Diskuse:Kostel svatého Jana (Bad Schandau)

WP:Q

Podzemnik

Pěkný článek o místní sakrální památce. Krátký ale hutný a na takové téma i dostatečně vyčerpávající. Mám jen pár věcí:

• "Bohoslužeb v novém kostele se v letech 1683 a 1686 zúčastnil i saský kurfiřt Jan Jiří III. (1647–1691), který byl na lovu v oblasti Saského Švýcarska." - to mi zní, jako by byla jednou na lovu a zašel si do kostela, nicméně podle první poloviny věty tam docházel 3 roky. Asi poupravit na "občas zúčastňoval"?

Vyřešeno Ono to asi opravdu bylo tak, že si s flintou odskočil do kostela :-) Každopádně jsem použil vid dokonavý, který tam být neměl, opraveno.

• "[...] za částku téměř 50 000 marek" + "475 tolarů" - šlo by doplnit do závorky ekvivalent v dnešní měně? Možná přes nějaký historický konverzní nástroj online by to uměl. Jestli ne, hlavu si s tím nedělej

Komentář Tohle asi nevyřeším, i když léta bojuju s tím, že ty staré měny vlastně nic neřeknou. V knize Krajinou kovaných křížů je třeba hezky vyvozeno, že pořízení kovaného kříže s kamenným podstavcem stálo tolik, co pořízení domu, ale k těm starým měnám nemám nic k dispozici.

• "V roce 2004 byl kostel znovu vysvěcen" - víme kým?

Nevyřešeno Hledal jsem na všechny možné způsoby, i podle jmen biskupa, superintendenta a bývalého faráře, a našel jsem jen jednu maličkou fotku. Patrně to byl tehdejší farář, ale budu ještě hledat.

• "Vnější stěny jsou neomítnuté, pískovcové, boky podepírají kamenné opěráky." - pískovcové boky podepírají kamenné opěráky? Nebo jsou ty stěny pískovcové?

Vyřešeno Jen jsem nechtěl znovu opakovat ten pískovec, upraveno.

• "nápis v překladu zní: „Pomoci Boží důvěřoval Georg Hubelt, který mě postavil, byl zedníkem z Cunnersdorfu, to se počítal rok 1645“" - šlo by tam mít i nápis v originálním znění? Pro znalého čtenáře může být zajímavý

Vyřešeno V pondělí jsem zajel tu desku vyfotit, aby byl originál pěkně vyobrazený hned vedle textu. Jako naschvál se zrovna tahle fotka mázla, proto je tam nakonec dal portál. Doplněno.

• První odstavec v sekci "Varhany" by si zasloužil zdroj. Předpokládám, že to je ten, kterým se zdrojuje druhý odstavec - tak to v tom prvním klidně zdvojit

Vyřešeno Kolega při úpravách původní odstavec rozdělil, takže zdroj opravdu platí i pro předchozí, doplněno.

Po reakci myslím nic nebrání vstupu kostela mezi DČ. --Podzemnik (diskuse) 4. 11. 2020, 08:16 (CET)

Děkuji moc za pročtení a za připomínky. Jen jsem z úvodu odstranil červený odkaz na rejstříky, jsou pěkně popsané v článku Varhany, na který se odkazuje v téže větě. --Gumideck (diskuse) 4. 11. 2020, 11:43 (CET)

OK, díky za reakci. Rejstříky - ony jsou linkovány i z Varhany#Rejstříky, čili předpokládám, že je jednou někdo založí, ale jak myslíš. --Podzemnik (diskuse) 4. 11. 2020, 21:14 (CET)

Dobrý článek a hned v první větě hrubka? Smutné... --Onďák (diskuse) 5. 11. 2020, 22:17 (CET)

@Onďák: Editujte s odvahou a předveďte nám, co máte na mysli. Namísto mrmlání. --GeXeS (diskuse) 5. 11. 2020, 22:23 (CET)

