Diskuse:Nejvyšší soud České republiky

Článek byl 27. 2. 2015 navržen na zařazení mezi nejlepší články.

Diskuse o nominaci byla 6. 4. 2015 ukončena s výsledkem zařazeno.
Pokud článek neuspěl v hlasování, nedoporučuje se jej znovu nominovat před vyřešením nedostatků, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.

Článek týdne

Tento článek byl v 16. týdnu 2015 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Recenze v rámci Wikiprojektu Kvalita

Sokoljan

Článek je dobře napsaný i dokumentovaný, hlasuji pro. --Sokoljan (diskuse) 15. 5. 2014, 15:07 (UTC)

Bazi

• Sekce sídlo vůbec není zdrojována, pouze na konci je jeden zdroj k informaci, že budova je kulturní památkou. (I v sekci Historie je zmínka o stěhování do Brna až na poslední chvíli před rozpadem Československa, k níž je požádáno o doloženení zdroje.)
• Z prvního odstavce vyplývá, že soud sídlil na Rooseveltově a měl se v 30. letech stěhovat do nové budovy, z čehož sešlo. Druhý odstavec najednou skáče do 90. let bez jakékoli návaznosti. Co se ale dělo mezi tím? Něco vyčteme ze sekce Historie, je tam třeba zmínka o protektorátním soudu a jeho detašovaném pracovišti v paláci Morava, ale není úplně jasné, jestli sídlem zůstala po celou dobu budova na Rooseveltově ulici a jak jinak se řešila ta její kapacitní nedostatečnost. Táž nejistota se týká poválečného období do toho přesunu do Prahy v roce 1950.
• Podrobněji zde není z architektonického hlediska rozvedeno ani to původní brněnské sídlo. Asi by to náleželo podrobněji do článku Krajský soud v Brně, ale tam ta informace také není. Přitom je to také kulturní památka, stejně jako současné sídlo.
  • Osobně bych si dovedl představit i samostatný článek o Justičním paláci na Rooseveltově. --Harold (diskuse) 15. 5. 2014, 16:23 (UTC)
• Chybí jakákoli zmínka o budově pražského prvotního sídla, pokud vůbec nějaké bylo a soud neexistoval jen na papíře. Chybí také informace o budovách, v nichž soud sídlil během pozdější pražské éry. Jsou-li ty budovy architektonicky významné, pak by o nich měly být encyklopedické články a zde by na ně mělo být alespoň odkázáno. Jsou-li méně významné, mohla by tu být alespoň stručná zmínka.

Chápu, že z hlediska soudu jako instituce nejsou budovy prioritou, takže možná může mít článek nárok na DČ i tak, ale přesto to vnímám jako informace, které by tu mohly být a nejsou. --Bazi (diskuse) 15. 5. 2014, 16:09 (UTC)

Zdroj k sídlu jsem dodal. Co se týče ostatního – to patří do článku Nejvyšší soud Československa, tady bych řekl, že stručnější informace mají čtenáře jen uvést do kontextu. Proto jsem je ještě trochu zestručnil. Ovšem alespoň bokem: proč byl Nejvyšší soud přesunut do Brna (aniž by reálně v Praze začal fungovat) se zmiňuje Otakar Motejl v publikaci Komunistické právo v Československu (str. 813–814, dostupné zde). Můžete to do článku o československém Nejvyšším soudu klidně doplnit. K pražskému sídlu – minimálně většinu doby sídlil na náměstí Hrdinů, tam, kde je dnes vrchní soud. Věrohodnější zdroj jsem ale našel jen tento. --Vlout (diskuse) 16. 5. 2014, 07:55 (UTC)

Jann

Informativní článek, ale pro DČ je třeba pořešit následující dva body (a aspoň část z ostatního):

• Víceméně chybí úvod. Odstavec Nejvyšší soud se skládá z předsedy a místopředsedů,... by měl být samostatným oddílem (třeba jako „Složení soudu“). Úvod by pak měl shrnovat obsah článku.
• V DČ nemůže být nevyřešený požadavek na zdroj.

  Doplnil jsem úvod a přesunul složení soudu. Zdroj, který podle historie chyběl už tři roky, jsem také dodal, byla ale nutná mírná přeformulace. --Vlout (diskuse) 16. 5. 2014, 07:55 (UTC)

Kromě toho (a kromě postřehů kolegů):

• ...zaujímá sjednocující stanoviska - vzpomínám si, že Brožová svého času vydávání těchto stanovisek víceméně odmítala, v Historii by se mělo toto zmínit, případně zda se od té doby postoj změnil..

