Divadlo na Vinohradech
Divadlo na Vinohradech | |
---|---|
Divadlo na Vinohradech | |
Základní informace | |
Stát | Česko |
Místo | Praha |
Typ divadla | profesionální divadlo |
Zaměření | činohra |
Vznik | 1905 |
Budova | |
Styl | secese |
Architekt | Alois Čenský |
Doba výstavby | 1905–1907 |
Otevření | 24. listopadu 1907 |
Kód památky | 40226/1-1317 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Osobnosti | |
Ředitel | Tomáš Töpfer |
Umělecký šéf | Juraj Deák |
Další informace | |
Souřadnice | 50°4′34″ s. š., 14°26′12,98″ v. d. |
Adresa | Divadlo na Vinohradech Náměstí míru 1450/7 Praha 2, Vinohrady 120 00 Praha 2 |
Ulice | náměstí Míru |
Oficiální web | Oficiální web |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Divadlo na Vinohradech je jedna z hlavních činoherních scén v Praze. Nachází se na náměstí Míru v městské části Praha 2 na Vinohradech. Budova divadla převážně ve stylu novorenesance se secesními prvky z roku 1907 stojí v Městské památkové zóně Vinohrady, Žižkov, Vršovice.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Budova divadla byla postavena v letech 1905–1907 staviteli Janem Majerem a Josefem Veselým podle návrhu architekta Aloise Čenského. Původní návrh budovy byl připraven v novorenesančním stylu, ale ještě během projektování byl architektem obohacen o secesní prvky.
Alegorické postavy na pylonech nad středovým průčelím budovy mají název Statečnost (anděl se vztyčeným mečem) a Pravda (anděl se zrcadlem); jejich autorem je Milan Havlíček.
Historické názvy divadla[editovat | editovat zdroj]
- Městské divadlo Královských Vinohrad 1907–1922
- Městské divadlo na Královských Vinohradech 1922–1941, 1943, 1945–1950
- Městské komorní divadlo 1929–1945, 1946–50
- Městské divadlo Na poříčí 1941–1945
- Divadlo J. K. Tyla 1944
- Městské lidové divadlo v Karlíně 1945
- Divadlo československé armády 1950–1954, 1960–1966
- Ústřední divadlo československé armády 1954–1960
- Divadlo na Vinohradech od 1966
zdroj [1]
Zahájení provozu[editovat | editovat zdroj]
Divadlo bylo slavnostně otevřeno 24. listopadu 1907. Prvním představením byla hra Jaroslava Vrchlického Godiva v režii F. A. Šuberta s výpravou Josefa Weniga. Kromě činohry působil v divadle zpočátku i operní a operetní soubor, a to do roku 1919.
Citát[editovat | editovat zdroj]
„ | Městské divadlo na Královských Vinohradech, to bylo tenkrát, pane, nějaké divadlo! Hned po Národním ze všech nejznámější a nejrenomovanější. A díky Hilarových hercům a režiím možná tehdy i přitažlivější než Národní. | “ |
— František Kovářík[2] |
Repertoár[editovat | editovat zdroj]
Terezka[editovat | editovat zdroj]
Lyrické drama Lenky Lagronové o životě svaté Terezie z Lisieux v režii Radovana Lipuse. Předpremiéry v květnu a červnu 2024, premiéra 25. 10. 2024, uváděno v Kostele sv. Šimona a Judy Na Františku.
-
Karolína Knězů jako Terezka
-
Naďa Konvalinková jako Matka představená
-
Vendulka Křížová jako Vincenta
-
Alexandra Tomanová jako Maminka a Tomáš Dastlík jako Tatínek
-
Šárka Krausová jako Anežka, Karolína Knězů jako Terezka a Barbora Poláchová jako Magdalena
Sirotci[editovat | editovat zdroj]
Hra Dennise Kellyho o násilí ve městech v režii Barbory Maškové. Premiéra 19. 4. 2024, uváděno ve spolupráci s OLDstars na studiové scéně.
-
Viktor Javořík jako Liam
-
Jana Kotrbatá jako Helen
-
Jan Battěk jako Danny
-
Jana Kotrbatá a Viktor Javořík
-
Jana Kotrbatá a Jan Battěk
Srpen v zemi indiánů[editovat | editovat zdroj]
Oceňované drama Tracyho Lettse o setkání rodiny Westonů v režii Petra Svojtky. Premiéra 22. 3. 2024, uváděno na velké scéně.