[1]. Článek jsem nečetl, jenom přelétl, podobných chyb tam je víc. Třeba nevidím důvod, proč psát Poslední večeře Páně s velkým písmenem. --Onďák (diskuse) 5. 11. 2020, 22:32 (CET)

Pokud budu hovořit o evangelicko-luterské farnosti, napíšu malé písmeno. Pokud o právnické osobě nazvané Evangelicko-luterská farnost Bad Schandau(-Porschdorf), napíšu logicky velké písmeno. U náboženských pojmů někdy kolísá pravopis, před časem jsme řešili například Nejsvětější Srdce Ježíšovo vs. Nejsvětějí srdce Ježíšovo. Pokud máte na mysli skutečné pravopisné chyby, vypište je konkrétně, mýlit se může každý. Děkuji. --Gumideck (diskuse) 5. 11. 2020, 23:00 (CET)

Ta věta s použitou vazbou "náležející k" je ale právě postavena tak, jako že právnická osoba myšlena není - spojení "náležející k [osobě]" nedává ze sémantického hlediska smysl. Mluvíme-li o nějaké věci (včetně věci nemovité) ve spojení s osobou, tak dotyčná osoba buď věc vlastní nebo nevlastní, nepřesně nebo hovorově místo toho můžeme říct, že věc osobě náleží. Vazba "X náleží k Y" se používá v případě příslušenství věci, k autu náleží klíče a techničák, k televizi náleží ovládač atp. Ale nemůže se říct k osobě náleží auto, k firmě náleží barák.. to prostě nedává smysl, auto není součástí osoby atp. V případě farnosti a kostela je to úplně stejné - ta věta tak, jak je vybudovaná, prostě nehovoří o právnické osobě, ale o farnosti, resp. církevní obci, která evidentně osobou není, a tudíž tam musí být malé písmeno. Proto jsem to opravil. Další chyba je "Hlavní pole zobrazuje Poslední večeři Páně." Nevidím důvod, proč psát s velkým písmenem Poslední. --Onďák (diskuse) 6. 11. 2020, 00:01 (CET)

@Onďák: To je ovšem váš výklad, Slovník spisovného jazyka českého hovoří jasně hned v prvním významu. Psát Poslední večeře Páně, Večeře Páně či večeře Páně lze, aniž by to byla chyba, byť máte pravdu, že třetí verze by byla asi nejvhodnější. Používám tu, která není chybou, a která koresponduje s obecným nejčastějším používáním. Viz to mnou zmiňované Srdce/srdce. --Gumideck (diskuse) 6. 11. 2020, 00:15 (CET)

Hovoří jasně o čem?? Vždyť tam právě máte, že první význam se používá bez předložky k/ke jen se třetím pádem. S předložkou k/ke je význam 2 nebo 3, v tomto případě význam 3. Jinak nevidím důvod, proč to psát s velkým písmenem, obdobně jako nepíšeme třeba "Odsouzený na smrt měl před popravou Poslední večeři." - S velkým písmenem to lze psát jen z jakési náboženské úcty, což mi je bytostně proti srsti.--Onďák (diskuse) 6. 11. 2020, 01:01 (CET)

I tam máte příklad náležející k českému státu. Vaše srst mě mrzí, ale pocity nejsou směroplatné. Obojí není podle jasných zdrojů chyba, a na těch zdrojích záleží, nikoliv na pocitech. Tímto bych to uzavřel, nějak mi přijde, že se opakujeme. Dobrou noc. --Gumideck (diskuse) 6. 11. 2020, 01:08 (CET)

??? Příklad náležející k českému státu se ovšem týká významu „(o věci) být součástí něčeho;“ a to je přesně to, co jsem psal výše.. příslušenství věci(!), které vylučuje, aby se jednalo o osobu, když se jedná o věc. Tady máte to blbě. Dobrou noc. --Onďák (diskuse) 6. 11. 2020, 01:21 (CET)