  O tomto nemám zpráv. Nicméně Nejvyšší soud má tuto pravomoc (a zároveň povinnost) danou zákonem (§ 14 odst. 3 a § 21 zákona č. 6/2002 Sb.) a běžně se tak děje. Např. v roce 2013 zaujal tři civilní a šest trestněprávních stanovisek. --Vlout (diskuse) 16. 5. 2014, 07:55 (UTC)

  Jasně že jde o povinnost, proto taky Brožovou tepali (namátkou [1]). --Jann (diskuse) 17. 5. 2014, 19:49 (UTC)

  Z tohoto zdroje plyne, že se předsedkyně bránila plošnému a masivnímu sjednocování, protože základem skutečně je rozhodování v individuálních případech. O tom, že údajně odmítala zaujímání stanovisek, hovořil jen poslanec Křeček. --Vlout (diskuse) 18. 5. 2014, 07:41 (UTC)

• „Soudní funkcionáři“ - celá kapitola je beze zdroje, bylo by možno někam odkázat?

  Toto je trochu problém. Do roku 2003 je možné odkázat na publikaci Nejvyšší soud České republiky v Brně (Praha: Orac, 2003, ISBN 80-86199-71-1), od roku 2007 na zveřejněné rozvrhy práce, ale v mezidobí nebyly rozvrhy práce zveřejněny. --Vlout (diskuse) 16. 5. 2014, 07:55 (UTC)

  Tak, rozhodně je lepší mít doloženo zdroji větší část dat, než nic. --Jann (diskuse) 17. 5. 2014, 19:49 (UTC)

  Doplněno. --Vlout (diskuse) 18. 5. 2014, 08:15 (UTC)

• Ano ze seznamu funkcionářů plyne, že kolegií bylo v minulosti více, ve „Složení soudu“ nebo „Historii“ by se to mělo zmínit

  Sloučení OOK jsem doplnil, jinak podrobnější informace jsou v článku Kolegium (soud). --Vlout (diskuse) 16. 5. 2014, 07:55 (UTC)

• milé by bylo zmínit i velikost (počet soudců) kolegií, dokonalé pak celkový počet zaměstnanců, velikost rozpočtu.

  Počet soudců, stejně jako ostatní informace se pořád mění (ovšem civilní kolegium tvoří asi dvě třetiny celkového počtu soudců a trestní třetinu), takže aktuální počet je lépe měnit jen ten celkový v infoboxu; zbylé informace viz např. v poslední výroční zprávě. --Vlout (diskuse) 16. 5. 2014, 07:55 (UTC)

  Dobře, ideální by bylo mít v textu ty "dvě třetiny" s refem, a určitě aktuální počet v infoboxu taky s refem.--Jann (diskuse) 17. 5. 2014, 19:49 (UTC)

  Doplněno. --Vlout (diskuse) 18. 5. 2014, 08:15 (UTC)

• Ano Literatura nějaká neexistuje?

  Téměř nic, snad jen shora zmíněná stručná publikace Nejvyšší soud České republiky v Brně (s tímto názvem). --Vlout (diskuse) 16. 5. 2014, 07:55 (UTC)

Zdraví --Jann (diskuse) 15. 5. 2014, 19:29 (UTC)

• Omlouvám se, ale ještě jsem si uvědomil, že i oddíl Agenda je úplně bez referencí, potřeboval by minimálně dvě-tři, myslím, že s pomocí zmiňované knihy nebo webu soudu by to šlo, ne?--Jann (diskuse) 17. 5. 2014, 19:49 (UTC)

  Doplním podle primárního zdroje. --Vlout (diskuse) 18. 5. 2014, 08:15 (UTC)

  Doplněno. --Vlout (diskuse) 18. 5. 2014, 09:16 (UTC)

Jana Lánová

K tomu odstavci o Wagnerové a asistentech soudce by se hodilo dodat zdroj, jinak je to pěkný článek a na DČ určitě má. --Jana Lánová (diskuse) 16. 5. 2014, 13:18 (UTC)

Snažil jsem se něco najít. Jestliže to není dostatečné, je samozřejmě možné odstavec odmazat. --Vlout (diskuse) 16. 5. 2014, 15:13 (UTC)

Jan Polák

• Soudcem Nejvyššího soudu může být jmenován právník s nejméně desetiletou odbornou praxí. – žádnou jinou podmínku splňovat nemusí?