-
Svatopluk Skopal jako Beverly a Antonie Talacková jako Johnna
-
Zuzana Vejvodová jako Ivy a Regina Rázlová jako Violet
-
Andrea Elsnerová jako Barbara a Daniel Bambas jako Bill
-
Markéta Děrgelová jako Karen
-
Igor Bareš jako Charles
Pronásledování a umučení dr. Šaldy[editovat | editovat zdroj]
Pikantní groteska z divadelního prostředí Karla Steigerwalda v režii Šimona Dominika. Premiéra 26. 1. 2024, uváděno na studiové scéně.
-
Marek Holý jako Nývlt
-
Marek Holý jako Šalda
-
Jana Kotrbatá jako Mexbauerová
-
Vendulka Křížová jako Nápověda
-
Zdeněk Palusga jako Bard
Nepijte tu vodu[editovat | editovat zdroj]
Komedie Woodyho Allena o tom, jak se rodina Hollanderů ukryje na velvyslanectví, které dočasně řídí velvyslancův syn Axel, v režii Juraje Deáka. Premiéra 15. 12. 2023, uváděno na velké scéně.
-
Otakar Brousek ml. jako Kilroy a Viktor Javořík jako Axel
-
Václav Vydra jako Walter a Andrea Černá jako Marion
-
Elizabeth Kateřina McIntosh jako Susan
-
Tomáš Pavelka jako Páter Drobny
-
Stanislav Moskvin jako Kruglov
Lakomec[editovat | editovat zdroj]
Slavná Molièrova komedie o skrblivém Harpagonovi, jehož láska k penězům brání v lásce jeho dětem, v režii Pavla Kheka. Premiéra 20. 10. 2023, uváděno na velké scéně.
-
Aleš Procházka jako Harpagon
-
Aleš Petráš jako Kleant
-
Ondřej Kraus jako Valér
-
Sabina Rojková jako Mariana
-
Tereza Bebarová jako Frosina
Bach & synové[editovat | editovat zdroj]
Současné drama Niny Raine o životě Johanna Sebastiana Bach v režii Juraje Deáka. Česká premiéra hry 16. 5. 2023 za účasti autorky, uváděno na velké scéně.
-
Radek Holub jako Johann Sebastian
-
Simona Postlerová jako Maria Barbara
-
Ondřej Brousek jako Vilém Friedemann
-
Marek Lambora jako Karl Filip
-
Václav Svoboda jako Bedřich Veliký
Danny Smiřický[editovat | editovat zdroj]
Scénický entrtejment Jana Vedrala z díla Josefa Škvoreckého v režii Radovana Lipuse. Premiéra 27. 1. 2023, uváděno na velké scéně.
Člověk nikdy neví[editovat | editovat zdroj]
Komedie George Bernarda Shawa v režii Šimona Dominika. Premiéra 4. 11. 2022, uváděno na velké scéně.
Past na myši[editovat | editovat zdroj]
Detektivka Agathy Christie v režii Jana Buriana. Premiéra 15. 10. 2022, uváděno na velké scéně.
Láska! Prsty! Salman Rushdie![editovat | editovat zdroj]
Hra podle komiksu Daniela Majlinga v režii Barbory Maškové. Česká premiéra hry 4. 6. 2022, uváděno na studiové scéně.
-
Jiří Maryško jako Rudo a Jiří Roskot jako Soetkin
-
Jiří Roskot jako Soetkin
-
Kryštof Rímský, Jiří Maryško a Antonie Talacková
-
Antonie Talacková jako Nele
-
Jiří Roskot jako Soetkin a Kryštof Rímský jako Ivan
Dům Bernardy Alby[editovat | editovat zdroj]
Drama Federica Garcíi Lorcy v režii Juraje Deáka. Premiéra 20. 5. 2022, uváděno na velké scéně.
Obchodník s deštěm[editovat | editovat zdroj]
Romantická komedie Nathaniela R. Nashe v režii Juraje Deáka. Premiéra 1. 9. 2021, uváděno na velké scéně.
Balada pro banditu[editovat | editovat zdroj]
Muzikál Milana Uhdeho a Miloše Štědroně inspirovaný Olbrachtovým románem o Nikolu Šuhajovi v režii Juraje Deáka. Premiéra 2. 10. 2020, uváděno na velké scéně.
Motýl na anténě – Audience[editovat | editovat zdroj]
Dvě jednoaktovky Václava Havla v režii Šimona Dominika. Premiéra 29. 11. 2019, uváděno na studiové scéně.
Za dveřmi[editovat | editovat zdroj]
Komorní hra Barbory Hančilové o životě několika generací rodiny v jednom domě v režii Barbory Maškové. Inscenace získala nominaci na Cenu divadelní kritiky za nejlepší poprvé uvedenou českou hru roku za rok 2019. Premiéra 31. 5. 2019, uváděno na studiové scéně.
Revizor[editovat | editovat zdroj]
Slavná Gogolova komedie o záměně petrohradského úředníka Chlestakova v režii Juraje Deáka. Premiéra 19. 12. 2018, uváděno na velké scéně.
