Důl Žentourový
| Důl Žentourový | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Jiné názvy | Göppel Schacht |
| Typ díla | žentourový důl |
| Rozloha | 13,5 ha |
| Maximální hloubka | 71 m |
| Těžba | černé uhlí |
| Poloha | |
| Obec | Slezská Ostrava |
| Souřadnice | 49°50′2,94″ s. š., 18°18′56,34″ v. d. |
 | |
| Provozní údaje | |
| Období těžby | 1811–1858 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Důl Žentourový (německy Göppel Schacht) byl nejvýznamnějším mělkým černouhelným dolem ve Slezské Ostravě. Nacházel se ve východním úbočí údolí Obora (dnes Zwierzinovo údolí).
Historie[editovat | editovat zdroj]
Těžbu kamenného uhlí ve vlastní režii zahájil Franz Jozeph, hrabě Wilczek, na slezskoostravském panství, které náleželo k rozsáhlému rodovému fideikomisu, rozkládající se na Opavsku a Těšínsku. K výraznému rozvoji aktivit v oblasti uhelného podnikání došlo po roce 1802, kdy bylo odděleno od zbývajících hospodářských aktivit velkostatku. Založena byla postupně řada důlních děl, z nichž se mnohé staly základem technicky moderně vybavených a prosperujících podniků.[1]
Nejvýznamnějším mělkým dolem v první polovině 19. století byl důl nazývaný Žentourový (Göppel Schacht). Jeho jáma stejného jména byla víceúčelovou jámou. Sloužila k těžbě uhlí i jako větrní. Na jámu byly 2. prosince 1811 uděleny propůjčky jednoduché důlní míry Göppel I a dvojité důlní míry Göppel II.[2]
Důlní pole přešlo později do hlubinného pole dolu Johann Michaeli (Michálka).[pozn. 1] Dnes nám připomíná tento důl místní název "Na Geplu" v blízkosti ulice Na Najmanské ve Slezské Ostravě.
Těžba uhlí[editovat | editovat zdroj]
Dobývaly se sloje jakloveckých vrstev ostravského souvrství. Dobývána byla sloj Josef a ze tří tzv. Slabých slojí. V roce 1808 byla jáma vybavena žentourem, který byl poháněn zvířecí silou. Žentourový důl byl natolik významný, že byla v 30. létech 19. století k jeho jámě směrována nově ražená Jaklovecká dědičná štola[3]. Jáma byla prohloubena na 71 m a štola do ní probita. Jáma byla ve výdřevě.
U žentourového vrátku se spirálovým lanovým bubnem byla už v roce 1845 vyměněna konopná lana za drátěná[pozn. 2].
Údaje o dolu Žentourový[editovat | editovat zdroj]
| Název | Druh jámy | Založení | hloubka dolu v m | těžba | vytěženo | likvidace | dobývací pole v ha | poznámka |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Žentourový / Göppel Schacht | těžní, větrní | 1805 | 71 | 1811-1858 | těžba nevykazována odděleně od ostatních Wilczkových dolů | asi 1858 | 13,5 | 1 jáma, 2 patra |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ MATĚJ, Miloš; KLÁT, Jaroslav; KORBELÁŘOVÁ, Irena. Kulturní památky ostravsko-karvinského revíru. Ostrava: [s.n.], 2009. ISBN 978-80-85034-52-3. S. 75.
- ↑ Od nálezu uhlí po utlum těžby na Ostravsku, část 2. Ostrava: [s.n.], 2002. S. 91.
- ↑ Vrchnostenské štolové doly hraběte Wilczka [online]. Cit. 2015-02-02 [cit. 2015-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Uhelné hornictví v ostravsko-karviném revíru, Anagram 2003