  Musí obecně splňovat podmínky pro jmenování soudcem, pro přidělení k Nejvyššímu soudu potřebuje navíc deset let právnické praxe. V praxi je to ovšem tak, že jsou překládáni soudci krajských nebo vrchních soudů, a to po absolvování předchozí stáže. Zkusil jsem to přeformulovat. --Vlout (diskuse) 17. 5. 2014, 16:55 (UTC)

• JUDr. Jaroslav Bureš (2006–2007, jmenování dodatečně zrušeno) – například do poznámky bych uvedl, proč bylo jmenování zrušeno

  Je to uvedeno v historii. --Vlout (diskuse) 17. 5. 2014, 16:55 (UTC)

  Vím, že jste to tam uvedl, nicméně tuto informaci se čtenář dozví až poté. Nejprve je mu bez dalších informací předložena zpráva, že Bureše posléze odvolali. A dál nic. Nabízí se tedy otázka, zda by to v Dobrém článku nemělo být vysvětleno. Navrhoval bych tedy doplnit odkaz na text níže nebo obě kapitoly prohodit. --Jan Polák (diskuse) 17. 5. 2014, 18:04 (UTC)

  Prohození se mi moc nelíbí, důležitější napřed. Co ale třeba udělat odkaz „viz níže“, včetně vnitřního odkazu na historii? --Vlout (diskuse) 17. 5. 2014, 18:27 (UTC)

  Nakonec jsem to vyhodil. Je to vlastně jen seznam; to, že jeho jmenování bylo Ústavním soudem zrušeno, je v historii. --Vlout (diskuse) 17. 5. 2014, 18:32 (UTC)

  Také řešení, díky za to. --Jan Polák (diskuse) 17. 5. 2014, 18:50 (UTC)

• ve výčtu místopředsedů nějaké roky pokryty nejsou. Nebo současně s Kučerou místopředsedoval i Bureš? Možná to nějak vyplyne v souvislosti s předchozím bodem, co?

  Ano, byli současně. Je to v historii. --Vlout (diskuse) 17. 5. 2014, 16:55 (UTC)

  Viz má poznámka výše. --Jan Polák (diskuse) 17. 5. 2014, 18:04 (UTC)

• v infoboxu chybí interní odkaz na Františka Ištvánka. V textu ho již máš.

  Doplněno. --Vlout (diskuse) 17. 5. 2014, 16:55 (UTC)

  V souvislosti s Vaší poznámkou níže se Vám omlouvám za tyknutí. --Jan Polák (diskuse) 17. 5. 2014, 18:04 (UTC)

• vznikl vedle Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky se sídlem v Praze i Nejvyšší soud České socialistické republiky, také se sídlem v Praze – pro Slovenskou socialistickou republiku nic nevzniklo? Pokud ano, dal bych to buď do textu nebo do poznámky.

  Doplněno. --Vlout (diskuse) 17. 5. 2014, 16:55 (UTC)

  Díky. Ještě bych si Vám dovolil navrhnout, zda by zde mohlo být uvedeno i město. Například V důsledku federalizace Československa v roce 1969 pak vedle Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky se sídlem v Praze vznikl kromě bratislavského slovenského nejvyššího soudu i Nejvyšší soud České socialistické republiky, také se sídlem v Praze. Berte to jen jako návrh, třeba přijdete na vhodnější formulaci. A nebo můj návrh úplně zamítnete. --Jan Polák (diskuse) 17. 5. 2014, 18:04 (UTC)

  Zkusil jsem přeformulovat. --Vlout (diskuse) 17. 5. 2014, 18:27 (UTC)

• tedy stejně, jako bývalý nejvyšší soud české části ČSFR – nemá to „n“ být velké? Jen se ptám…

  S velkým písmenem tehdy, pokud jde o oficiální název. Tady je to jen obecné označení, aby se pořád v textu neopakovalo „… Nejvyšší soud…“, to by nebylo ze stylistického hlediska úplně nejlepší. --Vlout (diskuse) 17. 5. 2014, 16:55 (UTC)

  Dobrá, nechte to tedy tak. --Jan Polák (diskuse) 17. 5. 2014, 18:04 (UTC)

• na patřičná místa si doplň nezlomitelné mezery

  Kam? Koukám, že někde už byly doplněny. Mimochodem, byl bych pro to, abychom si tykali, až se (pokud někdy) poznáme. Neznámým lidem je přece jen lepší vykat… Nic ve zlém. --Vlout (diskuse) 17. 5. 2014, 16:55 (UTC)

  Dobrá, neberu to ve zlém a bude Vaše přání respektovat. Současně se tedy omlouvám, že jsem si Vám dovolil tykat. Co se týká nezlomitelných mezer, máte pravdu, že jsem je již někam doplnil (něco možná i kolegyně a kolegové), nicméně za předložkami „k“, „s“, „v“, „z“ by doplněny být měly; tam jsem je všude nedával. --Jan Polák (diskuse) 17. 5. 2014, 18:04 (UTC)