Ucho[editovat | editovat zdroj]
Divadelní adaptace filmového scénáře Jana Procházky k filmu Karla Kachyni v režii Šimona Dominika. Premiéra 9. 6. 2017, uváděno na studiové scéně.
Pygmalion[editovat | editovat zdroj]
Komedie George Bernarda Shawa o sázce profesora Higginse, který se chystá proměnit květinářku Lízu Doolittlovou, v režii Juraje Deáka. Titul se současně největším počtem repríz. Premiéra 22. 4. 2016, uváděno na velké scéně.
Romeo a Julie[editovat | editovat zdroj]
Slavná Shakespearova tragédie o nešťastné lásce dvou mladých lidí v režii Juraje Deáka. Nejdéle současně hraný titul Divadla na Vinohradech. Premiéra 12. 12. 2015, uváděno na velké scéně, v minulosti i ve Valdštejnské zahradě.
Již neuváděné inscenace (po roce 1995)[editovat | editovat zdroj]
- Huncleder (28. 4. 2000 – 2. 4. 2001)
- Hostina u Petronia (31. 10. 1997 – 14. 6. 2001)
- Trojhvězdí (25. 5. 2000 – 19. 6. 2001)
- Zpívající Benátky (17. 12. 1999 – 25. 6. 2001)
- Podzimní zahrada (24. 6. 1999 – 28. 9. 2001)
- Jak je důležité míti Filipa (10. 4. 1998 – 23. 10. 2001)
- Návštěva staré dámy (13. 9. 1996 – 9. 2. 2002)
- Divadelní komedie (21. 5. 1999 – 13. 6. 2002)
- Dáma není k pálení (14. 12. 2001 – 20. 6. 2002)
- Drobečky z perníku (15. 6. 2001 – 24. 2. 2003)
- Hrátky s čertem (3. 11. 2000 – 20. 3. 2003)
- Lysistrata (28. 5. 2002 – 29. 4. 2003)
- Don Juan (7. 2. 2003 – 31. 5. 2003)
- Sto roků samoty (15. 12. 2000 – 4. 6. 2003)
- Král Krysa (6. 4. 2002 – 17. 12. 2003)
- Král Jan (26. 10. 2001 – 18. 12. 2003)
- Kdo se bojí Virginie Woolfové? (26. 9. 2002 – 3. 3. 2004)
- Talisman (13. 2. 2002 – 1. 5. 2004)
- Král jelenem (15. 9. 2003 – 1. 6. 2004)
- Othello (23. 5. 2003 – 10. 6. 2004)
- Dáma od Maxima (23. 3. 2001 – 27. 10. 2004)
- Howard Katz (29. 11. 2002 – 2. 11. 2004)
- Tomáš Becket (19. 12. 2003 – 30. 3. 2005)
- Cesta Karla IV. do Francie (21. 3. 2003 – 10. 5. 2005)
- Pobřeží (27. 5. 2004 – 10. 6. 2005)
- Lásky paní Katty (13. 2. 2004 – 22. 6. 2005)
- Krejčovský salon (5. 12. 2003 – 13. 12. 2005)
- Pokorný Felix (21. 12. 2004 – 17. 2. 2006)
- Lo Stupendo (9. 4. 2004 – 6. 3. 2006)
- Macbeth (12. 11. 2004 – 7. 3. 2006)
- To pravé (18. 2. 2005 – 15. 3. 2006)
- Tango Sólo (3. 6. 2005 – 9. 5. 2006)
- Král se baví (7. 10. 2005 – 19. 10. 2006)
- Bláznivá ze Chaillot (16. 3. 2007 – 15. 12. 2007)
- Herkules a Augiášův chlív (25. 5. 2007 – 15. 1. 2008)
- Richard II. (9. 11. 2006 – 19. 2. 2008)
- Shakespeare v Hollywoodu (16. 6. 2006 – 21. 3. 2008)
- Vrátila se jednou v noci (25. 3. 2005 – 19. 5. 2008)
- Chvíle pravdy (10. 3. 2006 – 27. 6. 2008)
- Adina (15. 11. 2007 – 15. 5. 2009)
- Na krásné vyhlídce (29. 2. 2008 – 24. 6. 2009)
- Figarova svatba (18. 4. 2008 – 23. 2. 2010)
- Višňový sad (25. 1. 2008 – 2. 3. 2010)
- Ošklivec (Studiová scéna, 13. 3. 2009 – 4. 3. 2010)
- Obchodník s deštěm (19. 12. 2008 – 8. 3. 2010)
- Věc Makropulos (23. 10. 2008 – 8. 4. 2010)
- Vojcek (27. 3 2009 – 26. 4. 2010)
- Mumraj (29. 5. 2009 – 14. 6. 2010)
- Transit (Studiová scéna, 16. 1. 2009 – 28. 2. 2011)
- Famílie aneb Dědictví otců zachovej nám (19. 1. 2007 – 2. 3. 2011)
