinae (Coleoptera, Staphylinidae). Ženeva: Muséum d'histoire naturelle, 1997. Dostupné online. ISBN 97-82881-39-0043. 
  • LÖBL, Ivan. Scaphidiidae. Klucze do oznaczania owadów Polski. Warszawa: Panstwowe Wydawnictwo Naukowe, 1970, čís. 23, s. 1–16. 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d e MATOUŠEK, Branislav. RNDr. Ivan Löbl sedemdesiatročný. Zborník Slovenského Národného Múzea [online]. Slovenské Národné Múzeum, 2008 [cit. 2024-05-03]. Dostupné online. 
  2. ↑ LÖBL, Eugen. Svedectvo o procese. 1. vyd. Bratislava: Vydavatelstvo politickej literatúry, 1968. S. 164–188. 
  3. ↑ a b c FARKAČ, Jan; SMETANA, Aleš. K sedmdesátinám RNDr Ivana Löbla. Klapalekiana [online]. Česká společnost entomologická, 2008-12-01 [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. 
  4. ↑ Ivan Löbl: Biodiversity: Where Are We Going? [online]. Ženeva: TEDx Geneva, 2011-01-14 [cit. 2024-05-03]. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ivan_Löbl&oldid=23935834“