Diskuse:Rozdíly mezi češtinou a slovenštinou

Dotaz k informaci z článku

k tomuto mám dotaz: dvojhláska /oʊ̯/, zapisovaná <ou>, vyvinutá z původního dlouhého /uː/ (ne na začátku slova), v obou jazycích zapisovaného jako <ú> (sl. múka, č. mouka); ve slovenštině se vyskytuje jen v zakončení instrumentálu singuláru ženského rodu (ženou) a je chápáno jako spojení dvou fonémů /o/ + /ʊ/.
Podle mých informací pochází ou a eu nikoliv z dlouhého /uː/, ale z nosovek, které se vyskytovaly v pračeštině, v polštině se například dodnes používají v takřka původní formě jako ą a ę (mąka, język). Je možné, že se pletu, ale také je možné, že ne, proto to sem dávám k posouzení. Nador 23:08, 31. 5. 2008 (UTC)

O tom, že české ou pochází z dřívějšího ú není pochyb. Ale není to v rozporu s informací, kterou uvádíte. Popisované změny, které proběhly v Čechách a částečně na Moravě, čímž odlišily češtinu od slovenštiny, se týkají období zhruba od 14. do 17. století. Zánik nosovek proběhl na obou jazykových územích již ve starší době. Praslovanská nosovka ǫ (v polštině psaná ą) se změnila na u/ú. Tyto změny zde nejsou popsány, protože pro téma tohoto článku nejsou podstatné. Podrobnosti k tématu můžete najít pod heslem Historický vývoj češtiny. --Pajast 10:19, 1. 6. 2008 (UTC)

Objektivita a iné

Rozdíly plynou zejména ze skutečnosti, že ve slovenštině neproběhly určité změny typické pro současnou češtinu.

- A prečo by mali? Neviem prečo by mali byť v slovenčine rovnaké zákonitosti gramatiky ako v češtine. To že slovenčina v určitých obdobiach prevzala z češtiny a iných jazykov niektoré slová či určitú formu, ešte neznamená, že nemá svojbytný základ a svoj vývoj. Rovnako aj zo slovenčiny čerpali iné jazyky.

Môžeme položiť aj protiotázku - prečo čeština neprešla takými zmenami ako slovenčina. Prečo sa píšu niektoré slová inak ako sa vyslovujú, prečo sa používa 'ů' alebo 'ě' a prečo sa dodnes používajú zastarané názvy mesiacov. Nikomu(?) neprekáža tá schizofrénia, že je květen, ale povie sa 1. máj alebo 1. apríl a je to duben. Takisto čítanie čísloviek, namiesto riadneho dvadsaťpäť je číslo prečítané ako 'päť-a-dvadsať'. Z neznámeho dôvodu túto nemeckú formu stále aktívne Česi používajú, či už v hovorenej reči, v televízii, v dabingu.

Přechod mezi českými a slovenskými nářečími je plynulý, tvoří jazykové kontinuum.

- Tomuto nejak nerozumiem. Plynulé? Stredoslováci a všetci tí, čo hovoria spisovnou slovenčinou rozumejú niektorým slovenským nárečiam minimálne. Niektorým nerozumejú dokonca vôbec, takže pochybujem, žeby im rozumel Čech, Moravan alebo Slezan.-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Pirios (diskuse • příspěvky)

• A proč vůbec uvažujeme, že by měly? Prostě to je konstatování skutečnosti, že některé změny neproběhly. (Byť ta věta by se určitě dala trochu lépe formulovat.) Nehodnotíme, co je to špatně nebo dobře. Můžeme takto srovnávat i u jiných jazyků. Lze najít např. některé změny, které proběhly v němčině, ale ne v nizozemštině. A nikde se nepíše nic o to, že by nějaký jazyk neměl mít svébytný základ nebo vývoj. A je zcela přirozené, že některá slova mají synonyma, která se třeba liší svým použitím.
• Jazyk se plynule mění ze západu na východ. Jazykové kontinuum neznamená, že všichni všemu 100 % rozumí. Např. norština a švédština také tvoří jazykové kontinuum a takový Nor ze západu bude mít jistě problémy s porozuměním Švéda z východu. Plikous (diskuse) 5. 4. 2022, 11:18 (CEST)

Výslovnost t, d, n...

Proč se na stránce nepíše nic o rozdílné výslovnosti např. slova tedy, kdy Slováci dají jazyk více dopředu, blíže k zubům, zatímco češi jazyk nechávají na alveolární části? 89.176.169.153 6. 12. 2014, 11:52 (CET)

Editujte s odvahou! --Tchoř (diskuse) 6. 12. 2014, 11:56 (CET)

a co slovní zásoba?

Nechci, aby se tu popisovaly celé rozdíly mezi jejich slovními zásovani, ale alespoň zmínka o rozdílech mezi názvy jazyků by tu mohla být, ne? Pan Někdo (diskuse) 13. 5. 2017, 21:46 (CEST)

Můžete se pokusit tuto kapitolu zpracovat, prozatím jsem aspoň přidal odkaz na přílohu o tomto tématu na Wikislovníku. --Palu (diskuse) 14. 5. 2017, 21:32 (CEST)