Přeskočit na obsah

Stevan Sremac

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Stevan Sremac
Narození23. listopadu 1855 nebo 11. listopadu 1855
Senta
Úmrtí26. srpna 1906 (ve věku 50 let) nebo 12. srpna 1906 (ve věku 50 let)
Sokobanja
Místo pohřbeníBělehradský nový hřbitov
Povoláníspisovatel a scenárista
Alma materBělehradská univerzita (do 1878)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stevan Sremac (v srbské cyrilici Стеван Сремац, Zenta, 11/23. listopadu 1855Sokobanja, 12/25. srpna 1906) je jeden z srbských realistických spisovatelů.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Přestože byl původem z Bačky, dlouhá léta strávil v Bělehradu a také v Niši, což jeho tvorbu značně ovlivnilo. Jako autor povídek se tématu jižního okraje Srbska často věnoval. Často při návštěvách různých míst s notesem zaznamenával, vše to, co považoval za zajímavé. Významným domácím vzorem mu byl Jakov Ignjatović, nebo Jovan Đorđević, z cizích pak například Nikolaj Vasiljevič Gogol.[1] Na rozdíl od řady ostatních autorů začal tvořit poměrně pozdě, až po třicítce. První realistickou povídku uveřejnil v roce 1893 pod názvem Božićna pečenica (vánoční klobása), následovala řada dalších, některé se dočkaly i zfilmování (např. Ivkova slava, nebo Pop Ćira i pop Spira). Přestože jsou jeho díla romány, on sám je nazýval zásadně povídkami a uveřejňoval postupně, po částech v různých denících.

Ideově se však od řady realistických tvůrců, kteří udávali tón dobové tvorby odlišoval. Jako spisovatel, který velebil prostředí "toho starého" ostře kritizoval nové pořádky, které stále silněji hledaly v Srbsku 19. století své místo – evropská kultura, demokratizace společnosti a její otevřenost západní kultuře. Byl velmi oddán tehdejší obrenovićovské monarchii. Stal se proto ideovým oponentem Svetozara Markoviće, průkopníka levicových představ v srbském prostředí.[1] Ve svých dílech (Zora Zamfirova, Pop Ćira i Pop Spira, Ivkova Slava) se proto nebál poukázat na znepokojenost těch, kteří celý život prožili za turecké nadvlády z nových poměrů.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b DERETIĆ, Jovan. Istorija srpske književnosti. Beograd: Prosveta, 2002. Kapitola Stevan Sremac, s. 877, 878. (srbština) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Socha umělce před srbským Národním divadlem