Friedrich Heidler
| Friedrich Heidler | |
|---|---|
| Poslanec Moravského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1878 – 1884 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Pokroková strana |
| Narození | 7. dubna 1844 Jemnice  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 6. dubna 1897 (ve věku 52 let) Jemnice  Rakousko-Uhersko |
| Choť | Antonie |
| Rodiče | Ferdinand Heidler |
| Příbuzní | Ferdinand Heidler (synovec) Gustav Heidler (synovec) |
| Profese | advokát a politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Friedrich Heidler (7. prosince 1843 Jemnice[1][pozn 1] – 6. dubna 1897 Jemnice[2]) byl rakouský politik, poslanec Moravského zemského sněmu.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v Jemnici do rodiny správce velkostatku a pozdějšího politika Ferdinanda Heidlera a jeho ženy Evy. Vystudoval práva a stal se notářem v Jemnici.[3]
V zemských volbách 1878 byl zvolen poslancem Moravského zemského sněmu v kurii venkovských obcí za skupinu Dačice, Telč, Jemnice a nahradil tak v poslaneckém křesle svého otce. Protikandidáta Františka Fišera porazil pouze o 2 hlasy (v poměru 49:47). Stal se členem odboru pro správní záležitosti a komunikačního odboru. Na sněmu zasedá do roku 1884. Byl členem Liberální (pokrokové) strany.[3][4] (tzv. Ústavní strana).
Oženil se s Antonií (nar. 1855), s níž měl syna Victora (nar. 1876) a dceru Emmu (nar. 1884).[4]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ V literatuře též chybně uváděno datum narození 7. dubna 1843 a rodiště v Polici na Třebíčsku, matriční zápis uvádí datum narození 7. prosince 1843 v Jemnici.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- ↑ a b KÜHTREIBEROVÁ, Lenka. Zemští poslanci za okres Jemnice v letech 1861 - 1914. Brno, 2008 [cit. 2013-09-10]. Diplomová práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Jiří Malíř. s. 30–32. Dostupné online.
- ↑ a b MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. S. 240.