Wikipedie:Nominace nejlepších článků/Pražská německá literatura

Tato stránka obsahuje archiv návrhu článku mezi Nejlepší články. Tuto stránku už laskavě needitujte.

Nominace skončila výsledkem: Byl přijat mezi Nejlepší články. --OJJ, Diskuse 28. 6. 2017, 17:23 (CEST)

Pražská německá literatura

Tento článek byl 21. října 2015 zařazen mezi DČ. Připomínky kolegy Juandeva směřované k případné nominaci na nejlepší článek stejně jako dvě poznámky kolegy RPekaře jsem v uplynulých dvou letech zohlednil v dalších úpravách textu, zejména jsem ozdrojoval seznam pražských německých spisovatelů a nahradil mapku německého obyvatelstva Velké Prahy v letech 1919–1920. Dále byl článek opatřen cizojazyčnými šablonami a nezlomitelnými mezerami apod. Předností článku je především to, že v době, kdy se Kafka běžně při hodinách čj přednáší jako součást české literatury, poskytuje informace o dalších dnes málo známých autorech a stručně popisuje kontext a historický vývoj této literatury.--Eleiodromos (diskuse) 16. 5. 2017, 20:07 (CEST)

Hlasování

Do 26. 6. 2017.

Pro zařazení

1. Pěkná práce. Gumideck (diskuse) 12. 6. 2017, 21:54 (CEST)
2. Na první pohled kvalitní a splňující kritéria. OJJ, Diskuse 13. 6. 2017, 06:26 (CEST)
3. Moc hezký článek. Díky! --Mates (diskuse) 13. 6. 2017, 12:49 (CEST)
4. -:))) --Mirek256 14. 6. 2017, 17:55 (CEST)
5. Velmi pěkné. --Vachovec1 (diskuse) 21. 6. 2017, 18:13 (CEST)

Diskuse

Gumideck

Na několik etap jsem si článek pročetl (a stále nedočetl) a nasazuji si klobouk, abych jej mohl smeknout. Článek či spíš studie je opravdu precizně zpracované a čtivé. Napsat něco takového, včetně dalších doplňujících článků, muselo zabrat neuvěřitelné množství času. Mám nějaké postřehy, spíše formálního charakteru:

• V textu se vyskytují odkazy na přesměrování a rozcestníky. Dají se odhalit tak, že se zapne funkce zvýrazňování a rozsvítí se růžově či zeleně.--Eleiodromos (diskuse) 28. 5. 2017, 23:03 (CEST)
• Odkazy na roky, staletí, případně data v textu být nemusí, ty roky navíc někdy odkázané jsou, někdy ne, někdy blízko za sebou.
• V referencích jsou někde spojovníky místo pomlček, jestli se dobře dívám.
• Sjednotil bych psaní dekád – někdy šedesátá léta, jindy 60. léta.
• Také by to chtělo rozepsat zkratky.--Eleiodromos (diskuse) 28. 5. 2017, 22:20 (CEST)
• Často chybí pevné mezery.
• Některé reference nejsou v šablonách, např. FIALOVÁ-FÜRSTOVÁ.
  • Jedná se o opakovanou citaci. Ta se i v nejlepších článcích uvádí v refech zkráceně. Např. Karlíček & Němec 2016, s. 25. ve Vašem hesle Kostel svatého Mikuláše (Mikulášovice).
    • Děkuji za pročtení článku o jednom krásném kostele :-) Pokud je to zkrácená citace, pak by podle uvedeného vzoru měla vypadat asi takto "Fialová-Fürstová, s. XX." Do opakované citace se další údaje již nevypisují Gumideck (diskuse) 11. 6. 2017, 22:01 (CEST)
      • V nejlepších článcích (např. Ukrajinská opera) se vyskytují citace ve tvaru "Istorija ukrajinskoj muzyky 2, kap. Muzyčno-dramatyčnyj teatr, s. 311". Rozepsání kapitoly mi přijde vhodné i z hlediska fulltextového vyhledávání, naviguje hledajícího ke zdrojům a inspiruje případné čtenáře.--Eleiodromos (diskuse) 11. 6. 2017, 22:36 (CEST)
        • Jasně, kapitola určitě přijde vhod, ale ty ostatní údaje (název, ISBN, počet stran...) se asi už opakovat nemusí, když byly psány výše. Gumideck (diskuse) 12. 6. 2017, 20:44 (CEST)
        • Ta opera je snad jediná taková :-), ale i v ní se neopakuje současně autor i název díla. Myslím, že když tedy chcete uvádět kapitoly, tak v referenci stačí Příjmení, kapitola strana., kdežto jméno + název díla jsou nadbytečné. --Jann (diskuse) 13. 6. 2017, 17:31 (CEST)
        • Název díla uvádím z toho důvodu, že v článku je od jednoho autora (např. Fialová-Fürstová) více publikací.--Eleiodromos (diskuse) 13. 6. 2017, 23:04 (CEST)
• Chybí alternativní popisky obrázků.
  • Co jsou prosím alternativní popisky obrázků?--Eleiodromos (diskuse) 12. 6. 2017, 15:00 (CEST)
    • Alternativní popisky popisují, co je na obrázku pro ty, kterým se obrázky nezobrazují v prohlížeči a údajně slouží i lidem zrakově postiženým. Osobně mi až tak moc využitelné nepřijdou, ale v dobrých a nejlepších článcích být mají. Uděláte je tak, že vléžíte parametr |alt= a za rovnítko stručně popíšete, co je na obrázku. Jeden alt jsem doplnil, ale klidně ho přepište, je to opravdu jen na ukázku. Gumideck (diskuse) 12. 6. 2017, 20:44 (CEST)
  • A taky chybí český popis obrázků na commons. --Jann (diskuse) 27. 5. 2017, 17:55 (CEST)
• tak jej formuloval Homi K. Bhabha. Nemělo by být jak jej formuloval?
• V letech 1880–1910 české obyvatelstvo ve městě a vnitřních předměstích vzrostlo Patrně je myšlen růst počtu obyvatel, ne výška --Eleiodromos (diskuse) 28. 5. 2017, 21:49 (CEST)
• Rakouští Židé byli díky josefínským reformám postupně osvobozeni od některých diskriminačních opatření, v rámci reformy... Nejdřív jsou reformy, najednou jen jedna reforma, ale není konkretizovaná.
• ...ve své politice využívali maloburžoazní demagogii, která Židy jakožto Němce, loajální Rakušany a kapitalistické vydřiduchy či parazity ztotožňovala s nepřáteli národa. Odpor českých kupců, úředníků, řemeslníků a kvalifikovaných dělníků proti německým a židovským podnikatelům vybuchoval v masovém násilí v Praze i v ostatních českých městech, v letech 1843, 1848, 1859, 1861, 1866, a potom v intervalech až do první světové války. Tvrzení jsou řádně ozdrojovaná, neubráním se však pocitu, že je to psané jednostranně, není tam zohledněn pohled z české strany. Množina českých kupců, úředníků, řemeslníků a kvalifikovaných dělníků není nijak omezená, píše se tedy o všech a vypadá to, jako by všichni pražští Češi pořádali pogromy a Židy nenáviděli.
  • Tato pasáž z knihy COHEN, Gary B. Němci v Praze 1861-1914. Překlad Jana Mandlerová. Praha : Karolinum, 2000 postihuje určité sociální vrstvy, které se násilností účastnily. Chybí např. hospodářské a kulturní elity a česká inteligence. Doporučuji např. český film Viktora Polesného Zločin v Polné z roku 2016, kde s výjimkou Hilsnerova advokáta Auředníčka a T. G. Masaryka stěží najdete postavu, která by si nezadala s antisemitismem. Český antisemitismus byl potom hlavním důvodem, proč autoři o kterých pojednává heslo PNL, nenapsali svá díla česky.--Eleiodromos (diskuse) 11. 6. 2017, 13:07 (CEST)
    • Asi jsme si neporozuměli. Nezpochybňuji antisemitismus v české společnosti, zpochybňuji princip koletivní viny. Kdyby věta "Odpor českých kupců..." zněla kupříkladu "Odpor velké části českých kupců..." nebo nějak obdobně, patrně bych ji jen tak přešel. Takhle z toho vyplývá, že jsou myšleni všichni. Autor studie je podle jména zcela nepochybně židovské národnosti, nabízí se tedy otázka, zda jsou informace skutečně nestranné. Minimálně výše zmiňovaný TGM se vlně iracionálního antisemitismu postavil, navzdory nenávisti, kterou si vysloužil. Gumideck (diskuse) 11. 6. 2017, 22:01 (CEST) vyřešeno.
• Tyto často spíše neformální skupiny se rozpadly s koncem první světové války a následným zánikem Rakouska-Uherska. Navrhoval bych slovo následným nahradit třeba slovem současným či nějak podobně, protože R-U se rozpadalo v posledních dnech války.
• Podzimem 1912, vydáním posledního sešitu Herder-Blätter (a současnou zásadní změnou koncepce pražského časopisu Deutsche Arbeit směrem k ideji německého nacionalismu, přesídlením Werfela do Lipska, „průlomem“ a rozhodujícím obratem v životě a díle Franze Kafky); a následně pak „Večerem pražských autorů“ Herderova sdružení 4. prosince 1912, při němž Kafka poprvé veřejně předčítal Ortel (Das Urteil), jehož se ale již neúčastnil Werfel: těmito daty je přibližně vyznačen konec tohoto pozoruhodného období pražské německé literatury. Přiznám se, že jsem se v této větě ztratil a dvakrát jsem se vracel na začátek. Konec by možná bylo vhodné přesunout na začátek.--Eleiodromos (diskuse) 5. 6. 2017, 00:30 (CEST)
• Die Freie Gruppe Prag – skupina založena roku 1922, veřejně vystoupila 1929, v poslední větě odstavce se však píše, že většina členů se narodila kolem roku 1910. Pokud se datum narození vztahuje k době založení, máme tu bandu školních výrostků
• Vývoj jeho reportážního stylu v letech Výmarské republiky lze rozdělit do tří fází:... Text za dvojtečkou bych navrhoval zjednodušit, protože se čtenář ztratí v tečkách, střednících a závorkách, přičemž nejsou použity úplně správně.--Eleiodromos (diskuse) 29. 5. 2017, 18:16 (CEST)

