Dentacita

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
EDTA je šestivazný ligand, má tedy dentacitu 6 a patří mezi dobrá chelatační činidla

Dentacita (z lat. dentis - zub; také vaznost) je v koordinační chemii vlastnost ligandů vyjadřující počet koordinačně-kovalentních vazeb s centrálním atomem, které je ligand schopen vytvořit.[1] Jelikož ligand vytváří vazbu s centrálním atomem poskytnutím elektronového páru, dá se také chápat jako počet různých atomů v molekule ligandu, které volným elektronovým párem disponují.[2]

Ligand, který obsahuje jeden donorový atom, označujeme jako jednovazný (monodentátní, monodonorový), ligand s více donorovými atomy jako vícevazný (bi-, tri-, polydentátní). Pokud se polydentátní ligand naváže na centrální atom dvěma nebo více svými atomy, vzniká chelát.[3]

Volné elektronové páry musí být na různých atomech v ligandu, takže například oxidový ion (O2−) se nemůže vázat dvěma vazbami k témuž centrálnímu atomu, přestože nese čtyři volné elektronové páry. Jednoduché anorganické ligandy jsou bez výjimky monodentální. Mezi dvou a vícevazné ligandy patří většinou složitější organické molekuly, např. ethylendiamin (en).

Názvosloví[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Názvosloví koordinačních sloučenin.

U polydentátních ligandů je nutné vzhledem k vazebné izomerii rozlišit, kterým atomem je uskutečněna vazba. Pro označení denticity se používá řecké písmeno κ následované značkou atomu. Pokud se polydentátní ligand váže více atomy stejného druhu, ke κ se počet atomů zapíše do pravého horního indexu. V případě polydentátních atomů s různými typy vazných atomů jsou κ-symboly odděleny čárkou.[3]

Rozlišení vazebných izomerů pomocí názvosloví
Ligand Název
-ONO dioxidonitráto-κO
-ONO- dioxidonitráto-κ2O,O´
-NO2 dioxidonitráto-κN

Hapticita[editovat | editovat zdroj]

Mezi vazností (dentacitou) a hapticitou je podstatný rozdíl. Hapticita, označovaná řeckým písmenem η, vyjadřuje počet atomů ligandu zapojených do koordinace s centrálním atomem. Hodnoty η a κ mohou být stejné, ale mohou se i lišit. Např. ethylen má η2, protože koordinační vazbu tvoří elektrony π-vazby uhlík-uhlík, které jsou sdílené oběma atomy, ligand je ale jednovazný. Podobně je tomu i u cyklopentadienylových komplexů (např. ferrocen), které mají η5, protože vazby s centrálním atomem jsou zprostředkovány šesti delokalizovanými elektrony π-vazeb, sdílenými pěti atomy uhlíku. Ani v tomto případě se hapticita neshoduje s dentacitou, protože cyklopentadienyl je jako ligand třívazný.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ŠTĚPÁNEK, Zdeněk. Syntéza, struktura a katalytické vlastnosti vybraných sloučenin palladia a platiny (Diplomová práce) [online]. Brno: Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav chemie, 2018 [cit. 2024-05-31]. Dostupné online. 
  2. denticity. Oxford Reference [online]. [cit. 2024-05-31]. DOI: 10.1093/oi/authority.20110803095710882. Dostupné online. DOI 10.1093/oi/authority.20110803095710882. (anglicky) 
  3. a b SEDMIDUBSKÝ, David; JANKOVSKÝ, Ondřej. Anorganické názvosloví v kostce. 1. vyd. Praha: VŠCHT Praha, 2020. 56 s. ISBN 978-80-7592-058-4. S. 41-42.