Václav Otčenášek
| Václav Otčenášek | |
|---|---|
| Narození | 26. září 1925 Tršice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 9. listopadu 1951 (ve věku 26 let) Olomoucká věznice  Československo |
| Místo pohřbení | Ďáblický hřbitov |
| Národnost | česká |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Václav Otčenášek (26. září 1925 Tršice – 9. listopadu 1951 Olomouc) byl český automechanik odsouzený v politickém procesu komunistickým režimem k trestu smrti a v roce 1951 popraven.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v roce 1925 v Tršicích. Jeho otec Adolf byl během druhé světové války členem protinacistického odboje. Otec zároveň vlastnil autodílnu v Bělotíně, v níž poté působil i on sám. Kolem jeho minulosti panuje řada pochybností a existují dvě verze jeho činnosti během války.[1]
Podle jedné z nich byl v roce 1942 totálně nasazen na olomouckém letišti, devět měsíců vězněn gestapem za údajný pokus o sabotáž, uprchl do Jugoslávie, na území Černé Hory bojoval po boku partyzánů proti nacistům a v rámci těchto bojů byl zraněn. Po konci války měl v Jugoslávii několik měsíců působit jako řidič a na podzim 1945 se vrátit zpět do Československa. Podle další verze Československo Otčenášek nikdy vůbec neopustil. a pobýval pouze na území Olomoucka.[1]
Po únoru 1948[editovat | editovat zdroj]
Po únorovém převratu se v Bělotíně poté dostal do kontaktu s muži, se kterými chtěl podnikat ozbrojené protirežimní akce. Ty nakonec nepodnikli a v říjnu 1950 se s nimi pokusil uprchnout z Československa do Západního Německa,[2] kde se chtěl stát členem zahraniční armády. Když však jel se skupinou vlakem směrem ke státní hranici do Domažlic a skupinu se pokusil zkontroloval příslušník Sboru národní bezpečnosti, došlo k přestřelce. Jediným uprchlíkem, kterému se z ní nepodařilo uprchnout, byl právě Otčenášek, který utrpěl zranění při seskoku z vlaku, když dvě hodiny ležel v kolejišti v bezvědomí.[3] Dobrovolně se na nedalekém nádraží přihlásil u příslušníků SNB, neboť byl těžce raněn. Poté byl v ve vazbě mučen a donucen prozradit všechny, kteří s ním chtěli utéci a i ty, kteří mu nějak pomohli či o útěku jen věděli.[1] V politickém procesu konaném v červenci 1951 v Hranicích byl za trestné činy velezrady, a pokus o vraždu odsouzen k trestu smrti.[4][5][6] Popraven byl v listopadu 1951.[7]
Od roku 2002 připomíná jeho památku v Brně pamětní deska.[6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Smutný osud mladého tršického rodáka. www.trsice.cz [online]. [cit. 2024-05-18]. Dostupné online.
- ↑ Otčenášek, Václav, 1926-1951 - Bibliography of the History of the Czech Lands. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2024-05-18]. Dostupné online.
- ↑ Pomník osvobození | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-05-18]. Dostupné online.
- ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2024-05-18]. Dostupné online.
- ↑ Seznam popravených v ČSR z politických důvodů : Zločiny proti lidskosti. Valka.cz [online]. 2005-04-27 [cit. 2024-05-18]. Dostupné online.
- ↑ a b Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-05-18]. Dostupné online.
- ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2024-05-18]. Dostupné online.