- Zámek (1. 10. 2010 – 19. 5. 2011)
- Fidlovačka aneb Kde domov můj? (6. 9. 2010 – 21. 5. 2011)
- Na flámu (10. 12. 2010 – 17. 6. 2011)
- Albertina (Studiová scéna, 18. 3. 2011 – 13. 12. 2011)
- Naprosto neuvěřitelná událost: Ženitba (26. 2. 2010 – 2. 1. 2012)
- Caesar (4. 3. 2011 – 8. 2. 2012)
- Tartuffe (27. 9. 2011 – 2. 5. 2012)
- Donaha! (25. 11. 2005 – 26. 5. 2012)
- Tvá ruka v mé dlani (Studiová scéna, 21. 10. 2011 – 11. 6. 2012)
- Zkouška orchestru (16. 10. 2009 – 13. 6. 2012)
- Tanec smrti (Studiová scéna, 14. 1. 2011 – 14. 6. 2012)
- Apartmá v hotelu Plaza (11. 11. 2011 – 23. 1. 2013)
- Marie Stuartovna (18. 12. 2009 – 7. 2. 2013)
- Mocná Afrodité (20. 1. 2012 – 3. 4. 2013)
- Byl jsem při tom (16. 3. 2012 – 13. 5. 2013)
- Cyrano!! Cyrano!! Cyrano!! (20. 5. 2011 – 11. 1. 2014)
- Andorra (13. 9. 2013 – 18. 3. 2014)
- Jak udělat kariéru snadno a rychle (5. 10. 2012 – 26. 3. 2014)
- Dva (Studiová scéna, 23. 9. 2013 – 19. 5. 2014)
- Měsíc pro smolaře (Studiová scéna, 11. 5. 2012 – 21. 5. 2014)
- Les (31. 5. 2013 – 30. 5. 2014)
- Jistě, pane ministře (3. 2. 2006 – 7. 6. 2014)
- Nesnesitelné svatby (25. 10. 2013 – 19. 6. 2014)
- Rebeka (22. 2. 2013 – 10. 10. 2014)
- Poslední z Haussmanů (21. 2. 2014 – 2. 4. 2015)
- Kdokoli (19. 3. 2015 – 7. 5. 2015)
- Jindřich IV. (20. 12. 2013 – 20. 5. 2015)
- Kočka na kolejích (Studiová scéna, 30. 11. 2012 – 17. 6. 2015)
- Láska na Krymu (19. 12. 2014 – 11. 11. 2015)
- To byla moje písnička! (2. 11. 2012 – 2. 12. 2015)
- Plačící satyr (6. 3. 2015 – 19. 4. 2016)
- Kašpar Hauser (11. 9. 2015 – 19. 5. 2016)
- Brouk v hlavě (15. 11. 1996 – 1. 6. 2016)
- Dvojitý agent (22. 3. 2013 – 2. 6. 2016)
- Ideální manžel (23. 2. 2007 – 3. 6. 2016)
- Soudce v nesnázích (21. 3. 2014 – 8. 6. 2016)
- Vstupte! (25. 1. 2013 – 11. 6. 2016)
- Nevzdávej to (15. 5. 2015 – 16. 6. 2016)
- Caligula (4. 11. 2015 – 22. 11. 2016)
- Loupežník (6. 2. 2015 – 28. 2. 2017)
- Na kamenném, kamenném poli (Studiová scéna, 17. 12. 2015 – 4. 3. 2017)
- Sluníčkáři (16. 12. 2016 – 18. 5. 2017)
- Rod Glembayů (16. 10. 2014 – 12. 6. 2017)
- Nepřítel lidu (19. 2. 2016 – 15. 12. 2017)
- Amadeus (7. 11. 2014 – 5. 2. 2018)
- Piknik (Studiová scéna, 4. 3. 2016 – 14. 2. 2018)
- Zvěstování aneb Bedřichu, jsi anděl (Studiová scéna, 8. 9. 2016 – 4. 6. 2018)
- Peer Gynt (17. 3. 2017 – 14. 6. 2018)
- Hašler... (19. 4. 2013 – 25. 6. 2018)
- Zkrocení zlé ženy (14. 12. 2012 – 27. 6. 2018)
- Nikdy (Studiová scéna, 22. 10. 2015 – 5. 11. 2018)
- Velká mela aneb Francouzská kuchyně (18. 3. 2016 – 16. 11. 2018)
- Ifigenie v Aulidě (16. 2. 2018 – 7. 2. 2019)
- Periférie (26. 5. 2017 – 15. 5. 2019)
- Konec masopustu (19. 10. 2018 – 4. 6. 2019)
- Bytná na zabití (16. 5. 2014 – 14. 6. 2019)
- Její pastorkyňa (16. 9. 2016 – 7. 11. 2019)
- Ulity (Studiová scéna, 16. 5. 2018 – 6. 12. 2019)
- Hodinový hoteliér (Studiová scéna, 16. 10. 2014 – 28. 1. 2020)
- Návštěva staré dámy (6. 9. 2019 – 4. 2. 2020)
- Čarodějky ze Salemu (20. 12. 2017 – 14. 2. 2020)
- Hrobníkova dcera (Studiová scéna, 6. 12. 2018 – 17. 2. 2020)
- Hašler... (19. 4. 2013 – 24. 2. 2020)
