Genderová nerovnost v důsledku změny klimatu

Genderová nerovnost v důsledku změny klimatu dopadá na ženy a muže rozdílnými způsoby; ženy jsou například více zasaženy genderovými rozdíly v ekonomikách, které jsou do značné míry založeny na zemědělství, často ve státech globálního jihu. Genderová nerovnost v důsledku změny klimatu ale panuje také například ve městech států globálního severu.

Ženy žijící ve společnostech, kde jsou lidé diskriminováni na základě pohlaví, etnického původu, třídy a kasty, jsou často značně ohroženy klimatickými změnami, extrémním počasím a změnami životního prostředí. Jednou z hlavních příčin chudoby je právě nerovnost pohlaví a změna klimatu tento problém ještě značně zhoršuje. Šance na lepší život je tedy ohrožena hned dvakrát – nerovností žen a mužů a změnou klimatu.

Proč jsou ženy zranitelnější

Zranitelnost žen vůči změně klimatu pramení z řady faktorů – sociálních, ekonomických a kulturních. Sedmdesát procent z 1,3 miliardy lidí žijících v podmínkách chudoby jsou ženy. V městských oblastech je v čele 40 procent nejchudších domácností ženy. Ženy převažují ve světové produkci potravin (50–80 procent), ale vlastní méně než 10 procent půdy.

Sociální a kulturní faktory

V mnoha společnostech sociálně-kulturní normy a povinnosti péče o děti brání ženám v migraci nebo hledání útočiště na jiných místech nebo v práci, když dojde ke katastrofě. Taková situace pravděpodobně více zatíží ženy, například delší cestování za pitnou vodou a dřevem na palivo. Ženy v mnoha rozvojových zemích trpí genderovou nerovností, pokud jde o lidská práva, politické a ekonomické postavení, vlastnictví půdy, podmínky bydlení, vystavení násilí, vzdělání a zdraví. Klimatické změny budou dalším stresorem, který zhorší zranitelnost žen. Je všeobecně známo, že během konfliktu ženy čelí zvýšenému domácímu násilí, sexuálnímu zastrašování, obchodování s lidmi a znásilňování.

„Ženy a muži pociťují dopady změny klimatu rozdílně; vzhledem k tomu, že ženy jsou zranitelnější a čelí větším rizikům a zátěži, a to z různých důvodů, od nerovného přístupu ke zdrojům, vzdělání, pracovním příležitostem a právům na půdu po sociální a kulturní normy a jejich různé intersekcionální zkušenosti. Ženy jsou obzvláště ohroženy změnou klimatu a neúměrně pociťují její dopady kvůli svým sociálním úlohám, jako je obstarávání vody, potravin a hořlavých materiálů pro rodinu a péče o druhé.“

Mezi typické symptomy klimatických změn patří časté záplavové katastrofy, které jsou důsledkem zhoršující se nerovnoměrnosti rozložení srážek. V Latinské Americe a Asii například snižuje šanci žen na přežití během záplav to, že je nikdo neučí plavat, protože plavání je u žen považováno za neslušné (Aguilar, 2004; Oxfam, 2005). V kontextu jižní Asie se navíc na vysokém počtu utonulých žen podílí i tradiční ženské oblečení, jako je sárí, pavada či parkar, které významně limituje možnosti pohybu ve vodě.

Ekonomické faktory

Ženy představují vysoké procento chudých komunit, jejichž živobytí je vysoce závislé na místních přírodních zdrojích, zejména ve venkovských oblastech, kde nesou hlavní odpovědnost za zásobování domácností vodou a energii na vaření a vytápění, jakož i za zajišťování potravin. Na Blízkém východě tvoří ženy až 50 procent pracovní síly v zemědělství. Zodpovídají především za časově a pracně náročnější úkoly, které se provádějí ručně nebo s použitím jednoduchých nástrojů. V Latinské Americe a Karibiku se venkovská populace v posledních desetiletích snižuje. Ženy se věnují převážně samozásobitelskému zemědělství, zejména zahradnictví, drůbeži a chovu drobného dobytka pro domácí spotřebu.