Alžběta Jugoslávská
| Alžběta Srbská | |
|---|---|
 | |
| Úplné jméno | česky: Alžběta Karađorđevićová srbsky: Јелисавета Карађорђевић (Jelisaveta Karađorđević) |
| Narození | 7. dubna 1936 (88 let) Beli dvor, Bělehrad, Království Jugoslávie |
| Manželé | Howard Oxenberg (svatba 1960, rozvod 1966) Neil Balfour (svatba 1969, rozvod 1978) Manuel Ulloa Elías (svatba 1987, rozvod 1992) |
| Potomci | Catherine Oxenbergová Christina Oxenbergová Nicholas Augustus Balfour |
| Rod | Karađorđevićové |
| Otec | Pavel Karađorđević |
| Matka | Olga Řecká a Dánská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Princezna Alžběta Jugoslávská (srbsky: Jelisaveta Karađorđević/Јелисавета Карађорђевић; * 7. dubna 1936 Bělehrad) je členka královské dynastie Karađorđevićů, aktivistka za lidská práva a bývalá kandidátka na prezidentku Srbska. Jugoslávie zrušila svou monarchii v roce 1943 a od té doby se rozpadla na mnoho republik.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Princezna Alžběta se narodila v Bílém paláci[1] v Bělehradě jako třetí dítě a jediná dcera prince Pavla Jugoslávského (jugoslávský princ regent v letech 1934 až 1941) a princezny Olgy Řecké a Dánské.[2] Její starší bratři byli princ Nikolas a princ Alexandr Jugoslávský.[3] První si vzal Marii Piu Savojskou a druhý princeznu Barboru z Lichtenštejna.[4] Z otcovy strany je sestřenicí z druhého kolene královny Sofie Španělské a krále Karla III. Britského, a z matčiny strany sestřenicí prince Edwarda, vévody z Kentu, a jeho sourozenců, prince Michaela z Kentu a princezny Alexandry, ctihodné lady Ogilvy.[4] Je také sestřenicí z třetího kolene matky krále Viléma Alexandra Nizozemského. Je zároveň prapravnučkou Karađorđa, který zahájil první srbské povstání proti Turkům v roce 1804.[2]
Její kmotrou a jmenovkyní byla její teta z matčiny strany princezna Alžběta Řecká a Dánská.
Je podnikatelkou a spisovatelkou. Je autorkou čtyř pohádkových knih pro děti[5] a vytvořila dva parfémy jménem „Jelisaveta“ a „E“.[6] Trvale se usadila v Bělehradě a žila ve vile „Montenegrina“, kterou vlastnila její matka, princezna Olga, manželka prince regenta Pavla.[7] Vila byla v roce 2018 princeznou prodána.[8]
Vzdělání[editovat | editovat zdroj]
Princezna Alžběta byla vzdělávána v Keni, ve Spojeném království a ve Švýcarsku, nakonec vystudovala dějiny výtvarného umění v Paříži. Mluví anglicky, francouzsky, španělsky, italsky a srbsky.
Manželství[editovat | editovat zdroj]
Princezna Alžběta byla vdaná za Howarda Oxenberga (1919–2010), amerického židovského[9] výrobce šatů a blízkého přítele rodiny Kennedyových. Vzali se 21. ledna 1961 a rozvedli se v roce 1966. Mají dvě dcery (a tři vnučky):
- Catherine Oxenbergová (* 22. září 1961) se v červenci 1998 krátce provdala za Roberta Evanse a o devět dní později nechala manželství anulovat. Dne 8. května 1999 se provdala za Caspera Van Diena. Měli dvě dcery a rozvedli se v roce 2015. Má také dceru z předchozího vztahu, narozenou v roce 1991.
- India Riven Oxenbergová (* 7. června 1991)
- Maya Van Dienová (* 20. září 2001)
- Celeste Alma Van Dienová (* 3. října 2003)
- Christina Oxenbergová (* 27. prosince 1962) se v květnu 1986 provdala za Damiana Elwese. Později se rozvedli.[10]
Druhé manželství princezny Alžběty bylo s Neilem Balfourem z Dawycku (* 1944). Vzali se dne 23. září 1969 a rozvedli se v listopadu 1978. Mají jednoho syna (a čtyři vnučky):
- Nicholas Augustus Roxburgh Balfour (* 6. června 1970) se v roce 2000 oženil s jonkvrouw Stéphanie de Brouwer (* 1971). Mají čtyři dcery:
- Indie Lily Balfourová (* 17. října 2002)
- Gloria Elizabeth Balfourová (* 11. listopadu 2005)
- Olympia Rose Balfourová (* 27. června 2007)
- Georgia Veronika Stefania Balfourová (* 10. září 2010)
Princezna Alžběta se potřetí vdala za bývalého peruánského premiéra Manuela Ulloa Elíase (1922–1992). Svatba proběhla dne 28. února 1987.[2] Rozešli se v roce 1989, ačkoli manželství nebylo nikdy oficiálně rozvedeno. V roce 1992 Ulloa Elías zemřel, což z princezny oficiálně udělalo vdovu.