- Když ptáčka lapají... (14. 11. 2016 – 3. 3. 2020)
- Fanny a Alexandr (8. 3. 2019 – 12. 9. 2020)
- Lev v zimě (21. 10. 2017 – 15. 9. 2020)
- Ahoj, krásko! (17. 5. 2019 – 25. 9. 2020)
- Škola žen (21. 4. 2017 – 1. 10. 2020)
Umělecký soubor a vedení[editovat | editovat zdroj]
Současný herecký soubor[editovat | editovat zdroj]
- Marek Adamczyk (od roku 2017)
- Daniel Bambas (od roku 2004)
- Igor Bareš (od roku 2015)
- Tereza Bebarová (od roku 2015)
- Dominick Benedikt (od roku 2017)
- Otakar Brousek ml. (od roku 2012)
- Ondřej Brousek (od roku 2012)
- Petr Matyáš Cibulka (od roku 2022)
- Tereza Císařová (od roku 2017)
- Andrea Černá (od roku 2015)
- Tomáš Dastlík (od roku 2015)
- Markéta Děrgelová (od roku 2014)
- Andrea Elsnerová (od roku 1999)
- Marek Holý (od roku 2012)
- Viktor Javořík (od roku 2017)
- Naďa Konvalinková (od roku 2015)
- Petr Kostka (od roku 1994)
- Jana Kotrbatá (od roku 2017)
- Jan Krafka (od roku 2020)
- Ondřej Kraus (od roku 2018)
- Šárka Krausová (od roku 2016)
- Vendula Křížová (od roku 1990)
- Marek Lambora (od roku 2015)
- Lilian Malkina (od roku 2018)
- Jiří Maryško (od roku 2015)
- Carmen Mayerová (od roku 2010)
- Stanislav Moskvin (od roku 2022)
- Pavel Nečas (od roku 2015)
- Zdeněk Palusga (od roku 2020)
- Tomáš Pavelka (od roku 2016)
- Aleš Petráš (od roku 2021)
- Simona Postlerová (od roku 1992)
- Aleš Procházka (od roku 2018)
- Regina Rázlová (od roku 1994)
- Eva Režnarová (od roku 1994)
- Kryštof Rímský (od roku 2020)
- Pavel Rímský (od roku 1997)
- Sabina Rojková (od roku 2015)
- Jiří Roskot (od roku 2019)
- Sára Rychlíková (od roku 2022)
- Jaroslav Satoranský (od roku 1966)
- Svatopluk Skopal (od roku 1976)
- David Steigerwald (od roku 2013)
- Václav Svoboda (od roku 2013)
- Jiří Šesták (od roku 2020)
- Jan Šťastný (od roku 1992)
- Libuše Švormová (od roku 1994)
- Antonie Talacková (od roku 2015)
- Tomáš Töpfer (1987–1998, od roku 2012)
- Zuzana Vejvodová (od roku 2013)
- Václav Vydra (od roku 1995)
Hosté[editovat | editovat zdroj]
Bývalí členové hereckého souboru[editovat | editovat zdroj]
K významným hercům působícím v činohře patřili (v abecedním pořadí) např.:[3]
- Josef Abrhám (1962–1965)
- Jaroslava Adamová (1946–1950)
- Světla Amortová (1951–1981)
- Zlata Adamovská (1990–2010)
- Miroslav Babuský (1983–1995)
- Eliška Balzerová (1977–1998)
- Stanislava Bartošová (1969–1993)
- Pavel Batěk (2004–2015)
- Svatopluk Beneš (1937–1950)
- Bohumil Bezouška (1948–1951)
- Josef Bláha (1951–1991)
- Jiřina Bohdalová (1967–1990)
- Vlastimil Brodský (1948–1990)
- Otakar Brousek starší (1959–1990)
- Kateřina Brožová (1991–1996)
- Radoslav Brzobohatý (1967–1999)
- Věra Budilová (1955–1999)
- Jiří Čapka (1992–2015)
- Martin Davídek (2002–2014)
- Rudolf Deyl ml. (1950–1955)
- Zdeněk Dítě (1944–1945, 1948–1958)
- Jana Dítětová (1944–1945)
- Vladimír Dlouhý (1997–2006)
- Adolf Dobrovolný (1907–1913)
- Leopolda Dostalová (1920–1924)
- Jiří Dvořák (1999–2015)
- Vlastimil Fišar (1953–1991)
- Ladislav Frej (1987–1994, 1998–2012)
- Marie Glázrová (1932–1937)
- Hugo Haas (1924–1929)
