Erlebachova bouda

Erlebachova bouda
	Erlebachova bouda s kaplí sv. Františka z Assisi
Základní informace
Výstavba	1784 / 1985
Další majitelé	Ignaz Hollmann; Franz Erlebach; František Kukačka-Erlebach; PZO Centrotex
Současný majitel	soukromý vlastník
Poloha
Adresa	Špindlerův Mlýn, Česko
Pohoří	Krkonoše
Nadmořská výška	1148 m n. m.
Souřadnice	50°45′31,93″ s. š., 15°38′2,97″ v. d.
Další informace
Web	http://www.erlebachovabouda.cz/
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Erlebachova bouda (německy Erlebachbaude) je horská bouda, která slouží jako hotel. Nalézá se v nadmořské výšce 1148 m, pod horou Malý Šišák v hlavním hřebeni Krkonoš. Jde o hlavní část Resortu sv. František, do něhož náleží také Josefova bouda, penziony Martin a David, a vila Tereza. Náleží k základní sídelní jednotce Špindlerovka v obci Špindlerův Mlýn.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První dřevěnou stavbu na tomto místě postavil roku 1784 Ignaz Hollmann, od jehož potomků ji v roce 1885 zakoupil Franz Erlebach a v době počínajícího turistického ruchu ji pojmenoval po sobě. Jeho dcera Karolína se vdala za Filipa Erbena a měli spolu syna Reinharta Erbena, významného místního fotografa. Ten však roku 1915 padl v I. světové válce, následujícího roku zahynul nešťastnou náhodou i jeho otec Filip.

Ovdovělá Karolína pak roku 1922 adoptovala Františka Kukačku – původem Jihočecha, který roku 1919 přišel do převážně německých Krkonoš sloužit u československé finanční stráže. Kukačka-Erlebach (převzal dívčí jméno své adoptivní matky) se s novým prostředím dokonale sžil, ve 20. letech přestavěl boudu na malý luxusní hotel (mj. díky výhodně získanému mobiliáři se zrušeného hotelu Palast v Berlíně) a jako hoteliér „Kukuk-Erlebach“ si vydobyl respekt špindlerovských občanů, československých úřadů i pozdějších jednotek Sudetoněmeckého Freikorpsu, přestože se netajil svým československým smýšlením a ještě v roce 1938 byl v uniformě připraven bránit republiku a zásoboval jednotku československých vojáků ve Slezském sedle.

V průběhu II. světové války Kukačka-Erlebach připravoval přestavbu rodinné boudy, ke které patřila i velká Gabí bouda (patřící jeho nevlastní sestřenici Gabriele Erbenové). Na konci války měl již připravené velké zásoby stavebního kamení i dřeva, protiněmecké nálady v osvobozeném Československu a znárodňovací aktivity však neumožnily tuto přestavbu realizovat. Kukačka-Erlebach se stal trpěným soukromým ubytovatelem a na boudě jeho rodina hospodařila až do roku 1961, kdy podlehli tlaku úřadů a v říjnu toho roku nechali boudu převést na tehdejší PZO Centrotex. K tomuto účelu sloužila do roku 1968, kdy ji rodina Kukačky-Erlebacha definitivně opustila a na poslední chvíli se jim podařilo zachránit několik sad nádobí, negativů apod. jejich téměř utajeným převezením do vrchlabského muzea.

Neúprosné chátrání opuštěné boudy skončilo v roce 1981, kdy byla rozpadající se stylová dřevěnka stržena a roku 1985 na jejím místě Centrotex otevřel šestipodlažní rekreační objekt s rozlehlým zázemím. Tento nový hotel však znamenal značný a do značné míry nevítaný zásah do místního krajinného rázu (dosud prezentovaný například stylovou budovou Vojenské zotavovny či původní zotavovny Ministerstva vnitra).

V roce 1998 si ji nejprve pronajali a poté odkoupili manželé Martina a Jiří Tomáškovi, kteří ji spojili s Josefovou boudou a dalšími budovami do komplexu pod jedním vedením nazvaného Resort sv. František.

V roce 2011 došlo k přestavbě Erlebachovy boudy, a posléze v letech 2013 až 2014 k ní byla dostavěna veranda směrem k silnici (napodobující styl tradičních krkonošských staveb). Dále proběhla dostavba prostor pro wellness směrem ke kapličce sv. Františka. V současné době se dokončuje dostavba západního křídla hotelu, Erlebachovy stodoly.

Webkamery[editovat | editovat zdroj]

Pro příznivce moderních technologií byla na střechu domu po rekonstrukci umístěna otočná webkamera společnosti COMAnet, poskytující celodenní streamové video. Na přilehlé Josefově boudě je umístěna pevná webkamera, která naopak nabízí pevný pohled na samotnou Erlebachovu boudu, a to v HD kvalitě.

Dostupnost[editovat | editovat zdroj]

Motorovým vozidlem jsou dostupné z údolí Labe po silnici mezi Špindlerovým Mlýnem a Špindlerovou boudou, která slouží zároveň jako cyklotrasa K15.

Pěší přístup je možný po turistických trasách:

po žluté turistické značce od Špindlerovky.
po žluté turistické značce od Boudy u Bílého Labe.
po zelené turistické značce od Jeleních bud.
po modré turistické značce od Davidových Bud.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Komplex bud pod Malým Šišákem, EB zhruba uprostřed
Komplex bud při pohledu přes údolí
Celý komplex pod Malým Šišákem: Erlebachova bouda, penziony David, Martin a Tereza, zotavovna Malý Šišák a Josefova bouda
Ikona Panny Marie s Jezulátkem vítá příchozí
Erlebachova bouda s kaplí sv. Františka z Assisi
Kaplička sv. Františka z Assisi
Panoramatický pohled od Erlebašky