Arne Ölander
| Arne Ölander | |
|---|---|
| Narození | 31. prosince 1902 Stockholm |
| Úmrtí | 13. května 1984 (ve věku 81 let) Stockholm |
| Povolání | chemik |
| Zaměstnavatelé | Královský technologický institut Stockholmská univerzita |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Gustav Arne Ölander (31. prosince 1902 Stockholm – 13. května 1984 Stockholm) byl švédský chemik, známý svým objevem efektu tvarové paměti u kovových slitin.[1]
Ölander se stal docentem fyzikální chemie na Stockholmské univerzitě v roce 1929. Byl profesorem teoretické chemie a elektrochemie v Královském technologickém institutu 1936-1943, anorganické a fyzikální chemie na Stockholmské universitě 1943-1960, a fyzikální chemie tamtéž 1960-1968.
Arne Ölander byl tajemníkem Nobelových výborů Akademie věd v letech 1943 až 1965 a členem výboru Mezinárodní unie čisté a aplikované chemie (IUPAC) v letech 1949 až 1971, kde se zabýval především problematikou chemické nomenklatury. Byl ředitelem Švédského obranného výzkumného ústavu (1955–1968), členem Akademie věd a ředitelem Národní rady pro vědecký výzkum (1958–1965). Ölander byl členem komise pro atomové váhy[2] a členem Nobelovy komise pro chemii (1965–1974).[3]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Arne Ölander na anglické Wikipedii.
- ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 9780816074402.
- ↑ Archivovaná kopie [online]. [cit. 2022-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-14.
- ↑ Dostupné online.