- Elena Hálková (1930–1935)
- Matěj Hádek (1998–2000)
- Petr Haničinec (1962–1999)
- František Hanus (1952–1991)
- Jaromír Hanzlík (1966–1993)
- Antonín Hardt (1971–1981)
- Jan Hartl (1989–1990)
- Dagmar Havlová (1979–1996, 2009–2019)
- Antonie Hegerlíková (1946–2004)
- Gustav Hilmar (1926–1959)
- Jana Hlaváčová (1994–2010)
- Vladimír Hlavatý (1929–1945, 1947–1992)
- Lukáš Hlavica (1990–1997)
- Petra Hobzová (2000–2013)
- Zdeněk Hodr (1943–1976)
- Jan Holík (2009–2012)
- Karel Houska (1948–1983)
- Rudolf Hrušínský (1940–1943, 1945–1948, 1949–1950)
- Vlasta Chramostová (1950–1970)
- Josef Chvalina (1951–1964, 1979–1982)
- Cvetana Igová (1970–1990)
- Iva Janžurová (1964–1987)
- Rudolf Jelínek (1973–2004)
- Václav Jílek (2013–2018)
- Jiřina Jirásková (1951–2013)
- Lucie Juřičková (1992–2015)
- Oldřich Kaiser (1977–1985)
- Bedřich Karen (1917–1921)
- Jaroslav Kepka (1960–2004)
- Milan Klásek (1971–1991)
- Daniela Kolářová (1971–2015)
- Miloš Kopecký (1965–1995)
- Otomar Korbelář (1929–1945, 1952–1954, 1956–1966)
- Petr Kostka (1994–2010)
- František Kovářík (1920–1945, 1947–1959)
- Martin Kraus (2011–2013)
- Otomar Krejča (1946–1951)
- František Kreuzmann st. (1926–1940)
- Vladimír Krška (1960–1997)
- Vladimír Leraus (1941–1952)
- Anna Letenská (1939–1942)
- Radovan Lukavský (1946–1950)
- Oldřich Lukeš (1952–1976)
- Růžena Lysenková (1945–1948)
- Hana Maciuchová (1971–2011)
- Jana Malá (2002–2013)
- Jaroslav Marvan (1943–1950)
- Dana Medřická (1945–1951)
- Jaromír Meduna (2008–2015)
- Antonín Molčík (1992–1993)
- Miroslav Moravec (1996–2004)
- Jaroslav Moučka (1953–1994)
- Pavlína Mourková (1994–1997)
- Barbora Munzarová (1999–2007)
- Oldřich Musil (1952–1983)
- Růžena Nasková (1907–1908)
- Antonín Navrátil (1983–1992)
- Pavel Nečas (2015–2020)
- Miloš Nedbal (1938–1942, 1944–1945)
- Soňa Neumannová (1951–1963)
- Gustav Nezval (1942–1976)
- Michal Novotný (2002–2016)
- Míla Pačová (1921–1934)
- Josef Pehr (1943–1945)
- Michal Pešek (1984–1990)
- Jindřich Plachta (1950–1951)
- Jiří Plachý (1970–2022)
- Jiří Plachý st. (1929–1948)
- Jiří Pleskot (1951–1991)
- Barbora Poláková (2011–2012)
- Lucie Polišenská (2009–2014)
- Nina Popelíková (1951–1976)
- Ladislav Potměšil (1993–2007)
- Ilja Prachař (1959–1990)
- Viktor Preiss (1983–2015)
- Alena Procházková (1972–1994)
- Bedřich Prokoš (1954–1958, 1965–1969)
- Lukáš Příkazký (2010–2015)
- Ilja Racek (1966–1990)
- Denny Ratajský (2016–2020)
- Stanislav Remunda (1952–1991)
- Karel Roden (1985–1986)
- Marie Rosůlková (1934–1949)
- Martin Růžek (1956–1963)
- Petr Rychlý (1992–1998, 2013–2019)
- Čestmír Řanda (1960–1966)
- Zdeněk Řehoř (1950–1994)
- Vladimír Řepa (1922–1948)
- Ivan Řezáč (2008–2018)
- Anna Sedláčková (1919–1921)
- Sylva Sequensová (1980–1994)
- Olga Scheinpflugová (1922–1928)
- Jan Schánilec (1966–1991)
- Svatopluk Skládal (1951–1991)
- Ota Sklenčka (1951–1961, 1989–1993)
- Václav Sloup (1983–1998)
- Břetislav Slováček (1974–1998)
- Karolina Slunéčková (1956–1983)
- František Smolík (1921–1934)
- Jiří Sovák (1952–1966)
- Martin Stropnický (1985–1990, 2002–2012)
