Přeskočit na obsah

Mormaer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Provincie spravované mormaery

Mormaer (v gaelské skotštině mórmhaor, v poangličtěné podobě mormaer) byl titul vysokého správce používaný v raném středověku ve Skotsku. Mormaer byl správce svěřeného území – provincie, a zodpovídal se pouze skotskému velekráli. V 11. století existovalo v tehdejším Skotsku šest severních provincií spravovaných mormaery:

Území jižně od řeky Clyde a zálivu Forth měla oproti severním provinciím odlišná teritoriální postavení. Nebyla spravována mormaery, ale králi pod nadvládou velekrále.

Územně největší a nejbohatší z mormaerských severních provincií byla Moray. Významnější postavení měl ale mormaer z Athollu, jelikož mormaerové z Athollu měli nepsané, ale uznávané, přednostní právo na získání titulu skotského velekrále. Mezi mormaery z Moray a Athollu tak panovala závist a nevraživost. Mormaerové z Moray ale nakonec titul velekrále také získali. Roku 1040 se stal velekrálem mormaer z Moray Macbeth I..