Wikipedista:KaterinaAdamcova/Pískoviště

Emoční kvocient (EQ)

EQ je zkratka pro emoční neboli emocionální kvocient (anglicky empathy quotient).Tento kvocient se považuje v psychologii za číselný ukazatel, který hodnotí emoční inteligenci. Ta je jednou z forem inteligence, které lze u lidé rozeznat a měřit.

EQ je zaměřeno na schopnosti, jako jsou:

• identifikace emocí,
• hodnocení toho, jak se cítí ostatní,
• ovládání vlastních emocí,
• vnímat, jak se cítí ostatní,
• používání emocí k usnadnění sociální komunikace,
• vztah k ostatním.

Od inteligenčního kvocientu (IQ) se liší tím, že hodnotí lidské vlastnosti, které mají co do činění s city, emocemi a veškerou komunikací s okolím. Nehodnotí myšlenkové schopnosti, ale složky empatie, sebeovládání, sebeuvědomění, motivace a společenské obratnosti. Lidé vnímají své okolí a podněty z něj (např. pohyb rukou, gestikulaci, oční kontakt, mrkání, intenzitu hlasu, vibrace, reakce druhé strany, odsednutí atd.) jako informace, se kterými dále pracují. Schopnost poznání a práce s těmito informacemi emocionální kvocient také hodnotí.

Emoční inteligence je schopnost zvládat své emoce a vcítit se do emocí ostatních. Lze ji dělit na:

• intrapersonální:
  • znalost vlastních emocí,
  • ovládání vlastních emocí,
  • schopnost sebemotivace,
• interpersonální, která se někdy nazývá sociální inteligence
  • empatie, schopnost vcítění se do emocí jiných lidí,
  • schopnost přizpůsobit své jednání na základě emocí jiných lidí.

Emoční kvocient určuje míru schopnosti vcítit se, ovládat nálady, přizpůsobit se, být nezávislý, přátelský, laskavý, úctu, oblíbenost, vytrvalost. Tento pojem poprvé použili v r. 1990 psychologové Peter Salovey z Harvardovy univerzity a John Mayer z univerzity v New Hampshire – pro popis emočních vlastností důležitých pro dosažení úspěchu: vcítění, vyjadřování a chápání pocitů, ovládání nálady, nezávislost, nepřizpůsobivost, oblíbenost, schopnost řešit mezilidské problémy, vytrvalost, přátelskost, laskavost, úcta. Emoční inteligence se skládá ze sebeuvědomování, sebeovládání, empatie, sociální dovednosti. Je to součást sociální inteligence, která zahrnuje schopnost sledovat vlastní i cizí pocity a emoce a rozlišovat je a využívat těchto informací ve svém myšlení a jednání. Nelze měřit jako IQ. EQ je mnohem méně geneticky zatíženo než IQ.

Vymezení emočního kvocientu a emoční inteligence podle Steva Heina

Podle S. Heina se v současné době pojmy EI a EQ nešťastně zaměňují. Přičemž pojmu emoční inteligence by dle něj mělo být užíváno pouze k vysvětlení vrozeného potenciálu osoby. Všichni se rodíme se schopnostmi emoční inteligence, ale tento potenciál je teprve až během našich emočních zkušeností dotvářen. Během vývoje přebíráme vzory chování od rodiny, učitelů, kamarádů, kolegů a celkově celého prostředí ve kterém se pohybujeme. Naše vrozené nastavení inteligenčních schopností je tedy vneustále interakci s prostředím a mění se během života a nabytými zkušenostmi.

Tento vrozený potenciál S. Hein vystihuje podobně jako skupina MSC (Mayer-Salovey-Caruso Emotional Intelligence TestMayer-Salovey-Caruso Emotional Intelligence Test), když jej definuje jako skladbu čtyř kompetencí:

• Emoční citlivost = vnímání, odhadnutí a interpretace emocí
• Emoční paměť = obratnost v emočním myšlení
• Emoční jednání = porozumění a analýza emocí, využití emočních znalostí
• Emoční učení = uvážená regulace emocí podporující emoční a duševní růst

Vyrůstá-li nebo následně žije jedinec v prostředí patologickém, pak ačkoli měl dobré předpoklady, jeho výsledná aktuální výše EQ může být ve výsledku nízká. EQ tedy reprezentuje pouze aktuální vrstvu zdravého nebo nezdravého vývoje osobnosti, přičemž z většiny věrohodných testů emoční inteligence nevyplývá matematicky vystihnutelný kvocient, jaký známe u IQ, ale jen souhrn schopností, kterými daný jedinec aktuálně disponuje. Mluvíme-li tedy o EQ, pak není vhodné mít na mysli číselný údaj vyplývající ze statistického srovnání s velkým množstvím ostatních respondentů, ale spíše se pak mluví o psychologicky otestovaném potenciálu jedné konkrétní osoby.

Testování emočního kvocientu (EQ) a využití v běžném životě

EQ měří míru emoční inteligence. Ta je pro mnoho lidí důležitější než IQ, protože má větší vliv na mezilidské vztahy, spolupráci s ostatními lidmi. Ovlivňuje schopnost porozumět ostatním lidem, jejich motivům a jednání, stejně jako ovládání vlastních citů a motivací. EQ testy se zaměřují na spojení emocí s řešením různých situací. V testech se tedy vžíváte do určitých situací a odpovídáte, jak se v nich zachováte a podle čeho se rozhodujete. Většina z těch, které existují, ale nesplňuje kompletně požadavky odborné veřejnosti a jejich výpovědní hodnota je omezená. To se dá přičíst na vrub neustálému vývoji definice a vymezení EQ.

Z hlediska firmy a umisťování pracovníků bychom měli být schopnosti rozeznat míru EQ u jednotlivých lidí, nebo EQ měřit pomocí psychotestů. Umožní to vhodnější umístění člověka na takovou práci, která vyžaduje velkou míru EQ. Není nic horšího, než když na recepci pracuje člověk “bubák” s nízkou mírou EQ, který není ani schopen pozdravit, natož přivítat a nadchnout návštěvníky od prvního okamžiku. Existuje mnoho profesí, které vyžadují velkou míru EQ, jako jsou manažeři, zménění pracovníci na repecpci, ale prakticky kdokoliv, u koho se předpokládá spolupráce či komunikace s ostataními lidmi.

Ovšem dnes odborníci uznávají, že IQ není jediným určujícím faktorem pro životní úspěch. Místo toho je součástí komplexní řady vlivů - včetně emoční inteligence. Mnoho společností nyní nařizuje školení emoční inteligence a v rámci procesu přijímaní používá testy EQ.

Lidé, kteří mají vyšší nebo vysoké EQ, mají dobré předpoklady být dobří manažeři, vůdčí osobnosti či poradci, ale také přátelé nebo partneři. Je statisticky dokázáno, že lidé s vyšším IQ pracují pro lidi s vysokým EQ.