- Jana Stryková (2010–2013)
- Světla Svozilová (1940–1968)
- Vladimír Šmeral (1941–1944, 1945–1978)
- Jana Štěpánková (1972–2001)
- Lucie Štěpánková (2007–2012)
- Martin Štěpánek (1977–1981)
- Zdeněk Štěpánek (1921–1934)
- Jiřina Štěpničková (1936–1951)
- Jarmila Švabíková (1942–1954)
- Jiřina Švorcová (1951–1990)
- Jan Teplý (1990–2004)
- Filip Tomsa (2006–2011)
- Ivan Trojan (1990–1997)
- Jiří Vala (1951–1966)
- Marta Vančurová (1990–2010)
- Václav Vašák (2011–2014)
- Luboš Veselý (2012–2016)
- Bedřich Veverka (1928–1945)
- Miroslav Vladyka (1982–1996)
- Oldřich Vlach (1991–2020)
- František Vnouček (1934–1945)
- Václav Voska (1939–1945)
- Jaroslav Vojta (1919–1925)
- Gabriela Vránová (1962–2004)
- Bedřich Vrbský (1919–1950)
- Václav Vydra st. (1913–1922)
- Martin Zahálka (1992–2017)
- Veronika Žilková (2009–2012)
Režiséři[editovat | editovat zdroj]
K významným režisérům meziválečného období patřil např. Jaroslav Kvapil,[4] působící ve Vinohradském divadle v letech 1921–1928. Za jeho působení pracoval v divadle jako dramaturg Karel Čapek (v letech 1921–1923).
K dalším významným režisérům v historii Vinohradského divadla patřili (v abecedním pořadí) např.:[5]
- Jan Bor (1924–1939)
- Juraj Deák (od roku 2012)
- Jaroslav Dudek (1962–1992)
- Jiří Frejka (1945–1950)
- Gabriel Hart (1912–1925, 1930–1948)
- Karel Hugo Hilar (1910–1920)
- František Hlavatý (1907–1933)
- Václav Hudeček (1968–1970)
- Karel Jernek (1943–1947)
- Jan Kačer (1986–1990)
- Antonín Kandert (1925–1959)
- František Laurin (1988–1991)
- Jiří Menzel (1995–2003)
- Zdeněk Míka (1970–1988)
- Gustav Oplustil (1953–1958)
- Luboš Pistorius (1960–1971)
- Jiří Plachý starší (1929–1948)
- Jaromír Pleskot (1945–1950)
- Aleš Podhorský (1950–1953)
- Jan Port (1921–1945)
- Alfréd Radok (1939–1940, 1943–1944)
- Stanislav Remunda (1952–1991)
- František Salzer (1930–1945)
- Bohuš Stejskal (1923–1948)
- Jan Strejček (1954–1961, 1976–1984)
- Martin Stropnický (2003–2012)
- Miloslav Stehlík (1955–1966)
- Jan Škoda (1951–1960)
- Václav Špidla (1948–1950)
- Daniel Špinar (2008–2010)
- František Štěpánek (1957–1988)
- Tomáš Töpfer (od roku 2012)
- Jan Zelenka (1907–1925)
Ředitelé[editovat | editovat zdroj]
- František Adolf Šubert (1907–1908)
- Václav Štech (1909–1913)
- Dr. František Fuksa (1913–1935)
- JUDr. Bedřich Jahn (1935–1940)
- JUDr. Vladimír Říha (1940–1944)
- František Götz (1944–1945)
- Jiří Frejka (1945–1950)
- plk. František Prček (1950–1952)
- plk. Antonín Štrof (1952–1960)
- Luboš Pistorius (1960–1965)
- František Pavlíček (1965–1970)
- Zdeněk Míka (1970–1988)
- František Laurin (1988–1990)
- Jiřina Jirásková (1990–2000)
- Jindřich Gregorini (2000–2012)
- Tomáš Töpfer (od roku 2012)
Současným ředitelem divadla je herec, režisér a senátor Tomáš Töpfer, bývalý ředitel Divadla Na Fidlovačce. V Divadle na Vinohradech působil již v letech 1987–1998. Uměleckým šéfem je Juraj Deák, šéfdramaturgem Jan Vedral.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Divadlo na Vinohradech. Česká divadelní encyklopedie [online]. Institut umění – Divadelní ústav. Dostupné online.
