František Steiner (novinář)
| František Steiner | |
|---|---|
| Narození | 20. března 1925 Praha |
| Úmrtí | 14. prosince 2013 (ve věku 88 let) Praha |
| Povolání | novinář, spisovatel a překladatel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
František Steiner (20. března[1] 1925, Praha – 14. prosince 2013, Praha) byl český sportovní novinář a publicista.
Život[editovat | editovat zdroj]
Během druhé světové války byl internován nedaleko v Benešově. Absolvoval grafickou školu, od podzimu 1945 se stal dopisovatelem Lidové demokracie, v březnu následujícího roku nastoupil do pražské redakce deníku jako sportovní redaktor. V té, s krátkou přestávkou v kulturní rubrice a práce v krajské redakci v Plzni, působil další desetiletí.[2] Celou svou novinářskou kariéru tak spojil s deníkem Lidová demokracie.[3]
V redakci psal články z řady sportů - kromě forbalu, nejvíce o hokeji a tenise. Do redakce Lidové demokracie. nastoupil v roce 1945 a opustil ji až v roce 1992. Poté se stal tiskovým mluvčím Českomoravského fotbalového svazu (předchůdce Fotbalové asociace České republiky) a národního týmu. V této roli pracoval i během EURA´96, které probíhalo v Anglii.[4]
Byl řadu let lídrem fotbalové sekce Klubu sportovních novinářů (KSN)[5]. Patřil mezi odborně připravené a výborně informované novináře (jak to zachytil i Ota Pavel v knize Plná bedna šampaňského.[6] Mnoho let byl externím spolupracovníkem prestižního německého odborného magazínu Kicker. Do roku 2013 byl přispěvatelem publikací Fotbalové asociace České republiky.
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Přestože byl fotbalovým publicistou, tak sám hrál fotbal pouze amatérsky či rekreačně, ovšem byl špičkovým hráčem vodního póla za Spartu Praha a ČH Bratislava. Byl také trenérem československé reprezentace vodních pólistů.
Byl spoluautorem publikace Život bez nedělí a samostatným autorem knih Co jsem "zapomněl" napsat, Dělník a umělec Jiří Němec a publikace Fotbal pod žlutou hvězdou (2009)[7], jejíž obsah pojednává o fotbalových aktivitách vězňů v nacistickém koncentračním táboře Terezín.[8]
Po založení literární žurnalistické ceny Jiřího Laufera v roce 1970 se stal jejím prvním laureátem a poté ji získal ještě dvakrát.[2]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ https://books.google.cz/books?id=1FhaAgAAQBAJ&pg=PA188&lpg=PA188&dq=franti%C5%A1ek+steiner+lidov%C3%A1+demokracie+1923&source=bl&ots=zIjsTAW0lh&sig=ACfU3U2PPQdg0G_Xgz5RnN5Tb9Z4CtgFow&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwiKopakrP3jAhUSQ8AKHYsLCEQQ6AEwA3oECAkQAQ#v=onepage&q=franti%C5%A1ek%20steiner%20lidov%C3%A1%20demokracie%201923&f=false
- ↑ a b (em). František Steiner - 60. Lidová demokracie. 20. březen 1985, s. 8.
- ↑ Bayern Mnichov a Škoda Plzeň byly rozdílné světy [online]. plzensky.denik.cz [cit. 2013-12-27]. Dostupné online.
- ↑ Zemřel sportovní novinář František Steiner [online]. sport.cz [cit. 2013-12-27]. Dostupné online.
- ↑ Členská databáze [online]. ksn.cz [cit. 2013-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-27.
- ↑ Zdeněk Tikal + František Tikal v hokeji [online]. totem.cz [cit. 2017-02-26]. Dostupné online.
- ↑ Alena Slezáková. Kniha o fotbalu, který se hrál těsně před smrtí [online]. kultura.idnes.cz [cit. 2013-12-27]. Dostupné online.
- ↑ František Steiner: Fotbal pod žlutou hvězdou [online]. ceskatelevize.cz [cit. 2013-12-27]. Dostupné online.
