Diskuse:Filozofie jazyka

Článek "Filozofie reálného jazyka" končí větou: "Ale co neumíme označit, o tom nemůžeme ani myslet." Co asi tato věta znamená? Pokusím se ji přeložím do své vlastní češtiny: "Co neumíme pojmenovat, o tom neumíme ani přemýšlet." Nebo přesněji: "Pro co neznáme pojmenování (výraz/slovo) (nebo si na ně momentálně nemůžeme vzpomenout), o tom nemůžeme přemýšlet." To ovšem není pravda. Výraz (příslušné slovo pro NĚCO) totiž potřebujeme mít na jazyku pouze v tom případě, chceme-li to NĚCO vyjádřit. Nic nám však nebrání o tom NĚČEM přemýšlet, i když to ještě nedovedeme pojmenovat. To NĚCO je pojem = jednotka přemýšlení; na rozdíl od slova = jednotky vyjadřování. V mysli vědce (tvůrčího pracovníka) nutně vznikají nové pojmy, které budou pojmenovány až dodatečně, možná až bude tento vědec psát zprávu o své práci. Stručně:

  Ne každá jednotka přemýšlení má přiřazenu jednotku vyjadřování.

Zpět k oné diskutabilní větě. Bylo by ji možno přeložit také takto: "Co neumíme pojmenovat, o tom nemůžeme vyprávět a přimět tak posluchače, aby o tom přemýšleli."

                           E9a 17. 1. 2010, 06:43 (UTC)

Nesouhlasím, protože premýšlení je také vyjadřování ale jakési vnitřní. Každý vědec si věc, o které přemýšlí, musí pojmenovat - třeba jen XY a nějaký termín pro to vytvoří dodatečně, ale pojmenovává si vše hned od začátku. Člověk přemýšlí pomocí jazyka. --Korytaacheck 17. 1. 2010, 10:43 (UTC)