Zbytek článku ještě dočtu. Snad Vás mé všetečné připomínky neodradí, článek se mi skutečně líbí a určitě má našlápnuto mezi nejlepší. Pěkný večer. Gumideck (diskuse) 26. 5. 2017, 23:34 (CEST) Po dočtení dva dodatky:

• Časopis byl vydáván v nepravidelných intervalech, vyšly však pouze dva sešity (Heft 1 – duben 1906, 24 s.; Heft 2 – květen 1906, 28 s.), neboť Wir byl brzy zakázán. Když vyšly jen dva sešity, byl mezi nimi jen jeden interval, nemohl tedy být nepravidelný, ne?
• (s výjimkou: diskuse o cyklu politických kreseb Georga Grosze „Tvář vládnoucí třídy“ (Das Gesicht der herrschenden Klasse) a o výstavě Augusta Brömse byly otištěny rovněž perokresby pocházející pravděpodobně od bratra Ernsta Feigla Bedřicha). Pokud by to nějak šlo odstarnit závorku v závorce.

Ještě jednou děkuji za pěkné počtení a přeji pěkný den. Gumideck (diskuse) 28. 5. 2017, 15:44 (CEST)

Děkuji Vám za recenzi a za pozorné pročtení článku. Chtěl bych se jen zeptat, kde v editoru je funkce zvýrazňování a zda je možné takto označit i chybějící pevné mezery. Nikde jsem to nenalezl. Děkuji --Eleiodromos (diskuse) 28. 5. 2017, 21:42 (CEST)

S těmi pevnými mezerami Vám bohužel neporadím, projíždím je vždycky ručně. Ale existuje na to nějaký nástroj a věřím, že nám někdo poradí jeho jméno (zvolání ke čtenářům) :-) Nahoře na stránce je "Nastavení", ve kterém je asi deset záložek. Vyberete třetí zprava s názvem "Udělátka" a zaškrtnete druhé a třetí políčko. Přesměrování se pak budou podbarvovat fialově a rozcestníky zeleně. Pěkný večer. Gumideck (diskuse) 28. 5. 2017, 22:09 (CEST)

Na pevné mezery mezi jednopísmennou předložkou a slovem je nástroj wire (text překopírovat do tamního okna a kliknout na „Vložit nezlomitelné mezery“), ostatní druhy pevných mezer jedině ručně. Zdraví --Jann (diskuse) 29. 5. 2017, 14:47 (CEST)

@Eleiodromos: Už jste se s těmi mými připomínkami natrápil dost, nechcete poslat článek do hlasování? Ty alty se doplní mezi tím. Gumideck (diskuse) 12. 6. 2017, 20:44 (CEST)

@Gumideck: Děkuji za zprávu, chybí už jen ty alty a něco pevných mezer. Mohu tedy článek přemístit do hlasování?--Eleiodromos (diskuse) 12. 6. 2017, 21:03 (CEST)

Myslím, že to nebude vadit. Kdyby ano, určitě by se už někdo ozval :-) Gumideck (diskuse) 12. 6. 2017, 21:08 (CEST)

Výše uvedená diskuse je uchovávána jako archiv nominace. Laskavě ji neměňte. Případné další debaty patří na příslušnou stránku (na diskusní stránku článku). Na této stránce by už neměly být prováděny žádné editace.