Diskuse:První vláda Andreje Babiše

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 6 lety od uživatele Kacir v tématu „Demise v infoboxu

@Kacir: Poměrně matoucí mi v tabulce připadají data nástupu z let 2014 a 2015, není to tam nikde vysvětleno. Navíc, když si srovnám třeba První vláda Václava Klause a Druhá vláda Václava Klause, tak jsou u ministrů, kteří pokračují, uvedena data vztahující se jen k té dané vládě. Např. Lux, Kalvoda, Pilip, aj. Asi by to bylo dobré nějak sjednotit buď tak, nebo tak. A případně upravit i Sobotkovu vládu, aby Brabec, Pelikán a Ťok byli vedeni jako úřadující. Btw, u Vojtěcha je myslím chybné datum, pokud za tím není něco víc. :-) --Harold (diskuse) 14. 12. 2017, 07:22 (CET)Odpovědět

Já jsem ta data nepsal, ale v podstatě, faktograficky, vůči nim nelze nic namítat (ministři pokračují i po novém jmenování dále). Nezkoumal jsem předchozí praxi a samozřejmě varianta s daty jen od jmenování, ev. s dovysvětlením poznámku, je také správná. Můžeš to upravit, nebo to udělám já.
Co je ovšem zavádějící, jsou politické subjekty podílející se na vládách, tj. info v závorkách, dtto v iboxech vlád. Ve většině případů tam nestraníci nemají co dělat, protože jim křesla nepatřila, ale téměř vždy byli nominováni stranou, které ministerstvo ovládalo a neslo za něj odpovědnost; např. u Babišovy vlády se nejedná o koalici „ANO + nestraníci“, ale jen jednobarevný kabinet hnutí ANO, které na některá „svá“ křesla nominovala nestraníky. Stejně tak v PSP i Senátu neuvádíme strany a nestraníky kandidující za jiné strany, pokud na jejich kandidátkách získali mandáty.--Kacir 14. 12. 2017, 07:38 (CET)Odpovědět
OK, dal jsem tam tedy včerejší data. Pokud by tam někdo chtěl ta dřívější, mělo by se to upravit komplexně i u dalších článků.
Nic nenamítám, nejsem v tomto oboru nějaký odborník. :-) Co ostatní vlády? U Tošovského jsou nestraníci OK (ale chybí tam ODS, jak koukám), stejně tak u Fischera a Rusnoka, zatímco u Topolánka I a II, Nečase a Sobotky ne? --Harold (diskuse) 14. 12. 2017, 07:54 (CET)Odpovědět
K nestraníkům; přesně tak. Nestraníci figurovali i v Zemanově a druhé Klausově vládě. Klíčové je to, že v nich nepůsobí jako suverén, plnohodnotný koaliční partner. V Tošovského vládě (a dalších tzv. úřednických) naopak bezpartijní ministři nepodléhali žádnému stranickému sekretariátu ani rozhodnutím strany, ačkoli mohli být jejich nominanty jak se tomu stalo u Fischera, ale strany v jeho případě zůstaly mimo vládu a nenesly za ni odpovědnost. Pokud by tomu bylo jinak, mohl by se ohradit např. člen takové vlády @Sokoljan:.--Kacir 14. 12. 2017, 08:34 (CET)Odpovědět
Souhlasím s variantou nových dat, protože tady se nevyjadřuje pouze vztah k funkci, ale vztah k funci v rámci této vlády - o ní článek pojednává. --Bazi (diskuse) 14. 12. 2017, 10:51 (CET)Odpovědět
@Kacir, Harold:Jestliže je na tom shoda, mohlo by se to tak udělat i v článku Vláda České republiky. Mimochodem, kolego Mykhal, ten odkaz na stranickou diktaturu je myšlen vážně? --Valdemar (diskuse) 18. 12. 2017, 12:11 (CET)Odpovědět
@Vlout: Pravda je nepříjemná, viďte? Ale neohýbal bych ji více.. dal jsem link na "vládu jedné strany". —Mykhal (diskuse) 18. 12. 2017, 12:18 (CET)Odpovědět
A máte zdroj k tomu, že situace v Česku je stejná jako např. v Číně, nebo je jen projev vlastního přesvědčení? --Valdemar (diskuse) 18. 12. 2017, 12:22 (CET)Odpovědět
@Vlout: Nejsem si vědom, že bych něco takového někdy tvrdil. —Mykhal (diskuse) 18. 12. 2017, 12:34 (CET)Odpovědět
Osvěžím Vám paměť – [1], to je odkaz na stránku, kde jste už předtím Českou republiku zařadil po bok zemím jako je Čína nebo Kuba. Je-li tomu ovšem tak, bude zapotřebí celý článek „poněkud“ předělat a především jej doplnit o všechny země, kde je exekutiva v rukou jedné strany, tedy o země s jednobarevnou vládou. --Valdemar (diskuse) 18. 12. 2017, 12:38 (CET)Odpovědět
Pro přiblížení ostatním, zde je také jeden z příkladů poněkud kreativní tvorby encyklopedie – [2]. --Valdemar (diskuse) 18. 12. 2017, 12:26 (CET)Odpovědět
Díky za upozornění, tabulku jsem transkludoval, není tedy v případě změn ji upravovat dvakrát, ale stačí jediná editace zde v článku. --Harold (diskuse) 18. 12. 2017, 12:33 (CET)Odpovědět
Osobně bych v hlavním hesle „Vláda ČR“ preferoval jen uvádění „skutečných“ členů vlády, nikoli minulých, kteří již do vlády nepatří. Samozřejmě současná varianta je také možná a nepokládám ji za nějak špatné řešení.--Kacir 18. 12. 2017, 17:34 (CET)Odpovědět
Pokud by bylo víc hlasů pro pouze současné členy vlády, tak to klidně změníme. Ale k tomu odkazu na jednobarevnou vládu... Když to Mykhal zde nalinkoval, tak jsem sám vložil odkazy z Zemanově a první Topolánkově vládě, a kolega sám to nalinkoval ještě v pár dalších článcích, včetně požadovaných. --Harold (diskuse) 18. 12. 2017, 18:16 (CET)Odpovědět
Pokud má v plánu kolega Mykhal „jednobarevnou vládu“ založit, tak v pohodě. Jinak heslo delinkuju, protože se jedná o hovorové označení, než o „odborné encyklopedické“ heslo z politologické teorie. Při prvním hledání jsem crosswiki článek nenašel. --Kacir 18. 12. 2017, 18:41 (CET)Odpovědět

