Hraběcí kaple (Jezeří)
| Hraběcí kaple | |
|---|---|
 Vnitřní prostor kaple | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Souřadnice | 50°33′8,33″ s. š., 13°30′7,69″ v. d. |
 | |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Andreas Altomonte |
| Stavební sloh | barokní architektura |
| Další informace | |
| Adresa | Jezeří, Horní Jiřetín, Česko |
| Kód památky | 43197/5-299 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hraběcí kaple (lidově zvaná Čertova kaple) je nedostavěná pohřební kaple rodu Lobkoviců poblíž zámku Jezeří v okrese Most v Krušných horách. Kaple je od roku 1963 chráněna jako kulturní památka.[1]
Poloha[editovat | editovat zdroj]
Kaple se nachází na východním úpatí Jánského vrchu jihozápadně od zámeckého areálu u lesní cesty, která odbočuje vlevo ze silnice směřující na zámek Jezeří. Dříve okolo vedla zeleně značená turistická cesta z Dřínova k zámku.
V lese ve svahu nad kaplí se nachází menší výklenková kaplička, rovněž chráněná jako kulturní památka.[2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Autorem barokní kaple byl vídeňský architekt Andreas Altomonte (1699–1780). Výstavba začala v roce 1753, ale nebyla nikdy dokončena. Stavební kámen byl dovážen z kamenolomu na Salesiově výšině mezi Loučnou a Osekem. Střecha kaple se opakovaně zřítila a stavbu provázaly finanční těžkosti, což vedlo k jejímu opuštění.
Stav[editovat | editovat zdroj]
Stavba bez střechy s okrouhlým půdorysem a s předsíní má zachované pouze obvodové zdi. V sousedství kaple jsou uloženy sloupy, ze kterých měl vzniknout portikus. Na počátku 21. století byly pozůstatky kaple volně přístupnou ruinou se zničenou střechou, prolomenými stropy a zničenou fasádou. Podle kontrol z let 2012–2014 stav této kulturní památky, ohrožené vegetací a vandalismem, zůstával nezměněn.[3]
Pověst[editovat | editovat zdroj]
Podle pověsti zůstala kaple nedokončená kvůli smrti stavitelů. Majitel zámku Jezeří Ferdinand Josef z Lobkowicz chtěl vybudovat kapli s trnem z Kristovy trnové koruny, ze které by se stalo poutní místo. Během stavby jej však usmrtil padající kámen. Jeho bratr Oldřich Felix z Lobkowicz ve výstavbě pokračoval, i on byl však smrtelně zraněn stromem pokáceným na stavební dříví. Klenbu kaple zničil ďábel v podobě velkého černého jelena. Nikdo z rodiny Lobkoviců se pak již nesnažil ve stavbě pokračovat a kaple zůstala nedokončena.
Trn z Kristovy koruny byl nakonec na zámek Jezeří předán, ovšem ztratil se po 2. světové válce a podle legendy je prý stále ukryt na zámku Jezeří.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-14]. Identifikátor záznamu 155465 : kaple zvaná Hraběcí. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-08-05]. Identifikátor záznamu 155098 : kaple výklenková. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2].
- ↑ Seznam ohrožených nemovitých památek: kaple zvaná Hraběcí [online]. Praha: Národní památkový ústav, 2014-12-18 [cit. 2018-09-14]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- FOITSCHEK, Jan. Pověst o Hraběcí kapli. Kulturní kalendář Mostecka. 1966, čís. 3, s. 27–28.
- KONEČNÝ, L. J. Tajemná zřícenina (Hraběcí kaple pod zámkem Jezeří). Kulturní kalendář Mostecka. 1965, čís. 12, s. 26.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hraběcí kaple na Wikimedia Commons - Kaple na stránkách Krušné hory na Mostecku Archivováno 8. 8. 2014 na Wayback Machine.
- Kaple na stránkách Historie Litvínovska
- Hraběcí kaple a legendy