  V pořádku. Článek brzo ještě celý projdu a ty mezery doplním. --Vlout (diskuse) 17. 5. 2014, 18:27 (UTC)

  Na to doplnění lze využít i „stroj“ Wire. --Jan Polák (diskuse) 17. 5. 2014, 18:50 (UTC)

  Doplněno. --Vlout (diskuse) 18. 5. 2014, 07:36 (UTC)

Tolik za mne. --Jan Polák (diskuse) 17. 5. 2014, 13:47 (UTC)

Ještě mne napadlo a dávám Vám to k úvaze, zda nezmínit nějaké zajímavé kauzy, které soud řešil. Ale co je to „zajímavá kauza“…? Berte to jako tip, který Vás třeba napadne, jak rozvést. A nebo jej vůbec nepoužijete. Navíc přidám ještě druhý tip: ve zpravodajství se občas objevuje informace „dovolání k Nejvyššímu soudu“. Ale zda to nějak zabudovat do článku? Nevím… Závěrem každopádně díky za článek. --Jan Polák (diskuse) 17. 5. 2014, 18:50 (UTC)

Zajímavé kauzy… Bylo by to asi dobré, podobně to má Ústavní soud, i když ne úplně dostatečně zpracované. Ale to bych nechal někomu jinému. Ostatně i po úpravách, snad vedoucích k zařazení mezi Dobré články, existuje obrovský prostor pro doplňování a vylepšování. Co se týče „dovolání k Nejvyššímu soudu“ – to je právě to, co je podstatou agendy Nejvyššího soudu. Dovolání je totiž mimořádný opravný prostředek, a o něm už tam zmínka je. --Vlout (diskuse) 17. 5. 2014, 18:59 (UTC)

Chtěl bych se pozeptat, proč jste zrušil ty mé dvě úpravy, a sice přesunutí závorky a pak hlavně přesun obrázku k levé straně? U závorky jsem chtěl naznačit, že se reference vztahuje k celé závorce (ale budiž) a u přesunu obrázku byla snaha, aby se nacházely rozházené po obou stranách a zaplňovaly tak celou plochu článku. --Jan Polák (diskuse) 21. 5. 2014, 08:31 (UTC)

Závorku jsem vrátil, protože reference se vztahuje jen na počet soudců. Stejně jako u občanskoprávního a obchodního kolegia. Obrázek pak proto, protože vlevo trochu nabourával text, posunoval název i následující sekce a při určité velikosti obrazovky (název posunut a text sekce ne) mi to přišlo prostě nepříjemné. Ale jestli to budete chtít mermomocí vlevo, vracet to už nebudu. --Vlout (diskuse) 21. 5. 2014, 08:35 (UTC). Doplněno. --Vlout (diskuse) 21. 5. 2014, 08:36 (UTC)

Tak mermomocí… To je příliš silné slovo. Byla za tím snaha o vzhledové oživení toho článku. Možná Vás napadne nějaké jiné řešení, resp. doplnění nějakého dalšího obrázku. Co třeba šoupnout doleva ten první obrázek (Brožová) a poslední (dům)? --Jan Polák (diskuse) 21. 5. 2014, 08:43 (UTC)

Mě to vůbec přijde hezké, když jsou všechny takto srovnány, není to totiž velmi rozsáhlý článek, který by nutně musel být různě sestavenými obrázky oživen (např. Plzeň, tam se to, i díky většímu rozsahu jednotlivých sekcí, podle mne povedlo). Ale nechám to klidně na Vás, nechci si to nějak „přivlastňovat“. --Vlout (diskuse) 21. 5. 2014, 08:51 (UTC)

Uzavření

Protože všichni, co se zde vyjádřili, už žádné připomínky nemají a editují jinde, článek jsem mezi Dobré zařadil. Všem děkuji za spolupráci. --Vlout (diskuse) 21. 5. 2014, 06:36 (UTC)

Předsedové kolegií

Ačkoli je kompletní seznam předsedů kolegií (snad) přesný, je založen na neveřejných zdrojích a proto neověřitelný. Vzhledem k tomu jsem jej přesunul z článku sem, bude-li v budoucnu dostatečně ozdrojován, bude na místě jej vrátit zpět. --Vlout (diskuse) 27. 2. 2015, 19:28 (CET)

