Tříkrálová štola v Mikulově (okres Teplice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tříkrálová štola
v Mikulově v Krušných horách
Vstup do štoly
Vstup do štoly
Základní údaje
Typ dílahlubinný důl
Těžbastříbro
Poloha
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
OkresTeplice
ObecMikulov
Souřadnice
Tříkrálová štola
Tříkrálová štola
Provozní údaje
Období těžby16. století – 19. století
Kód památky105251 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tříkrálová štola je jeden z historických hlubinných rudných dolů, které se nacházejí na katastrálním území Mikulova v Krušných horách v okrese Teplice v Ústeckém kraji. Štola je památkově chráněná, v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR je zapsaná od 4. prosince 2013.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Počátky těžební činnosti v Tříkrálové štole spadají do prvních let 16. století, což je nejméně o sto let později, než do této krušnohorské oblasti začali přicházet horníci, hledající ložiska drahých kovů. Pokud jde o další mikulovské stříbrné doly, nejstarší písemné záznamy o počátcích těžby stříbra na území Mikulova jsou z roku 1404 a týkají se jámy Všech svatých. Tato štola je součástí důlního komplexu, skládajícího se ze čtyř štol se samostatnými vchody (štoly Allerheiligen/Všech svatých, Lehnschafter, Liebefrauen/Milá paní a Kreuzstollen), který je pod souhrnným názvem „Důlní komplex Lehnschafter“ od roku 2014 zapsaný v Ústředním seznamu kulturních památek ČR.[2]

Největší rozmach těžby v Tříkrálové štole byl však zaznamenán až v 18. a 19. století. Některé starší důlní chodby byly v té době přeraženy a rozšířeny. Kdy byla v Tříkrálové štole ukončena těžba, není přesně známo – s největší pravděpodobností se tak stalo až ve třetí třetině 19. století.[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Zatímco důlní komplex Lehnschafter se rozkládá na jižních svazích pod horou Pramenáčem (909 m n. m.), tj. prakticky v samém centru historického horního města, Tříkrálová štola leží o něco níže v Mikulovském údolí nad pravým břehem potoka Bouřlivce při jihovýchodním úpatí masívu Bouřňáku (869 m n. m.) v nadmořské výšce zhruba 560 metrů.[3] Tříkrálová štola však rovněž představuje rozsáhlý důlní komplex.[1]

Uvnitř štoly se dosud zachovaly některé původní dřevěné konstrukce a důlní značky a letopočty, vysekané do stěn chodeb. Štola ústí do svahu Mikulovského údolí a s povrchem je spojená šachtou. Některé z dobývek, které byly ražené ze štoly, jsou velmi rozsáhlé – největší z nich je zhruba 3 metry široká, 20 metrů dlouhá a 15 až 20 metrů vysoká. Za účelem dopravy vylámané rudy bývalo v dole několik rumpálů. Jeden z těchto rumpálů byl vyzvednut a ve spolupráci s pražským Národním technickým muzeem byl rekonstruován a zakonzervován.[1]

Cesta ke štole

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Tříkrálová štola [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2024-02-17]. Dostupné online. 
  2. Důlní komplex Lehnschafter [online]. NPÚ [cit. 2024-02-17]. Dostupné online. 
  3. Tříkrálová štola [online]. mapy.cz [cit. 2024-02-17]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]