Albert Neapolsko-Sicilský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Albert
Portrét
Portrét prince Alberta od neznámého umělce
Úplné jménoitalsky: Alberto Lodovico Maria Filipo Gaetano di Borbone
česky: Albert Ludvík Marie Filip Kajetán Bourbonský
Narození2. dubna 1792 nebo 2. května 1792
Královský palác, Neapol, Neapolské královstvíNeapolské království Neapolské království
Úmrtí25. prosince 1798 (ve věku 6 let) nebo 24. prosince 1798 (ve věku 6 let)
na palubě HMS Vanguard
PohřbenPalermo, Sicílie, ItálieItálie Itálie
RodBourbon-Obojí Sicílie
OtecFerdinand I. Neapolsko-Sicilský
MatkaMarie Karolína Habsbursko-Lotrinská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Princ Albert Neapolsko-Sicilský (italsky: Alberto Lodovico Maria Filipo Gaetano; 2. května 1792, Neapol25. prosince 1798) byl neapolský a sicilský princ jako nejmladší syn krále Ferdinanda I. Neapolsko-Sicilského a jeho manželky Marie Karolíny Rakouské. Zemřel ve věku šesti let poblíž Palerma na Sicílii během bouře na palubě HMS Vanguard, válečné lodi britského královského námořnictva, když jeho rodina utíkala, pod péčí admirála lorda Nelsona, před napoleonskými jednotkami blížícími se k Neapoli.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Albert byl členem neapolské větve rodu Bourbonských a rodem neapolský a sicilský princ. Alberto Lodovico Maria Filipo Gaetano se narodil v Neapoli jako šestnácté dítě a sedmý syn krále Ferdinanda VI. Neapolského a jeho manželky Marie Karolíny Rakouské, dcery císařovny Marie Terezie, a tedy sestry Marie Antoinetty. Od narození byl třetí v linii následnictví neapolského trůnu po svých bratrech princi Františkovi, vévodovi z Kalábrie (později král František I. Neapolsko-Sicilský) a princi Leopoldovi, knížeti ze Salerna, další bratr, princ Karel, vévoda z Kalábrie, zemřel v roce 1778 na neštovice.[1]

Mezi jeho starší sestry patřila Marie Tereza Neapolská a Sicilská (budoucí císařovna Svaté říše římské), princezna Luisa Neapolská a Sicilská (toskánská velkovévodkyně), princezna Marie Kristýna Neapolská (sardinská královna), manželka budoucího krále Karla Felixe Sardinského; dvojče Marie Kristýny, princezna Marie Kristýna Amálie, zemřela v roce 1783 na neštovice. Další sestra byla královnou Francouzů[1] a poslední přeživší dcera páru byla budoucí asturskou kněžnou.

Mezi jeho bratrance patřil parmský vévoda, toskánský velkovévoda, císař Svaté říše římské, portugalská královna, španělský král a kalábrijská vévodkyně, první manželka jeho bratra Františka.[pozn. 1]

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Bouře 12. května 1798 u Toulonu znázorňující vlevo: Vanguard; vpravo: Alexander
Lady Hamiltonová, Nelsonova milenka, v jejíž náručí zemřel 6letý princ Alberto na palubě Vanguardu, který se v bouři blížil k Palermu

Neapolský dvůr se k vypuknutí Velké francouzské revoluce v roce 1789 nestavěl nepřátelsky. Když však byla francouzská monarchie zrušena a Marie Antoinetta a Ludvík XVI. (Albertova teta a strýc) byli popraveni, přidali se jeho rodiče v roce 1793, rok po Albertově narození, k první koalici proti Francii.

Ačkoli v roce 1796 byl s Francií uzavřen mír, už v roce 1798 se konflikt rozhořel nanovo. Bylo rozhodnuto, že král a královská rodina by měla uprchnout do Sicilského království, do jeho druhotného hlavního města Palerma, přičemž své primární hlavní město zanechal v anarchii.[2] Během chladné a bouřlivé noci 21. prosince 1798 královská rodina včetně 6letého prince Alberta, v osobním doprovodu admirála Nelsona, opustila královský palác v Neapoli a dlouhým podzemním tunelem se dostala na přistávací plochu Vittoria, kde v silném vlnobití Neapolského zálivu čekala britská bárka. Přeplavila je na vlajkovou loď britského královského námořnictva HMS Vanguard čekající na moři mimo dosah dělostřelby a chráněna dvěma neapolskými válečnými loděmi, třemi britskými transportéry a portugalskou eskadrou. Vanguard byl přeplněný mnoha dalšími neapolskými a britskými uprchlíky. Teprve o dva dny později, 23. prosince v 19 hodin, vyplul Vanguard do Palerma. Dne 24. prosince Nelsonovými vlastními slovy „foukalo silněji, než jsem kdy na moři zažil“. Vrchní plachty Vanguardu byly roztrhány na kusy a „v dámských pokojích si vévodkyně z Castelcicaly pořezala hlavu o příborník admirála Nelsona a malý princ Alberto upadl do křečí“.

Právě na palubě lodi Vanguard zemřel Albert na 1. svátek vánoční ve věku 6 let vyčerpáním.[1] Byl pohřben v Palermu brzy poté, co tam rodina dorazila.[1] Zemřel ve stejný den jako jeho sestřenice Marie Amálie Rakouská.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Zdroj:[3]

 
 
 
 
 
Ludvík Francouzský
 
 
Filip V. Španělský
 
 
 
 
 
 
Marie Anna Bavorská
 
 
Karel III. Španělský
 
 
 
 
 
 
Eduard Parmský
 
 
Alžběta Farnese
 
 
 
 
 
 
Dorotea Žofie Falcko-Neuburská
 
 
Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský
 
 
 
 
 
 
August II. Silný
 
 
August III. Polský
 
 
 
 
 
 
Kristýna Eberhardýna z Hohenzollernu
 
 
Marie Amálie Saská
 
 
 
 
 
 
Josef I. Habsburský
 
 
Marie Josefa Habsburská
 
 
 
 
 
 
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská
 
Albert Neapolský a Sicilský
 
 
 
 
 
Karel V. Lotrinský
 
 
Leopold Josef Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Eleonora Marie Josefa Habsburská
 
 
František I. Štěpán Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Filip I. Orleánský
 
 
Alžběta Charlotta Orleánská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Šarlota Falcká
 
 
Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská
 
 
 
 
 
 
Leopold I. Habsburský
 
 
Karel VI.
 
 
 
 
 
 
Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská
 
 
Marie Terezie Habsburská
 
 
 
 
 
 
Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
 
 
 
 
Kristýna Luisa Öttingenská
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Byli rodiči slavné vévodkyně z Berry.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prince Alberto of Naples and Sicily na anglické Wikipedii.

  1. a b c d DYSON, C. C. The Life of Marie Amelie Last Queen of the French, 1782–1866. [s.l.]: [s.n.], 2008. S. 50. (anglicky) 
  2. DAVIS, John A. Naples and Napoleon: Southern Italy and the European Revolutions, 1780-1860. [s.l.]: OUP Oxford 381 s. Dostupné online. ISBN 978-0-19-820755-9. (anglicky) Google-Books-ID: yWuH77qlSWEC. 
  3. AMMON, Christoph Heinrich von. Genealogie ascendante jusqu'au quatrieme degre inclusivement de tous les Rois et Princes de maisons souveraines de l'Europe actuellement vivans, reduite en 114 tables .... [s.l.]: Aux Depens de L'Auteur, Se Vend Chez Etienne de Bourdeaux 144 s. Dostupné online. (francouzsky) Google-Books-ID: AINPAAAAcAAJ. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]