Klášterní kongregace
Klášterní či řeholní kongregace nebo také sdružení klášterů je označení pro sdružení nezávislých klášterů v římskokatolické církvi.
Kongregace augustiniánských kanovníků[editovat | editovat zdroj]
- Hlavní článek: Augustiniáni_kanovníci#Současnost:_Konfederace
Benediktinské kongregace[editovat | editovat zdroj]
Nejkomplexnější systém propojení klášterů existuje mezi benediktiny, zpravidla se jedná o sdružení benediktinských opatství. Některé z kongregací pocházejí z 15. století. V čele konventu stojí obvykle opat-představený nebo arciopat.
20 kongregací federálně organizovaného benediktinského řádu společně tvoří Benediktinskou konfederaci, v jejímž čele stojí opat primas se sídlem v primaciálním opatství Sant'Anselmo v Římě.
Stávající kongregace[editovat | editovat zdroj]
- Cassinská kongregace (Kongregace sv. Justýny Paduánské)
- Anglická benediktinská kongregace
- Maďarská benediktinská kongregace
- Brazilská kongregace
- Švýcarská benediktinská kongregace
- Bavorská benediktinská kongregace
- Francouzská benediktinská kongregace
- Subiacká cassinská kongregace
- Americká cassinská kongregace
- Beuronská benediktinská kongregace
- Švýcarsko-americká benediktinská kongregace
- Rakouská benediktinská kongregace
- Benediktinská kongregace sv. Otýlie
- Kongregace Zvěstování Panny Marie
- Slovanská benediktinská kongregace svatého Vojtěcha
- Benediktinská kongregace Cono Sur
Zaniklé kongregace[editovat | editovat zdroj]
- Klášterní sdružení Cluny (Cluniaci)
- Kongregace Montevergine
- Celestinská kongregace
- Bursfeldská kongregace
- Kongregace sv. Maura (Maurinská kongregace)
- Hornošvábská benediktinská kongregace
- Dolnošvábská benediktinská kongregace
- Kongregace Saint-Vanne a Saint-Hydulphe (vannisté, zvaná též „Lotrinská benediktinská kongregace“)
- Nizozemská benediktinská kongregace
Cisterciácké kongregace[editovat | editovat zdroj]
Také cisterciáci, kteří vzešli z benediktinské rodiny, utvářeli kongregace, byť zpočátku šlo spíše o filiační princip (dceřiné kláštery), které se postupně od 16. století stávaly kongregacemi. K dalšímu zásahu došlo po francouzské revoluci, kdy byl řád reorganizován. Od té doby je zástupcem pro celý řád generální opat volený v Římě. Jednotlivé kongregace vedou představení opati.
Seznam cisterciáckých kongregací:
- Cisterciácká kongregace v Mehrerau
- Hornoněmecká cisterciácká kongregace
- Rakouská cisterciácká kongregace
- Cisterciácká kongregace Zirc
- Cisterciácká kongregace Casamari
- Italská cisterciácká kongregace
- Irská cisterciácká kongregace
- Polská cisterciácká kongregace BMV Reginæ Mundi
- Brazilská cisterciácká kongregace (Congregação Brasileira dos Cistercienses)
- Vietnamská cisterciácká kongregace Svaté rodiny [1]
- Cisterciácká kongregace sv. Gertruda Veliké [2]
Kongregace původně zahrnovaly trapisty (Kongregace reformy La Drop, do roku 1892).
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Ulrich Faust, Franz Quarthal (ed.): Die Reformverbände und Kongregationen der Benediktiner im deutschen Sprachraum (= Germania Benedictina 1). EOS, St. Ottilien 1999, ISBN 3-8306-6994-1.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kongregation (Klosterverband) na německé Wikipedii.
- ↑ Seligsprechungsverfahren. Pionier zisterziensischen Lebens in Vietnam. In: Erbe und Auftrag, Jg. 95 (2019), S. 98.
- ↑ Neue Zisterzienser-Kongregation der Heiligen Gertrud der Großen. In: Cistercienser Chronik, Jg. 129 (2022), S. 385.
