Přeskočit na obsah

Jošt III. z Rožmberka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jošt III. z Rožmberka
Joštův erb
Joštův erb
9. vladař domu rožmberského
Ve funkci:
29. února 1532 – 15. října 1539
PředchůdceJan III. z Rožmberka
NástupcePetr V. z Rožmberka
Hejtman prácheňského kraje

Narození30. června 1488 nebo 31. července 1488
Český Krumlov
Úmrtí15. října 1539 (ve věku 51 let)
Místo pohřbeníRožmberská hrobka
ChoťI. Bohunka ze Starhemberku († 1530)
II. (1530) Anna z Rogendorfu († 1562)
RodičeVok II. z Rožmberka (1459–1505)
Markéta z Gutštejna († před 1528)
DětiAnna, provd. z Hradce (1530–1580)
Alžběta (1532–1576)
Vilém (1535–1592)
Bohunka provd. Popelová z Lobkowicz (1536–1557)
Eva, provd. Zrinská ze Serynu a později Gassoldo (1537–1591)
Petr Vok (1539–1611)
Příbuzníbratr: Jan III. z Rožmberka (1484–1532)
bratr: Jindřich VI. z Rožmberka (1487–1494)
bratr: Petr V. z Rožmberka (1489–1545)
bratr: Jindřich VII. z Rožmberka (1496–1526)
teta: Kateřina z Rožmberka (1457–1521)
strýc: Petr IV. z Rožmberka (1462–1523)
strýc: Oldřich III. z Rožmberka (1471–1513)
CommonsJost III von Rosenberg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jošt III. z Rožmberka (30. června 148815. října 1539) byl hejtmanem prácheňského kraje a vladařem rožmberského domu. Byl otcem Viléma z Rožmberka a Petra Voka. Zúčastnil se tažení krále Ferdinanda I. Habsburského proti Turkům. Je autorem knihy Knížky o štěpování.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Byl dvakrát ženatý. Poprvé se oženil až v téměř jednačtyřiceti letech, neboť v tu dobu byl z pěti synů Voka II. jediným, který mohl rodu přinést dědice – nejstarší bratr Jan III. byl jako převor Řádu Maltézských rytířů vázán celibátem, druhý bratr Jindřich VI. zemřel v sedmi letech, mladší bratr Petr V., řečený Kulhavý se neoženil kvůli fyzické vadě a nejmladší Jindřich VII. zemřel pravděpodobně na rakovinu varlat.[1] První manželkou Jošta III. z Rožmberka byla Vendelína Bohunka ze Starhembergeru. S ní měl Jošt dceru Annu (26. 1. 1530–16. 12. 1580) později provdanou za Jáchyma z Hradce, který zastával úřad nejvyššího kancléře Českého království (druhá osoba v království po císaři). Bohunka ze Starhembergeru zemřela následující den po porodu dcery Anny. Dne 17. července 1530 se v Augsburgu Jošt oženil znovu a vzal si Annu z Rogendorfu, s níž měl postupně sedm dětí, z nichž nejmladší Petr Vok se narodil pouhé dva týdny před otcovou smrtí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HANDLOVÁ, Marcela. Rod Vítkovců: Záchrana rodu na poslední chvíli [online]. 2016-01-24. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BŮŽEK, Václav; HRDLIČKA, Josef, a kol. Dvory velmožů s erbem růže : všední a sváteční dny posledních Rožmberků a pánů z Hradce. Praha: Mladá fronta, 1997. 315 s. Dostupné online. ISBN 80-204-0651-4. 
  • KUBÍKOVÁ, Anna. Rožmberské kroniky : krátký a summovní výtah od Václava Březana : komentovaná edice. České Budějovice: Veduta, 2005. 294 s. ISBN 80-86829-10-3. 
  • LAVIČKA, Roman; ŠIMÚNEK, Robert. Páni z Rožmberka 1250–1520 : jižní Čechy ve středověku : kulturněhistorický obraz šlechtického dominia ve středověkých Čechách. České Budějovice: Veduta, 2011. 356 s. ISBN 978-80-86829-70-8. 
  • NĚMEC, Bohumír. Rožmberkové : životopisná encyklopedie panského rodu. České Budějovice: Veduta, 2001. 111 s. ISBN 80-903040-0-1. 
  • Antonín Beck, Rožmberské paměti (1850)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]