Politika[editovat | editovat zdroj]
Rozhodla se kandidovat na srbskou prezidentku v srbských prezidentských volbách v roce 2004, přestože její bratranec Alexandr namítal, že by se královská rodina měla politiky stranit. Po skončení druhé světové války byla královská rodina ze země vykázána a jejich majetek zabaven. „V případě vítězství,“ prohlásila, „mojí prioritou nebude návrat monarchie, ale vytvoření skutečného státu.“ Získala 63 991 hlasů nebo 2,1 %, čímž skončila na 6. místě z patnácti kandidátů.[11]
Erb[editovat | editovat zdroj]
Princezně Alžbětě byl udělen erb dne 20. června 2008.[12] Její motto se do češtiny překládá jako Služba je láska v akci.
Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]
| Karađorđe Petrović | ||||||||||||
| Alexandr Karađorđević | ||||||||||||
| Jelena Petrović | ||||||||||||
| Arsen Karađorđević | ||||||||||||
| Yevrem Nenadovich | ||||||||||||
| Persida Nenadović | ||||||||||||
| Q105067176 | ||||||||||||
| Pavel Karađorđević | ||||||||||||
| Pavel Nikolaievich Demidov | ||||||||||||
| Pavel Pavlovich Demidov, 2nd Prince of San Donato | ||||||||||||
| Eva Avrora Šarlota Šernval' | ||||||||||||
| Aurora Pavlovna Demidova | ||||||||||||
| Pjotr Nikitič Trubeckoj | ||||||||||||
| Jelena Petrovna Trubecká | ||||||||||||
| Jelizavěta Petrovna Trubecká | ||||||||||||
| Alžběta Srbská | ||||||||||||
| Kristián IX. Dánský | ||||||||||||
| Jiří I. Řecký | ||||||||||||
| Luisa Hesensko-Kasselská | ||||||||||||
| Mikuláš Řecký a Dánský | ||||||||||||
| Konstantin Nikolajevič Romanov | ||||||||||||
| Olga Konstantinovna Ruská | ||||||||||||
| Alexandra Sasko-Altenburská | ||||||||||||
| Olga Řecká a Dánská | ||||||||||||
| Alexandr II. Ruský | ||||||||||||
| Vladimír Alexandrovič Ruský | ||||||||||||
| Marie Alexandrovna Ruská | ||||||||||||
| Jelena Vladimirovna Ruská | ||||||||||||
| Bedřich František II. Meklenbursko-Zvěřínský | ||||||||||||
| Marie Meklenbursko-Zvěřínská | ||||||||||||
| Augusta Vilemína z Reuss-Köstritz | ||||||||||||
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Elizabeth of Yugoslavia na anglické Wikipedii.
- ↑ A royal quest. The Economist. 2013-03-13. Dostupné online [cit. 2021-08-03]. ISSN 0013-0613.
- ↑ a b c THE PRINCESS'S AWAKENING. Washington Post. 2024-01-03. Dostupné online [cit. 2024-05-18]. ISSN 0190-8286. (anglicky)
- ↑ EPSTEIN, M. The Statesman's Year-Book: Statistical and Historical Annual of the States of the World for the Year 1944. [s.l.]: Springer 1512 s. Dostupné online. ISBN 978-0-230-27073-2. (anglicky) Google-Books-ID: cY3JDQAAQBAJ.
- ↑ a b GRAND PATRON - PRINCESS ELIZABETH | The Order of the Fleur de Lys. www.orderofthefleurdelys.org.uk [online]. [cit. 2024-05-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Knjige bajki princeze Jelisavete [online]. [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ princess-elizabeth.com. www.princess-elizabeth.com [online]. 2019-05-23 [cit. 2024-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ MILANOVIC, Stefan. Crown Prince congratulates Princess Elizabeth moving to Villa “Montenegrin” [online]. 2014-07-01 [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ VILA CRNOGORKA PRODATA ZA VRTOGLAVI IZNOS: A sada je čeka TUŽAN KRAJ!. kurir.rs [online]. 2024-05-18 [cit. 2024-05-18]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ LLC, New York Media. New York Magazine. [s.l.]: New York Media, LLC 100 s. Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: SugCAAAAMBAJ.
- ↑ JENKINS, David. My dynasty life: Christina Oxenberg. Tatler [online]. 2018-02-26 [cit. 2024-05-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Centar za slobodne izbore i demokratiju | CeSID.rs. CeSID [online]. [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ Њено Краљевско Височанство Кнегиња Јелисавета Карађорђевић. www.czipm.org [online]. [cit. 2021-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-15.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alžběta Srbská na Wikimedia Commons