Demise v infoboxu[editovat zdroj]

@Mykhal, Vlout, Kacir: Nemá být v infoboxu datum přijetí demise prezidentem? Připadalo by mi to tak logičtější (viz též Sobotkova vláda). --Harold (diskuse) 17. 1. 2018, 13:01 (CET)Odpovědět

Ano, vláda je v demisi po jejím přijetí prezidentem. Pak je pověřena prozatímním vykonáváním svých funkcí. --Valdemar (diskuse) 17. 1. 2018, 13:05 (CET)Odpovědět
Jistě, jediné správné datum je den přijetí demise prezidentem republiky.--Kacir 17. 1. 2018, 13:06 (CET)Odpovědět
Asi ano, pak jsem si to uvědomil, ale koukám, že podobný výrok vynesl samotný úřad vlády, leč spíše jen v nadpise a perexu.[3]Mykhal (diskuse) 17. 1. 2018, 13:07 (CET)Odpovědět
Super, díky za okamžitou odpověď. On je rozdíl "podat demisi" (stalo se dnes) x "předat ji prezidentovi" (např. Sobotka ji poslal) x "přijetí demise prezidentem" (což je asi to nejdůležitější datum). Všechny tyto akty někdy můžou proběhnout během jediného dne, v jiných případech to trvá déle. --Harold (diskuse) 17. 1. 2018, 13:16 (CET)Odpovědět
A v některých případech prezident dokonce podanou demisi nemusí přijmout, takže se na takového člena vlády či vládu pohlíží jako by ji nikdy nepodali. Někdy k avizované demisi nedojde (Sobotka 2017). Zde je samozřejmě demise povinná pod hrozbou odvolání prezidentem. -Kacir 17. 1. 2018, 14:45 (CET)Odpovědět