=== Předsedové kolegií ===
* JUDr. Pavel Kučera – trestní kolegium (1993)
* JUDr. Stanislav Rizman – vojenské kolegium (1993), trestní kolegium (1993–2015) 
* JUDr. Oldřich Jehlička, CSc. – občanskoprávní kolegium (1993–1997)
* JUDr. František Faldyna, CSc. – obchodní kolegium (1993–1997, 2000–2006)
* JUDr. Jaroslav Bureš – občanskoprávní a obchodní kolegium (1997–1999)
* JUDr. Iva Brožová – občanskoprávní a obchodní kolegium (2000), občanskoprávní kolegium (2000–2002)
* JUDr. Ing. Jan Hušek – občanskoprávní kolegium (2002–2005)
* JUDr. František Ištvánek – občanskoprávní kolegium (2005–2006), občanskoprávní a obchodní kolegium (2007–2015, od 1. 10. 2015 do 31. 12. 2015 pověřen zastupováním funkce předsedy)
* JUDr. František Púry, Ph.D. – trestní kolegium (od 2016, od 1. 9. 2015 do 31. 12. 2015 pověřen zastupováním funkce předsedy)
* JUDr. Vladimír Kůrka – občanskoprávní a obchodní kolegium (od 2016)

Kde se vzal?

V úvodu článku mi chybí jasný odkaz na to, na základě čeho, jakého zákona vlastně tento soud vznikl. Takto formulováno se to dá vykládat třeba tak, že soudci některého z předcházejících soudů se sešli (v kavárně, někde v parku na lavičce) a rozhodli se, že se v Brně udělají pro sebe jako "Nejvyšší soud". Doufám ale, že takhle to nebylo, že snad parlament (senát?) vyrobil nějaký zákon, který existenci soudu definuje. Jako naprostý právní laik odhaduji, že někde v odkazech by bylo možné toto dohledat. Nebudu to hledat. U "nejlepšího článku" považuji za samozřejmé, že bude co nejúplnější. Zatím není a tak zatím ani náhodou nemá nárok na to být nejlepším článkem. --Leotard (diskuse) 14. 3. 2015, 10:52 (CET)

Nominace nejlepšího článku je tu právě od toho, aby se článek doplnil a vybrousil. Pokud máš, Leotarde, dojem, že v článku něco chybí, sepiš své poznámky a kolega Vlout, který článek nominoval, se je bude snažit doplnit. To je standardní postup. --Jan Polák (diskuse) 14. 3. 2015, 11:59 (CET)

Ano, právě to jsem udělal, viz první věta mé poznámky.--Leotard (diskuse) 14. 3. 2015, 12:21 (CET)

Vím. Z vyjádření „zatím ani náhodou nemá nárok na to být nejlepším článkem“ jsem ale nabyl dojmu,že těch výtek proti článku máš více. Pokud tomu tak není, pak se omlouvám za chybnou interpretaci. --Jan Polák (diskuse) 14. 3. 2015, 12:42 (CET)

Již v úvodu se píše „Soud vznikl v souvislosti se vznikem samostatné České republiky začátkem roku 1993 transformací Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky…“ a v sekci Historie se lze dostat na referenci číslo 21, která zní „Čl. 3 odst. 5 ústavního zákona č. 4/1993 Sb., o opatřeních souvisejících se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky.“ To je tedy ten důvod vzniku Nejvyššího soudu samostatné České republiky. Stačí takto? --Vlout (diskuse) 15. 3. 2015, 17:11 (CET) (Opraveno na referenci 21. --Vlout (diskuse) 15. 3. 2015, 17:20 (CET))

Pro jistotu jsem tedy tu referenci ještě doplnil, aby to bylo už opravdu vyčerpávající. --Vlout (diskuse) 15. 3. 2015, 17:50 (CET)

Je škoda, že odkaz na podmínky vzniku Nejvyššího soudu nemůže být v úvodu. Stále si myslím, že mimo nekonkrétní a mlhavé formulace o transformaci patří odkaz na konkrétní zákon, jímž se Nejvyšší soud zřizuje právě do úvodního odstavce. Ovšem je to Váš článek a já jako právní laik se nechystám ho přepisovat.--Leotard (diskuse) 15. 3. 2015, 21:35 (CET)

Určitě bych jej nechtěl vnímat jako „můj“ článek. Ale v tomto případě si myslím, že v úvodu, který shrnovat z článku to nejdůležitější, stačí uvést, že prostě vznikl z Nejvyššího soudu ČSFR. --Vlout (diskuse) 15. 3. 2015, 21:37 (CET)

Články na Wikipedii nikdo nevlastní. Domnívám se, že u nově zřízené instituce by možná mohla mít informace o tom, kterým zákonem byla zřízena, o něco málo vyšší hodnotu, ale tady šlo o transformaci z instituce jiné a to mi jako základní informace stačí. --Bazi (diskuse) 15. 3. 2015, 22:02 (CET)