Claudius Šatana

Claudius Šatana
Narození	13. září 1916 Kroměříž Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	7. října 1950 (ve věku 34 let) Věznice Pankrác Československo Československo
Místo pohřbení	Ďáblický hřbitov
Národnost	česká
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Claudius Šatana (13. září 1916 Kroměříž – 7. října 1950 Věznice Pankrác) byl český voják odsouzený v politickém procesu komunistickým režimem k trestu smrti a v roce 1950 popraven.

Životopis

Narodil se v roce 1916 v Kroměříži. Jeho otec byl štábní šikovatel Claudius, matka jeho žena Hedvika. Měl rovněž bratra Oldřicha. Byl dvakrát ženatý, poprvé se svou ženou Helenou, později s anglickou občankou Joanou Roma Ostler. Po absolvování reálného gymnázia v roce 1935 nastoupil v říjnu téhož roku základní vojenskou službu. Do června 1936 byl poté studentem školy pro důstojníky dělostřelectva v záloze. V Hranicích na Moravě poté studoval na Vojenské akademii. Na ní nabyl hodnost poručíka. Do května 1939 poté působil u 6. eskadrony dragounského pluku 6, přičemž byl velitelem 4. čety. Po okupaci Československa nacisty byl ve funkci donucen skončit. Poté pracoval jako úředník Nejvyššího cenového úřadu.

Druhá světová válka

Po začátku druhé světové války emigroval v lednu 1940 z území Protektorátu do Francie. V březnu 1940 se dostal do uprchlického tábora ve městě Agde. Posléze začal působit u čety SPO. V červenci 1940 byl po kapitulaci Francie převezen do Velké Británie. Působil rovněž v Africe. Poté se stal v září 1944 členem 1. československého armádního sboru, kde byl přednostou 4. oddělení štábního sboru. Od října 1944 působil v hodnosti kapitána. Při osvobozování Československa se zúčastnil těžkých bojů u Dukelského průsmyku a od prosince 1944 se stal členem 1. československého náhradního pluku. Za své počínání během války mu bylo uděleno několik vojenských vyznamenání.

Po válce

V československé armádě poté působil i po konci války. Od roku 1945 působil jako pobočník velitele tankového vojska u Hlavního štábu MNO. V roce 1946 začal působit u tankové brigády 21 v Žatci. Pokusil se o své vyslání do zahraničí, ovšem pro „politickou nevyhraněnost“ a nadměrné pití alkoholu mu to nebylo umožněno. Byl přitom v kontaktu s řadou vysoce postavených důstojníků. V roce 1946 se seznámil s podplukovníkem americké armády Thomasem Footem. V kontaktu byl rovněž s plukovníkem 5. oddělení Hlavního štábu Richardem Mysíkem, přičemž Šatana se snažil stát členem tohoto pluku. Od dubna 1947 působil jako překladatel ve VTÚ v Praze, neboť hovořil několika cizími jazyky.

Po únoru 1948

V říjnu 1948 byl povýšen do hodnosti majora. O měsíc později se stal členem KSČ. V říjnu 1949 byl z armády propuštěn, přičemž důvodem tohoto kroku ze strany jeho nadřízených měla být zcela vykonstruovaná obvinění ze strany komunistů, kteří se chopili moci o rok dříve. Ještě téhož měsíce byl poté zadržen a vzat do vazby, v níž byl poté mučen. Státní bezpečnost jej přitom vinila z předávání tajných zpráv právě podplukovníku Footovi. Jejich obsahem měly být informace o rozmístění vojsk a zkouškách zbraní. Ve skutečnosti byla situace zcela opačná a Šatana naopak předával informace o Footovi až do svého zatčení Státní bezpečnosti. V květnu 1950 byl pak v politickém procesu odsouzen za trestné činy velezrady a vyzvědačství k trestu smrti. Podle pozdějších šetření tak byl odstraněn hlavně jako nepohodlná osoba. Po neúspěšném odvolání k Nejvyššímu soudu byl popraven v říjnu 1950.

Rehabilitace

Rehabilitován byl v roce 1964. Po sametové revoluci mu byla navrácena hodnost majora a in memoriam byl povýšen do hodnosti plukovníka. V pražských Dejvicích je na pamětní desce obětí komunismu uvedeno i jeho jméno.

Odkazy

Reference

Portály: Česko | Historie | Lidé