- ↑ František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Praha, Odeon, 1982, s. 190.
- ↑ SÍLOVÁ, Zuzana a HRDINOVÁ, Radmila. Divadlo na Vinohradech 1907–2007. Díl II., Vinohradský ansámbl. Výtvarné řešení Věra Mohylová. Praha: Divadlo na Vinohradech, 2007, s. 192–194. ISBN 978-80-239-9604-3.
- ↑ Městské divadlo na Král. Vinohradech. Ročenka „Kruhu solistů“ 1924. Praha: Městské divadlo na Král. Vinohradech, 1923, s. 86–87, 139–142, 147.
- ↑ SÍLOVÁ, Zuzana a HRDINOVÁ, Radmila. Divadlo na Vinohradech 1907–2007. Díl II., Vinohradský ansámbl. Praha: Divadlo na Vinohradech, 2007, s. 192–194. ISBN 978-80-239-9604-3.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Čtvrtstoletí Městského divadla na Král. Vinohradech 1907–1932: jubilejní sborník. Praha: Nákladem Městského divadla na Král. Vinohradech, 1932. 142 s., obr. příl.
- Divadlo na Vinohradech. In Česká divadla: encyklopedie divadelních souborů. Praha: Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 111–119.
- HORÁČEK, Jaroslav. Zvrácené poměry v Městském divadle vinohradském. V Praze: Nákladem Jaroslava Horáčka, 1909. 12 s. Dostupné online. Polemická stať Jaroslava Horáčka reaguje na proměnu poměrů v Městském divadle na Vinohradech po odchodu ředitele F. A. Šuberta, na změny v repertoáru a divadelním souboru..
- JAHN, Bedřich. Pět let ředitelem Městských divadel pražských. V Praze: Melantrich, 1940. 61 s.
- JAVŮRKOVÁ, Jarka, ed. Jubilejní ročenka Kruhu solistů 1946: Městská divadla pražská. [Praha]: [s. n.], [1946]. 213 s.
- LÍBAL, Patrik. Divadlo na Vinohradech. In: PLATOVSKÁ, Marie. Slavné stavby Prahy 2. Praha: Foibos Books, 2011. ISBN 978-80-87073-35-3. S. 177–180.
- Městské divadlo na Král. Vinohradech. Ročenka Kruhu solistů. 1924. [Praha]: Nákladem „Kruhu solistů“ Městského divadla na Královských Vinohradech vytiskla Středočeská knihtiskárna, akc. spol. v Praze, 1923. 168 s.
- MÜLLER, Vladimír, ed. Padesát let Městských divadel pražských: 1907–1957. Praha: Ústřední národní výbor hlav. města Prahy, 1958. 184 s., 141 nečísl. s. obr. příloh.
- SÍLOVÁ, Zuzana a HRDINOVÁ, Radmila. Divadlo na Vinohradech 1907–2007. Díl II., Vinohradský ansámbl. Výtvarné řešení Věra Mohylová. Praha: Divadlo na Vinohradech, 2007. 212 s. ISBN 978-80-239-9604-3.
- ŠTECH, Václav. Vinohradský případ: román divadelní skutečnosti: otištěno z Lidových novin. Praha: Nakl. J. Otto, 1922. 531 s.
- VEDRAL, Jan a kol. Vyvětráváme...: Divadlo na Vinohradech za "normalizace. Praha: Pražská scéna, AMU, 2024. 368 s. ISBN 978-80-88217-12-1.
- ŽÁK, Jiří. Vinohradské divadlo 1907–2007. Díl I., Vinohradský příběh. Výtvarné řešení Věra Mohylová. Praha: Divadlo na Vinohradech, 2007. 215 s. ISBN 978-80-239-9603-6.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Divadlo na Vinohradech na Wikimedia Commons
- Domovská stránka divadla
- TACE - heslo v databázi TACE
- historická fotografie Český svět, 25.10.1907
- zahajovací představení Český svět, 29.11.1907
- Divadlo na Vinohradech
- Náměstí Míru (Praha)
- Divadla v Praze
- Novorenesanční divadla v Česku
- Secesní divadla v Česku
- Novorenesanční stavby v Praze
- Secesní stavby v Praze
- Stavby na Vinohradech (Praha 2)
- Kulturní památky na Vinohradech (Praha 2)
- Kultura na Vinohradech (Praha 2)
- Příspěvkové organizace hlavního města Prahy