Římskokatolická farnost Křižany
| Římskokatolická farnost Křižany | |
|---|---|
 Socha Piety v Křižanském sedle | |
| Základní údaje | |
| Církev | římskokatolická |
| Vikariát | liberecký |
| Diecéze | litoměřická |
| Provincie | česká |
| Administrátor excurrendo | in spiritualibus: A.R.D. Mgr. Radek Jurnečka in materialibus: Bc. Michal Olekšák trvalý jáhen |
| Lokalizace farnosti | |
  Římskokatolická farnost Křižany | |
| Území farnosti | |
| Křižany | |
| Kontakt | |
| Adresa sídla | Dlouhý Most 103, 463 12, Česko |
| Souřadnice | 50°44′18,6″ s. š., 14°54′8,28″ v. d. |
| Webové stránky | www |
| farnost | |
| Datová schránka | xfkgss4 |
| IČO | 46749187 (VR) |
| Externí odkazy | |
| Databáze Ministerstva kultury České republiky | |
| Údaje v infoboxu aktuální k 7/2023 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.jpg)
Římskokatolická farnost Křižany (lat. Chrisdorfium[1]) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Křižany a v jejím okolí. Organizačně spadá do libereckého vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel svatého Maxmiliána v Křižanech.
Historie farnosti[editovat | editovat zdroj]
Farnost existovala již před rokem 1352. Tato stará farnost (plebánie) zanikla za husitských válek. Od roku 1651 jsou v místě vedeny matriky.[2] V letech 1672–1724 bylo území farnosti v duchovní správě farnosti Hrádek nad Nisou.[3] Nově byla farnost kanonicky ustavena od roku 1724.[2]
Duchovní správci vedoucí farnost[editovat | editovat zdroj]
Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]
Nicolaus † 1378
- 1378 Wenceslaus
- 1379 Nicolaus
- Sidonius, † 1395
- 1395 Joannes
- 1395 Joannes
- Wenceslaus, † 1397
- 1397 Joannes
- 1418 Slavko ze Skalice
- Georgius, † 1422
- 1422 Mathias
- 1720 cap. resid. Joannes Georg. Meyer
- 1724 proto-par. (1. farář) Joannes Georg. Meyer
- 1726 Joannes Schneider
- 1738 Antonius Watzke
- Antonius Schneider
- 1751 Josephus Tugemann
- 1752 Joannes Zebisch
- 1753 Joannes Schöpfer
- 1755 Adamus Ruffert
- 1759 Dominicus Wolf
- 1760 Carolus Jung
- 1772 Ignat. Waeber
- 1794 Carol. Trenkler, † 11. 10. 1805
- 1806 Car. Felgenhauer, n. 28. 1. 1751 Reichenberg., † 28. 6. 1815
- 1815 Jos. Seibt, n. 13. 5. 1779 Friedland, o. 6. 9. 1803, † 28. 8. 1854
- 1827 Jos. Wagenknecht, 1. 5. 1785 Weisskirchna, o. 17. 8. 1812, † 1. 3. 1828
- 1828 Florian. Appelt, n. 20. 4. 1788 Doerflens., o. 7. 8. 1813, † 30. 11. 1857
- 1833 Aloys. Harnisch, n. 28. 1. 1783 Franzberg, o. 16. 8. 1809, † 15. 12. 1858
- 1847 Steph. Sommer, n. 26. 12. 1797 Oberebersdorf., o. 7. 9. 1823, † 7. 8. 1850
- 1851 par. vacat, admin. interc. Car. Hoffmann
- 1852 Jos. Hittel, n. 23. 9. 1804 Tetschen, o. 28. 9. 1832, † 16. 12. 1863
- 1859 Franc. Hausmann, n. 23. 8. 1810 Schoenwald., o. 3. 8. 1836, † 12. 7. 1879
- 1879 par. vacat, admin. interc. Jos. Tschörch
- 1881 Jos. Jahn, n. 18. 4. 1829 Reichenberg, o. 25. 7. 1851, † 8. 8. 1907
- 1885 Franc. Sommer, n. 11. 4. 1846 Hegewald, o. 20. 7. 1869, † 16. 6. 1916
- 1888 Jos. Funke, n. 10. 4. 1850 Rückendorf, 18. 7. 1875, † 28. 10. 1924
- 1903 par. vacat, admin. interc. Jos. Schlenz
- 1904 Stephan Florian Krause, farář, n. 5. 4. 1857 Lusdorf, o. 20. 7. 1880, † 26. 12. 1939
- 1926 par. vacat, admin. interc. exc. Ferd. Gaudl
- 1. 5. 1926 Guliel. Hamann, n. 9. 8. 1886 D. Gabel, o. 11. 7. 1909, exilium 9. 8. 1945, † 16. 8. 1972
- 1. 3. 1947 Jan Böhm
- 1. 5. 1962 Josef Matura
- 1. 1. 1990 Zdeněk Flejberk OP
- 1. 12. 1993 Josef Matura
- 1. 4. 2003 František Opletal
- 13. 11. 2007 Bc. Michal Olekšák, trvalý jáhen, admin. in materialibus
- 1. 7. 2010 Radek Jurnečka, admin. exc. in spiritualibus[3]
Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.
Galerie duchovních[editovat | editovat zdroj]
-
Stephan Florian Krause -
Josef Matura -
František Opletal -
Radek Jurnečka
Území farnosti[editovat | editovat zdroj]
Do farnosti náleží území obce:[2][4]
Římskokatolické sakrální stavby na území farnosti[editovat | editovat zdroj]
| Fotografie | Stavba | Místo | Bohoslužby | Zeměpisné souřadnice | Status | Číslo kulturní památky | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Kostel | |||||||
.jpg)
|
Kostel sv. Maxmiliána | Křižany | bližší informace o bohoslužbách | 50°44′19″ s. š., 14°54′8″ v. d. | farní kostel[2][5] | 39093/5-4365 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | |
| Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice | |||||||
Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.
Příslušnost k farnímu obvodu[editovat | editovat zdroj]
Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) farnosti – arciděkanství Liberec, jehož součástí je i farnost Křižany, která je tak spravována excurrendo. Přehled těchto kolatur je v tabulce farních obvodů libereckého vikariátu.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 405.
- ↑ a b c d Macek, s. 105.
- ↑ a b Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2022.
- ↑ Lexikon obcí severních a severozápadních Čech [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2020-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-23.
- ↑ Katalog biskupství litoměřického, farní kostel sv. Maxmiliána, Křižany [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-08]. Dostupné online.