Diskuse:Sára (biblická postava)

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 9 lety od uživatele Crinkly.sun v tématu „K Sářině smíchu

Jak se ten chlap vlastně jmenoval?[editovat zdroj]

V textu čtu Abrahám, Abraham nebo také Abram. Když překládat, tak pořádně.

160.216.1.177 2. 2. 2015, 13:17 (CET) FrantaOdpovědět

Původně (česky) Abram, pak (česky) Abrahám. Text to reflektuje, po zběžném pročtení SNAD správně. Jestli tam je někde Abraham tak je to jen překlep. --Auvajs (diskuse) 26. 3. 2015, 16:21 (CET)Odpovědět

K Sářině smíchu[editovat zdroj]

Johnson doslova píše (v českém překladu, str. 27):

"Ještě nápadnější je pozornost, jaké se dostává ženám, jejich temperamentu, citovému náboji i vůdčí roli, kterou často zastávají. Abrahámova žena Sára je prvním člověkem v dějinách, o kterém stojí psáno, že se smál. Když jí bylo řečeno už jako staré ženě, že porodí tolik touženého syna, nevěřila tomu, ale „zasmála se v duchu a řekla si – Když už jsem tak sešlá, má se mi dostat takové rozkoše? I můj pán je stařec.“ (Genesis 18:12) Její úsměv má v sobě hořkou sladkost, smutek, ironii, dokonce cynismus – je tušením židovského smíchu, který se tolikrát ozve v dějinách. Když se jí ale narodil syn Izák, tehdy Sára řekla: „Bůh mi dopřál, že se mohu smát. Se mnou ať se směje každý, kdo o tom uslyší“ – a její smích je radostný a triumfální a sděluje nám její potěšení na vzdálenost čtyř tisíciletí."

Takže buď Johnson rozlišuje „úsměv“ (v českém překladu Gn 17,17 Tu padl Abraham na tvář, usmál se a v duchu si řekl..) a „smích“ a nebo tam má chybu. --Auvajs (diskuse) 24. 3. 2015, 13:44 (CET)Odpovědět

Nemám pro to sice žádný konkrétní důkaz, ale něco mi říká, že Johnson s českým překladem nepracoval… V hebrejském textu, který by asi měl být pro takové posuzování podstatný, je použito stejné sloveso (ויצחק/ותצחק), obdobně v anglických překladech, do kterých se mi podařilo nakouknout (laughed). To rozlišení hořko-sladko-ironicko-cynického smíchu při obdržení zprávy a radostně-triumfálního smíchu po narození Jicchaka má podklad v targumech (Onkelos וחיכה/וחדי), což je fajn jako interpretační pomůcka, ale jako podklad pro natolik silné tvrzení („první člověk v dějinách, atd.“) to nestačí. Osobně ani moc nevěřím tomu, že Johnson natolik důkladně probádal všechny ostatní starověké literatury, jestli se třeba někdo nesmál v nějakém čínském eposu nebo indické védě. Zkrátka můj dojem je, že se zde mistr tesař trochu utnul. Případně si trochu nadsadil, aby dodal důrazu hlavní myšlence (něco ve smyslu „Tóra/Tanach věnuje hodně pozornosti ženám, jak vidíme např. u Sáry, která atd.) --Shlomo (diskuse) 25. 3. 2015, 08:01 (CET)Odpovědět
Souhlasíte s mým zásahem? "Jeden z prvních lidí v dějinách" by myslím nemělo být sporné. --Auvajs (diskuse) 26. 3. 2015, 16:21 (CET)Odpovědět
S věcného hlediska je to takto asi obhajitelné. Jiná věc je, že já bych tam asi takto spornou a v zásadě nepříliš významnou informaci spíš neuváděl vůbec, nebo aspoň ne v úvodu článku. Článek má ovšem z hlediska struktury a stylu řadu důležitějších příležitostí k vylepšení; až bude kandidovat na DČ/NČ, určitě najdeme vhodné místo, kam tuto informaci smysluplněji začlenit ;) --Shlomo (diskuse) 27. 3. 2015, 08:06 (CET)Odpovědět

Není trošku i problém v tom že Sára je mýtická, ne historická, postava ? Odhaduju že budou i starší dochované písemné záznamy mýtů, než je Tóra, kde se někdo směje.--Crinkly.sun (diskuse) 12. 5. 2015, 16:57 (CEST)Odpovědět